Litomyšl - Smetanovo náměstí - diskuse

Přidat příspěvek do diskuse

Email se nezobrazí.
  • turista
    Lída
    Litomyšl
    16.6.2011 11:59
    Smetanovo náměstí Nejednoho návštěvníka jistě zaujme protáhlý tvar litomyšlského náměstí - je to vlastně dlouhá a široká ulice. Náměstí opravdu vznikalo podél obchodní cesty (ta vedla v nejstarších dobách přes dnešní "Špitálek", dál od řeky, teprve později byla odkloněna blíž k Loučné) a tržiště. Domy byly nejprve dřevěné, později (především kvůli požárům) kamenné. Právě četné požáry města způsobily, že podoba fasád pochází převážně z 18. a hlavně z 19. století, přestože řada domů má mnohem starší základy. Náměstí má pestrou řadu převážně barokních, klasicistních a empírových fasád se štíty nebo atikami. Na velké části náměstí se zachovalo podloubí (v Litomyšli nazývané podsíně), stavěné už od dob Kostků z Postupic proto, aby bylo možné i v dešti jít po náměstí "suchou nohou". Litomyšlské náměstí je dodnes centrem městského života. Stejně jako v době, kdy městem bylo právě jen náměstí a několik přilehlých ulic. Dodnes je zde k vidění množství zajímavých domů. Zajímavých nejen architekturou, ale také proto, že v nich bydleli zajímaví a slavní lidé. Projdeme se náměstím tak, jak porostou popisná čísla domů. Pravou částí Dolního náměstí k radniční věži, okolo mariánského sloupu na Horním náměstí k místu, kde stávala Horní brána a podsíněmi na druhé straně zase zpět. Dolní městská brána z r. 1536, která střežila přístup do města od Vysokého Mýta, stála do r. 1835. Roh náměstí a Jiráskovy ulice, odkud se otvírá výhled na litomyšlský zámek, tvoří novodobá třípatrová budova pošty, stojící na místě staré pošty, známé z novely Aloise Jiráska. Vejdeme tudy na náměstí a hned máme příležitost připomenout si nejvýznamnějšího litomyšlského rodáka, hudebního skladatele Bedřicha Smetanu - od roku 1924 tu stojí jeho bronzový pomník, poslední z dokončených monumentálních děl předního českého sochaře Jana Štursy. Smetanovo jméno dostalo náměstí po roce 1989. Za Smetanovým pomníkem je novogotický dům, ve kterém bydlel Alois Jirásek, po příchodu do Litomyšle jako suplent na gymnáziu v letech 1874-1876. Na místě domu čp. 27 stával dům, kde bydlela v letech 1839-1840 Božena Němcová se svou rodinou. Za tohoto pobytu se jí zde narodil syn Karel. Na domě je umístěna deska se spisovatelčinou bustou, dílo Ladislava Faltejska z r. 1971. Dům čp. 45 s jednoduchou fasádou je rodným domem spisovatele Čestmíra Jeřábka. Stará radnice s věží byla postavena r. 1418. V dnešní podobě má barokní fasádu z 18. stol., kdy byla budova ještě spojená se sousedním domem čp. 53. Pod novodobým orlojem z r. 1907 je do věže vezděna kontrolní délková míra, litomyšlský loket (přibližně 59 cm), sloužící kdysi kupujícím na trzích k přeměření koupených látek. Značka s vysvětlující tabulkou označuje výšku vody při katastrofální povodni r. 1781, která zpustošila velkou část náměstí. Ulice, vedoucí od radniční věže ven z náměstí, byla proražena teprve v polovině devatenáctého století, kdy se sem stěhovaly státní úřady a nově upravená budova se stala sídlem soudu. Radnice byla tehdy přestěhována na Toulovcovo náměstí. Další pozoruhodný dům je někdejší panský dům čp. 61, s fasádou z konce 18. století. Roku 1825 jej od hraběte Valdštejna koupil otec Bedřicha Smetany, panský sládek František Smetana. Za první republiky tady pak sídlila městská radnice. V domě čp. 67 se roku 1816 narodil demokrat a vlastenec František Emanuel Velc, sekretář pražského Národního výboru v revolučním roce 1848. V domě čp. 71 dnes funguje městské Informační centrum, ve vedlejším domě Regionální evropské informační středisko. Před těmito domy stojí mariánský sloup z r. 1716 se sochami Panny Marie, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, postavený snad podle návrhu Giovanni Battisty Alliprandiho. Je vysoký přes 11 metrů. Až do roku 1894 stála nedaleko sousoší kašna (1740), ozdobená roku 1767 sochou sv. Floriána, dílem místního umělce Václava Hendrycha. Po zrušení kašny byla socha umístěna na prostranství pod děkanstvím, kde stojí dodnes. Na novodobě přestavěném domě čp. 81/82 připomíná štukový reliéf s vyobrazením medvěda, že v 19. stol. tu stával zájezdní hostinec U černého medvěda. Novostavbou ze 30. let 20. stol. je hotel Zlatá hvězda, kde stával v 19. stol. menší hotel Modrá hvězda. V něm byla ubytována Božena Němcová za svého druhého litomyšlského pobytu. Připomíná to mramorová deska z roku 1932, dílo Františka Kysely. U příjezdu do města od Svitav stávala horní (německá) brána; zbořena byla roku 1822. Na druhé straně náměstí zaujme nejprve rodný dům českého liberálního politika 19. stol. JUDr. Františka Augustina Braunera. Mezi domy čp. 97 a 98 je úzká ulička, která se ve 14. a 15. stol. nazývala "tkalcovská". Dnes je známá pod mladším jménem "Umrlčí", proto, že tudy chodívaly z města pohřby ke starému hřbitovu u děkanského kostela. Ve vedlejším domě čp. 99 žil František Jelínek, řeznický mistr z Hrochova Týnce, nadšený historik-samouk, který v letech 1838-1845 vydal třídílnou Historii města Litomyšle. Další dům, čp. 100, připomíná opět jednoho ze slavných litomyšlských rodáků, českého krajináře 19. století Julia Mařáka. Skvostem renesanční měšťanské architektury je dům U Rytířů čp. 110, dnes s výstavní síní Muzea a galerie. Na místě rohové spořitelny (čp. 112) stával dům s mohutným rohovým pilířem a s arkýřem. V tomto domě bydlel Alois Jirásek v letech 1876-1879 jako mladý svobodný profesor. Od roku 1885 tady žila Teréza Nováková a v letech 1895-1909 literární historik Jan Voborník. Na domě čp. 117 je reliéf s vyobrazením erbovní pověsti pánů z Pernštejna z roku 1548. V domě čp. 123 bylo od roku 1835 Veselíkovo knihkupectví, kde se scházeli litomyšlští obrozenci. Pozoruhodný je dům čp. 127, jehož fasádu do boční Váchalovy ulice zdobí sgrafita z roku 1998 s výjevy podle dřevorytů Váchalova Krvavého románu. Procházka Smetanovým náměstím končí u domu čp. 139. Tady stával za doby pernštejnské v letech 1587-1629 měšťanský pivovar, který si i později, když měšťané přestali vařit pivo a dům přešel do soukromých rukou, udržel název "stavuňk". Na fasádu směrem k poště byl roku 1978 zasazen kamenný trautmannsdorfský znak ze zbořené brány dvora Perštýna u Nedošína. V roce 1998 proběhla velká rekonstrukce Smetanova náměstí. Byla upravena dlažba, osazen byl nový mobiliář včetně historizujících lamp a ve střední části byla vytvořena klidová zóna. Nejen po Smetanově náměstí, ale po celém historickém jádru města vás mimo jiné provedou i informační bronzové tabulky.
  • turista
    HaHa
    24.5.2011 17:22
    Neříká se těmhle domům nějakým speciálním názvem? Prosím, nutně potřebuji pomoc ..
  • turista
    HaHa
    24.5.2011 17:18
    Neříká se těmhle domům nějakým speciálním názvem? Prosím, nutně potřebuji pomoc ..

Přidat příspěvek do diskuse

Email se nezobrazí.

Zpět na příspěvek Litomyšl - Smetanovo náměstí

zavřít reklamu