Madrid – kolejní knihovna sv. Ferdinanda (Escuelas Pías de San Fernando)

Mezi vůbec nejzajímavější historické památky hlavního města Španělska můžeme jistě zařadit „církevně-školní zříceninu“ kostela, zasvěceného někdejšímu španělskému králi Ferdinandu III. Kastilskému, který zemřel v roce 1252, aby byl roku 1671 prohlášen za svatého. No a jen o něco málo později – přesněji v roce 1729 – byl založen tento církevní komplex, který byl vlastně školní kolejí a který se pak roku 1996 zařadil mezi španělské kulturní památky. A hned na úvod bychom si ještě měli prozradit, že tuto madridskou „atrakci“ najdeme ve zdejší slavné čtvrti Lavapies, na nároží uličních bloků Calles de Embajadores, Sombrerete, Tribulete a Mesin de Parades.

Studentů v této škole přibývalo a „klášterní" komplex se rozrůstal. Již v roce 1735 se stal kolejí Neposkvrněného početí Panny Marie a o dva roky později byl rozšířen o tři sousední domy. Tento trend pokračoval až do roku 1761, kdy se škola stala centrem života celkem 2.336 studentům. A protože škola obdržela štědré dotace od králů Carlose III. i toho IV., nastal čas vybudovat zde důstojný svatostánek. Ten vznikl v letech 1763 až 1791 a charakterizovala jej obdélná loď a kruhové kněžiště, završené nádhernou kopulí. Na výzdobě chrámu se nejvíce podílel významný španělský neoklasicistní sochař Alfinso G. Bergaz.

Následovala změna názvu na Kolej sv. Ferdinanda a malířská výzdoba, díky níž se v kostele „objevili“ Panna Marie, sv. Ferdinand, sv. Karel Boromejský a sv. Ludvík. A v roce 1795 zde vzniklo první vzdělávací zařízení pro neslyšící v celém Španělsku. Následuje začátek 19. století, francouzská okupace a nestabilní situace v celé zemi. Přesto zde ve II. třetině 19. století studuje více než šestnáct stovek studentů. Většina z nich pochází z řad těch nejchudších a zdejší vzdělání je jim poskytnuto bezplatně. A teprve v této době se na nárožní věži objeví hodiny. Ani kolejní knihovna však zřejmě nijak netrpí a pyšní se více než sedmnácti tisíci svazků. Ve škole se v té době učí zejména gramatika, latina, dějepis, zeměpis a matematika. A za zmínku určitě stojí také fakt, že kopulový kostel je považován už tehdy za jeden z nejkrásnějších chrámů v celém Madridu.

Skutečnou tragedií pak byla španělská Občanská válka a datum 19. července 1936. Tehdy byl kostel vypálen a následně byla část kolejního komplexu využívána jako kino, část zůstala až do roku 2002 ruinou. V letech 2001 až 2004 zde totiž naštěstí vznikla knihovna, doprovázená střediskem Národní university UNED: Při rekonstrukci kostela byly objeveny výklenky s ostatky zesnulých i spousta dalších zajímavostí.

V každém případě se jedná o jedno (možná z mála) míst v Madridu, které mají svou atmosféru a vyzařují jistou specifickou krásu.