Lázně I. neboli Císařské lázně

Lázně I, často označované také jako Císařské lázně, patří k nejvýznamnějším historickým lázeňským stavbám v Karlových Varech. Jsou doslova pamětníky lázeňské slávy 19. a začátku 20. století i svědky proměn města v kulturní metropoli lázeňství.

Historické kořeny a význam

Budova Císařských lázní vznikla v letech 1893–1895 na místě bývalého měšťanského pivovaru. Projekt vypracovali slavní vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Herman Helmer, kteří v té době patřili k nejžádanějším tvůrcům reprezenta­tivních veřejných staveb v Evropě. Objekt byl navržen ve velkorysém pseudo-renesančním stylu s bohatými štukovými, malířskými a sochařskými dekoracemi, jež měly zdůraznit slavnostní a reprezentativní charakter lázní.

Slavnostní otevření proběhlo 5. května 1895 a lázně se záhy staly jedním z nejmodernějších balneologických zařízení své doby v celé rakousko-uherské monarchii. Objekt pojímal více než sto koupelních kabin a byl vybaven špičkovými technologiemi a komfortem — od vlastní sprchové a vanové výbavy přes rašelinné koupele až po elektroléčbu a parní lázně.

Součástí komplexu byla i prostorově významná tělocvična (tzv. Zanderův sál) s mechanickými přístroji pro léčebnou gymnastiku podle tehdejších švédských metod. Lázně obsluhovaly denně až několik tisíc hostů a staly se synonymem tehdejší lázeňské péče.

Ve své historii hostily i významné osobnosti — od aristokracie přes politiky až po umělce — tak, jak se Karlovy Vary staly ve 19. století jedním z nejdůležitějších lázeňských center Evropy.

1893–1895
Výstavba Císařských lázní podle projektu Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera na místě bývalého měšťanského pivovaru. Budova patří k nejmodernějším lázeňským provozům Rakouska-Uherska.

5. května 1895
   Slavnostní otevření. Lázně nabízejí přes 100 koupelních kabin, parní a rašelinové koupele, elektroléčbu i Zanderův sál s mechanickou léčebnou gymnastikou.

1895–1918
Zlatá éra lázní. Objekt slouží mezinárodní klientele a patří k reprezentativním stavbám Karlových Varů.

1918
Po vzniku Československa ztrácí budova označení „císařské“ a nese název Lázně I.

20.–40. léta 20. století
Lázeňský provoz pokračuje, probíhají technické úpravy pro celoroční provoz, částečně se mění interiéry.

50.–70. léta 20. století
Postupný útlum lázeňské funkce. Budova přestává konkurovat modernějším lázeňským zařízením, část prostor je využívána jen omezeně.

80. léta – polovina 90. let
    Objekt je adaptován na Casino. Původní lázeňská funkce je zcela potlačena, interiéry jsou provozními zásahy výrazně poškozeny a historická výzdoba zanedbávána.

kolem roku 1995–1999
Casino ukončuje provoz. Budova zůstává prakticky bez využití.

konec 90. let – cca 2010
Období největšího chátrání. Lázně I jsou uzavřené, technický stav se výrazně zhoršuje, objekt je veřejnosti nepřístupný a slouží jako symbol zanedbaného lázeňského dědictví.

2010
Budova je prohlášena Národní kulturní památkou, což otevírá cestu k její záchraně.

2019–2023
Probíhá komplexní rekonstrukce: statické zajištění, obnova fasád, restaurování interiérů, instalace moderních technologií a nové provozní řešení.

2023
Lázně I jsou znovu otevřeny veřejnosti jako kulturní a společenské centrum s expozicemi, koncertním sálem a prostorem pro festivalové i městské akce.

Zajímavý kontrast

Ještě na konci 20. století byly Lázně I považovány za téměř ztracenou stavbu, zatímco dnes patří k nejcitlivěji obnoveným památkám Karlových Varů. Jejich příběh dobře ukazuje, jak tenká je hranice mezi památkou a ruinou — a jak zásadní roli hraje rozhodnutí města a státu o budoucím využití.

Pár zajímavostí, které stojí za to vědět

• „Císařské“ jméno nesou lázně podle rakouského císaře Františka Josefa I., který objekt při své návštěvě Karlových Varů v roce 1904 navštívil, prohlédl si lázně a jejich interiéry, ale nikdy se v nich nekoupal a nikdy nevyužil „císařskou koupelnu“ pojmenovanou podle něj.
• Původní provozní vybavení lázní bylo považováno za nebývale luxusní a technicky vyspělé — například lázně nabízely elektroléčbu, parní i studené koupele a rozsáhlou tělocvičnu s mechanickými zařízeními.
• Podzemní chodba spojovala hlavní budovu s Rašelinovým pavilonem, kde se připravovala rašelina používaná při léčebných koupelích.
• Po několika dekádách nevyužívání budovy se podařila poměrně rozsáhlá obnova, která objekt vrátila k životu a otevřela veřejnosti jako místo nejen pro paměť lázeňské tradice, ale i pro kulturní dění města.

Císařské lázně dnes – kulturní a společenské centrum

Po letech rozsáhlé rekonstrukce, která probíhala mezi lety 2019 a 2023, jsou Císařské lázně (dnes Lázně I) znovu plně otevřené veřejnosti jako kulturně‑společenské centrum a památkový objekt. Budova, která je národní kulturní památkou, dnes nabízí prostory pro koncerty, výstavy, přednášky, festivalové akce i tematické prohlídky, včetně návštěvy reprezentativních sálů jako je Zanderův sál či historická Císařská koupelna s výkladem o lázeňském životě 19. století.

V objektu se rovněž koná řada komentovaných prohlídek zaměřených na historii lázeňství, a jeho program každoročně oslovuje desetitisíce návštěvníků z Česka i zahraničí. Pro veřejnost je lázně otevřena v běžných denních hodinách a doplňuje je i plánovaná nabídka audioprůvodce či nové kavárny, která doplní společenské zázemí budovy.

Mezi blízké lázeňské památky patří Mlýnská kolonáda, Vřídelní kolonáda a Zámecká kolonáda. Každé z těchto míst poskytuje unikátní architektonické i historické pohledy na bohatou lázeňskou tradici města. Mezi novější stavby Karlových Varů patří Thermal i se svým neodmyslitelným bazénem a určitě si prohlédněte blízký Grandhotel Pupp.

Nebo se svezte Lanovkou Imperial či Autovláčkem.