Luhačovice - Lázeňské náměstí

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Lázeňské náměstí tvoří přirozený střed města Luhačovice, které je známé především právě místními proslulými lázněmi. Nejznámější stavbou na něm je Jurkovičův dům, dále zde najdete různé prameny, kolonádu, zajímavé domy a další zajímavé stavby. V tomto článku se dozvíte informace o největších zajímavostech, které zde najdete.

DŮM BEDŘICHA SMETANY

Dům Bedřicha Smetany byl postaven v letech 1908 - 1909 dle projektu architekta Emila Králíka. Jedná se o přední dílo wagneriánské secese s řadou originálních uměleckořemeslných prvků v interiéru. Debut mladého projektanta představoval první výrazný zásah do Jurkovičova pojetí lázní, ve srovnání s konkurenčním soutěžním návrhem Františka Roitha v duchu radikální moderny však již vyzněl poněkud anachronicky. Budova koncipovaná jako luxusní hotel měla být středem zamýšlené trojice staveb propojených zčásti realizovanými lodžiemi. Kompozice budovy spočívá v monumentální skladbě jednoduchých geometrických těles, doplněných klasicizujícími prvky říms a pilastrů, které jsou ale rovněž provedeny v abstraktních geometrických formách. Dekorativní výzdoba je redukována na keramické geometrické prvky, figurální reliéfy a ocelová zábradlí. Hlavním výrazovým prostředkem je kontrast několika textur omítek stejné barvy, které přibližují tuto architekturu stavbám geometrické moderny. Symetrická trojtraktová dispozice domu je uspořádána kolem střední polygonální schodišťové haly. Dům byl otevřen v roce 25. výročí úmrtí hudebního skladatele Bedřicha Smetany, necelý rok poté, kdy v Luhačovicích zemřela jeho druhá žena Betty Smetanová. Původní funkce luxusního hotelu je i po kompletní opravě domu z let 1993-1995 zachována, chybějící restaurační prostory byly vytvořeny úpravou podzemního podlaží. Secesní budova hotelu Dům Bedřicha Smetany leží v centru lázní Luhačovice, uprostřed krásného tichého parku. Hotel poskytuje nejnáročnějším hostům vysoký standard ubytování v pokojích se stylovými interiéry, vybavenými telefonem, rádiem a televizorem se satelitním příjmem.

JURKOVIČŮV DŮM

Jurkovičův dům je jedna z prvních staveb, kterou známý lidový architekt v tomto malebném městečku vytvořil. V roce 1902 provedl základní přestavbu "Janova domu" z 18. století. Tyto dvě staré budovy spojil do jednoho celku, nadstavil o další patro a podkroví. Opatřil celou budovu vně i uvnitř pestrobarevnou malbou. Ve své době byl nazýván barevnou pohádkou, v současné době je tento dům dominantou a nejkrásnější stavbou v Luhačovicích. Dům byl pojmenován po hraběti Janu Serenyim a v roce 1947 pojmenován po svém stvořiteli D. Jurkovičovi. V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce této nejcennější budovy lázeňského parku, služby byly doplněny o bazén, saunu a restauraci pro ubytované hosty. Exteriér i vnitřní prostory byly při obnově objektu maximálně přiblíženy původnímu stavu na základě restaurátorských průzkumů a dobových fotografií. Nejvíce původních funkčních prvků mobiliáře je zachováno v balneo části - originální lehátka, zrcadla, věšáky, sedačky, židle, stůl, lavice, květinové podstavce, toaletky se zrcadlem, stolky s keramickou deskou, vše navržené Dušanem Jurkovičem. Pietně obnoveny byly tři místnosti s originálním funkčním sanitárním vybavením - repasovanými "zlatými" mosaznými vanami minerálních lázní.

DŮM ŘEDITELSTVÍ LÁZNÍ

Na Dům Bedřicha Smetany navázal architekt Králík s časovým odstupem téměř puristickou stavbou administrativní budovy ředitelství lázní. Byl postaven v letech 1926 - 1928. Oběma domům je společná noblesa a velkorysost, ale i akademičnost a monumentalizující pojetí interiéru. Energicky je rozvržena parterová část hlavního průčelí s velkoformátovými okny, provedená v horizontálních pásech umělého kamene kontrastně k celku a krytá ocelovo skleněnou markýzou.

SPOLEČENSKÝ DŮM

Hlavní lázeňskou budovou je Společenský dům, nazývaný Kursalon a postavený na západním břehu Šťávnice. Dům byl postaven v letech 1933 až 1935 vynikajícím pražským architektem Františkem Roithem . Tímto objektem získaly lázně mimo jiné velký sál a další velkorysé prostory pro nabídku využití volného času lázeňských hostů. Stavba je kompozičně svázána s řešením lázeňského náměstí. I přes zřetelné funkcionalistické rysy je budova rozvržena velmi klasicky a svědčí o autorově sepětí s předválečnou modernou a monumentalismem a jeho vynikajícím smyslu pro dokonalý detail s pojetím blízkým stylu art deco. Naopak téměř "spartánské" a funkcionalisticky věcné je vyznění ubytovací části v horních podlažích.

Objekt je vysoce autentický včetně části původního nábytkového vybavení, užito bylo kvalitních materiálů (ušlechtilé kovy, keramické obklady, mozaikové dlažby apod.).

Objekt plně slouží původním účelům a to jak ve společenské a stravovací části (dvorana s tanečním parketem, venkovní pódium, velký sál, knihovna, kluby, bar, prostory pro stravování lázeňských hostů i zaměstnanců), tak v části ubytovací. Dispoziční změny v něm neproběhly téměř žádné. Zachována jsou pozoruhodná původní svítidla i dobový nábytek.

LÁZEŇSKÁ KOLONÁDA

Kolonáda byla postavena v letech 1946 - 1952 dle plánu architekta Poříska. Komplex staveb vychází z jeho urbanistických studií ze 40. let, v nichž usiloval o dokončení a scelení lázeňského centra poznamenaného vstupem monumentálních symetrických solitérů Smetanova a Společenského domu do Jurkovičovy rostlé koncepce lázní. Do těžiště organické kompozice je vložena lázeňská dvorana s pramenem Vincentky, od kterého se odvíjí segmenty Velké kolonády s pramenem Amandky a Malé kolonády s navazujícím vyšetřovacím a výzkumným ústavem. Zadní atria kolonád, podobně jako prosklené čelo a sloupoví haly Vincentky, propojují stavbu i celé náměstí s přírodním Kolonáda s pavilóny pramenůrámcem lázeňského lesoparku. Výtvarná výzdoba interiéru haly keramickými mozaikami je z roku 1957 a je již koncipována v duchu socialistického realismu. Kolonáda je dalším stavebním objektem, který dotvořil prostor založený Jurkovičem a respektuje i dominantní Jurkovičův dům, jemuž dává svým elegantním prohnutím vyniknout. Objekt plně slouží původním účelům, a to jak v jižní části lázeňských kolonád s halami pramenů a obchody, tak i v části severní se zdravotnickými zařízeními (poliklinika, lékárna) a restauračními provozy. Dispoziční změny v něm neproběhly téměř žádné.

KAPLE SV. ALŽBĚTY

Barokní kapli nechali kolem roku 1743 pro nemocné postavit Serényiové v blízkosti léčivých pramenů. Více se dozvíte v mém samostatném článku, který se této stavbě věnuje.

POMNÍK MUDr. FRANTIŠKA VESELÉHO

Pomník postavil přední moravský folklorista Franta Úprka, který zvěčnil doktora Veselého v téměř klasickém kontrapostu, s gestem poukazujícím na bohatství tryskajících vod. Socha je z bílého přírodního krystalického mramoru a měla být umístěna na balvanu, zpod něhož by vyvěral pramen. Původně byla proto umístěna ve svahu (v prostoru dnešního pomníku Leoše Janáčka). Byla vytvořena v roce 1925.

POMNÍK LEOŠE JANÁČKA

Pomník Leoše Janáčka je od předního českého sochaře Karla Pokorného. Byl vytvořen v roce 1954.

BRUSELSKÁ FONTÁNA

Fontána, vytvořená Janem Kavanem pro nádvoří československého pavilónu na světové výstavě v Bruselu (EXPO 1958), byla v roce 1960 přenesena do Luhačovic. Zvolené místo před Smetanovým domem umožnilo obohatit tento secesní "Gesamtkunstwerk" výtvarně příbuzným dílem.

PRAMEN AMANDKA

Pramen Amandka v lázních Luhačovice je podle písemných zpráv nejstarším pramenem v tomto městě. Vyvěrá na Lázeňském náměstí uprostřed Velké kolonády. Minerální povrchový pramen nechal hrabě Ondřej Serényi upravit asi v letech 1669 až 1680. Pro svou velmi slanou chuť se mu říkalo Slaný, a protože z něj s hlasitým bubláním unikal oxid uhličitý, byl nazýván také jménem Pramen bublavý.Více se dozvíte v mém samostatném článku, který se tomuto pramenu věnuje.

PRAMEN VINCENTKA

Pramen Vincentka je patrně nejproslulejším luhačovickým pramenem, který byl znám již v roce 1680 jako Hlavní pramen. Pojmenování Vincentka dostal až koncem 18. století a vyvěrá hned u kolonády. Jako jediná ze zdejších vod se může plnit do lahví a její první plnírna byla postavena v Luhačovicích již v roce 1851. Současná hala na Lázeňském náměstí byla postavena v letech 1947 - 1948 a Vincentku zde můžete ochutnat ve formě studeného i ohřívaného nápoje. Více se dozvíte v mém samostatném článku, který se tomuto pramenu věnuje.

NOVÝ JUBILEJNÍ PRAMEN

V samém středu lázeňského města Luhačovice na Lázeňském náměstí vyvěrá Nový Jubilejní pramen. Pramen byl získán již v roce 1988 v bezprostřední blízkosti pramene Jubilejní, který byl objeven vedle Společenského domu směrem k vile Alpská růže vrtem do hloubky 50,5 m. Více se dozvíte v mém samostatném článku, který se tomuto pramenu věnuje.

http://www.lazneluhacovice.cz/architektura-lazni-luhacovice.php

Poslední aktualizace: 18.12.2013

Nadmořská výška:

259 metrů nad mořem

Luhačovice - Lázeňské náměstí na mapě