Lindos - někdejší městský stát na ostrově Rhodos (Λίνδος)

Městečko Lindos je určitě jedním z nejznámějších, nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst na řeckém ostrově Rhodos. Je to sice možná spíše vesnice – trvale zde žije jen necelých 1.000 obyvatel – ale historicky je to město a stavební dispozice je také spíše typem městské aglomerace. Nachází se v jihovýchodní části ostrova, asi  50 km  od „hlavního“ města Rhodos.

Lindos býval – v období před založením města Rhodos (tedy před rokem 408 př.n.l.)  -  dokonce nejvýznamnějším městským státem na ostrově, čímž předčil „konkurenční“ Ialyssos a Kamiros.

Proslul nejen svými památkami, zejména johanitskou pevností na Akropoli, která ve svých hradbách skrývá antický chrám Athény Lindské, ale i nejvyššími naměřenými teplotami na ostrově. Údajně zde může být až o deset stupňů více než v jiných částech Rhodu.

Celé „bílé město“ je chráněnou památkou a bylo postupně v majetku Řeků, Římanů, Byzantinců, Johanitů i Turků, což dodnes komplikuje práci archeologům. Město bylo založeno zřejmě mezi 12. - 10. stoletím př.n.l. dórským králem Tlepolemem a stalo se součástí hexapolis. V 8. století před Kristem se pak stává významným obchodním střediskem, zajišťujícím převážně obchod s Féničany.  Většina obyvatel Lindu se tehdy živila námořnictvím a obchodem. Největšího rozmachu dosáhlo město v 6. století př.n.l., tedy v době, kdy zde vládnul „pozitivní“ tyran Kleobulos, jeden ze Sedmi mudrců starověku.

Pochází odsud rovněž slavná socha Niké Samothrácké, která je v současností k vidění v pařížském Louvru a která byla původně součástí reliéfu řecké triéry.(trojveslice). Sochaří z Lindu patřili zřejmě vždy k elitě, Charise (nebo Charés) z Lindu je například údajným tvůrcem sochy Hélia, tedy Kolosu rhodského.

Na zdejší dominantu a hlavní cíl turistů, tedy Akropoli na půdorysně trojúhelníkové,  116 m  Vysoké skále nad městem, lze vyjít pěšky nebo vyjet na oslíku. Oslíci jsou malí a je zde pořád horko, tak jsme jim raději dopřáli oddechu. Stoupali jsme tedy vzhůru úzkými uličkami mezi panskými domy, tavernami, kavárničkami a obchody se suvenýry všeho typu. Vstupné do areálu Akropole je 6 euro. V letech 1902 – 1912 zde Dánové provedli rozsáhlé archeologické práce a díky tomu můžeme mnoho ze zdejších nálezů vidět v muzeu v Kodani.

Místní Akropole je stará téměř jako Lindos sám a bohyně Athéna zde byla uctívána zřejmě již v 9. století př.n.l. Nabízí k vidění množství, v současnosti stále ještě rekonstruovaných, památek. Za pozornost stojí především:

- půlkruhová tribuna s reliéfem lodi pocházející z roku 170 př.n.l.

- samotná pevnost , která je původně byzantská.a jejíž rekonstrukci dokončili johanité kolem roku 1522

- ruiny římského chrámu

- helénistické podloubí, které je vlastně  87 m  římským sloupořadím z r. 200 před Kristem

- byzantský kostel sv.Jana ze 13. století, přesněji pozůstatky tohoto chrámu na půdorysu ve tvaru kříže.

- Propyleje, tedy ruiny vstupní brány zv. Propylaia ze 4. století př.n.l. nad monumentálním schodištěm

- Chrám Athény Lindské, pozůstatky malého antického dórského chrámu z roku 392 př.n.l. na půdorysu obdélníku o rozměrech 22 x  6 m  (původní chrám ze 6. století před Kristem vyhořel)

O všech stavbách na Akropoli můžeme říci, že se zachovaly zejména díky období italské okupace, během které Italové stihli většinu významných památek na ostrově zrekonstruovat nebo zakonzervovat.

Z dalších památek v Lindu je nutno zmínit alespoň ruiny antického divadla z helénistického období, které původně pojalo téměř 2.000 diváků nebo krásný kostel Kimissis tis Theotokou (chrám Matky Boží nebo též Panny Marie Lindské), postavený v období 14. – 16. století. Zdobí jej nástěnné malby Georgia ze Simi z 18. století a dominantní Zvonice.

Celé historické centrum Městečka je tvořeno většinou objekty, pocházejícími z I. poloviny 17. století, např. johanitskými, tzv. Kapitánskými, domy.

Nachází se zde také antický hřbitov a doporučit lze určitě i návštěvu Zátoky sv. Pavla, dvou malých přírodních přístavů nebo zdejších pláží v čele se severní Mikros Giaios.