Maroko - Tizi n´Test

V Maroku existuje mnoho hezkých míst. Dle mého názoru jedním z nich je také sedlo Tizi n´Test. Když někdo cestuje z města Marrákeš na jih nebo do letoviska Agadir a nechce jet po hlavní silnici, nabízí se tato zajímavá volba trasy. Do Městečka Asni a dále přes malé město Ijoujak a po nějaké době se již blíží přejezd velmi známého a krásného sedla. Tato neuvěřitelně působivá silnice spojuje Asni s Taroudanntem a byla postavená Francouzi v letech 1926-32. Cesta vede občas drsným terénem, jindy malebnými vesničkami. V některých to vypadá, že tam žijí lidé stále stejným způsobem jako snad před sto lety.

Ze strany od Marrákeše jsme objevili zajímavé piknikové místo kousek před sedlem. Dokonce jsme zde nikým nerušeni povečeřeli a následně přespali. Ráno jsme zkoumali sousední oplocený pozemek, který je velmi rozsáhlý a plot jsme pozorovali ještě během jízdy autem. Jelikož plot schovává především patrně nejvyšší místo vedle průsmyku, napadá nás, že by se mohlo jednat o zdroj pitné vody. Ale doposud jsme viděli, že místní lidé pijí vodu takovou, jaká zrovna teče a na čistotu této tekutiny moc nehledí. V mapě jsme našli značku pro myslivnu, a tudíž se naše výprava shodla, že se jedná o rezervaci pro chov kozy marocké. Ale žádnou jsme zde běhat neviděli. Tak co to tam za tím plotem je?

Průsmyk Tizi n´Test leží ve výšce 2093 metrů nad mořem. Troufám si říct, že z obou dvou stran absolvuje člověk cestu do sedla po jedné z nejkrásnějších horských silnic v Maroku, která se svými serpentinami šplhá po svazích Vysokého Atlasu. V sedle je povinná zastávka, jelikož se zde nabízejí úžasné výhledy na okolní hory a otevírá se nádherný pohled do údolí. Slabší povahy s obavami sledují klikatící se linku silnice vedoucí strmě dolů. Začínají se také objevovat první výhledy na nekonečnou poušť Saharu, která se rýsuje v dáli. Cesta vedoucí z průsmyku se kroutí po úzké silnici s neskutečným množstvím zatáček. Někdo by mohl říct, že je velmi nebezpečná. Nemá totiž žádná svodidla a hned za krajem silnice je i několik stovek metrů hluboký sráz. Kapitolou samou pro sebe je styl jízdy místních řidičů.

V sedle je také možno navštívit zdejší restaurant a zahnat žízeň mátovým čajem. Následuje sjezd do údolí Souss. Počasí, teplota, profil a vzhled terénu i vegetace se výrazně mění. Začínají přibývat vesnice, okolo nichž jsou rozsáhlé olivové háje.

*

Další zajímavá místa, která jsem v Maroku navštívil:

mešitu Tin mal: https://www.turistika.cz/mista/maroko-tin-mal

údolí Agoundis: https://www.turistika.cz/cestopisy/maroko-udoli-agoundis

město Taroudannt: https://www.turistika.cz/cestopisy/taroudannt

lyžařské středisek Oukaimedenu: https://www.turistika.cz/cestopisy/oukaimeden

královské město Marrákeš: https://www.turistika.cz/cestopisy/marrakes

městečku Oulad Berrehil: https://www.turistika.cz/cestopisy/harira-oulad-berrehil

město Agadir: https://www.turistika.cz/cestopisy/maroko-agadir

obecně o putování po Maroku: https://www.turistika.cz/cestopisy/cesta-do-maroka-a-po-maroku

co je to berber whisky: https://www.turistika.cz/cestopisy/berber-whisky

*

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/