Krkonoše (4): Černá hora a Černohorské rašeliniště

Krkonoše (4): Černá hora a Černohorské rašeliniště (06/2014)

Čtvrtý a poslední den pobytu v Krkonoších máme zkrácený asi tak do 14 hodin, pak už musíme vyrazit na cestu domů. Rozhodneme se jet lanovkou na Černou horu, podívat se na Černohorské rašeliniště, a pak lanovkou zase dolů, abychom to všechno stihli.

Ráno se sbalíme v našem ubytování v Peci pod Sněžkou a jedeme do Janských lázní, kde necháváme auto u dolní nástupní stanice lanovky za 60,- Kč na den. Kabinková lanovka na Černou horu jezdí denně od 9 do 12 hod. a od 13 do 18 hod., jednosměrná jízdenka stojí 140,- Kč, obousměrná 180,- Kč. Webová stránka lanovky na Černou horu: Černohorský express

Nahoře už je po ránu poměrně hodně lidí, ale hlavní nápor teprve přijde. Je neděle a je krásné počasí. Jdeme na rozhlednu, která se nachází kousek od horní stanice lanovky (vstupné 20,- Kč). Je trochu opar a viditelnost není ideální. Na rozhledně, která je vlastně upraveným železným nosným sloupem staré lanovky z roku 1928, jsou popisné tabulky, co byste měli v dálce vidět, a tak nakonec rozeznáváme i hodně vzdálený Praděd. Severním směrem je nad lesem samozřejmě dobře viditelné panoráma hlavního hřebene Krkonoš s vystupující Sněžkou.

Od rozhledny jdeme kolem Černé boudy k Černohorskému rašeliništi a první zastávka je na vyhlídkové dřevěné plošině (věži) u hlavní části rašeliniště. Rašeliniště vzniká v zamokřeném prostředí usazováním nedostatečně rozložené organické hmoty, především rostliny druhu rašeliník. V důsledku nepříznivých podmínek pro život organizmů - rozkladačů, se organická hmota nedostatečně rozkládá a hromadí se ve spodních vrstvách rašeliniště, kde se za nepřístupu vzduchu přetváří v procesu rašelinění na rašelinu. Zjednodušeně se dá říct, že dochází k zazemnění nějaké vodní plochy, která se nachází ve specifických podmínkách jak klimatických, tak geologických.

Existují dva základní typy rašelinišť: vrchoviště a slatiny (slatě). Vrchoviště jsou zásobována především srážkovou vodou s nízkým obsahem minerálních látek, slatiny jsou zásobovány především podzemní vodou s bohatým obsahem minerálních látek. Černohorské rašeliniště je největší vrchovištní rašeliniště v Krkonoších.

Od vyhlídkové věže jdeme dále po naučné stezce kolem rašeliniště. Je to procházka v přírodně opravdu velmi zvláštním území. Cesta vede většinou po dřevěných povalových chodnících, chvílemi po rostlém terénu. V trávě kvete suchopýr, který vypadá jako bílé chomáčky vaty. U chodníků je možné vidět rašeliník úplně zblízka. Příroda tu má všechny odstíny zelené - od světlé žlutozelené až po tmavě zelenou.

Zanedlouho se ze stezky začínají otvírat také pohledy na Sněžku, která je asi nejpěkněji vidět z tzv. Hubertovy vyhlídky (dřevěný stůl, lavičky). Dvojice mladých lidí nechává svého rotvajlera pobíhat volně vedle chodníku v rašelině. Jedná o I. zónu národního parku, pokud sem jdu se psem, musím si jej uvázat na vodítko, upozorňují na to také místní cedule.

Po okružní stezce přicházíme k Pardubickým boudám, kde na louce kvete fialovými květy velké množství prstnatců, naší nejhojnější orchideje. Z místa je pěkný výhled dolů do údolí směrem k Janským lázním. Na rozcestí Nad Pardubickými boudami se dáváme po modré a dále po žluté zpět k lanovce. Po cestě ještě zahýbáme vpravo po asfaltce k vysílači, abychom neminuli opravdový vrchol Černé hory.

Vracíme se na žlutou a po chvíli míjíme Sokolskou boudu, která je úplně zdevastovaná, chátrá již mnoho let. Jedná se o historickou a největší roubenou stavbu v Krkonoších, kterou ale již bohužel nepůjde zachránit. Někdo se tady také baví házením kamenů, protože všechna okna mají vybité sklo. V roce 2019 byla tato unikátní stavba zbourána. Majitelé pozemku plánují výstavbu nové boudy.

Provoz lanovky dodržuje polední pauzu a tak chvíli čekáme v bufetu u studeného nápoje. Dnešní nenáročný okruh byl 6 kilometrů dlouhý a doporučuji jej především lidem, kteří dokáží vnímat jemnou krásu přírody v detailu (barvy a rostliny rašeliniště) a také chtějí vidět známé panoráma hlavního krkonošského hřebenu od jihu. Pokud použijete lanovku, jedná se o nenáročnou stezku s malým převýšením.

Mapa oblasti na mapy.cz: Krkonoše - Černá hora (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Krkonoš:

• Krkonoše (1): Pec pod Sněžkou - Modrý důl - Zelený důl
• Krkonoše (2): Sněžka - Luční bouda - Liščí hora - Pec pod Sněžkou
• Krkonoše (3): Vrbatova bouda - Kotel - Pramen Labe - Vysoké kolo – Horní Mísečky
• Krkonoše (4): Černá hora a Černohorské rašeliniště