Krásensko – Lípy na návsi (i jiné)

V Krásensku kolem návsi (nebo jak označit prostor zhruba mezi obecním úřadem, kostelem, bývalou rychtou) je k vidění několik vzrostlých stromů, přesněji lip. On i ten zbylý prostor je celkem zarostlý, takže spíše by se dalo uvažovat o centrálním parku (parčíku). Lípy jsou již relativně starší, takže některé z nich se již dočkaly povýšení na památné stromy. Protože dvě chráněné lípy jsou poblíže sebe, můžeme je popsat v jednom zátahu, nejsou od sebe dál než nějakých 100 m (v podstatě přes ulici). Podle abecedy je tak první na ráně lípa Na Návsi. Tu objevíme poblíže válečného pomníku na severní straně místní komunikace. Lípa se dočkala zpamátnění 11.1.2005. Známe i její technická data z roku 2012. Výška 22 m, obvod kmene 357 cm, výška koruny 16 m, šířka koruny 18 m. Určitou komplikací je procházející elektrické vedení. Od posledních dat se mohou současné rozměry poněkud lišit.

Druhou lípo poblíže je lípa Na Rychtě, zpamátněná ve stejný den jako lípa předchozí, technická data jsou rovně uváděna z roku 2012, výška 22 m, obvod kmene 342 cm, výška koruny 15 m, šířka 17 m. I touto lípou prochází nějaké vedení. Na rozdíl od předchozí lípy je u tohoto stromu tabulka s označením památné stromy, zatímco Na Návsi je tabulka jen jednotného čísla. Má to však svůj důvod, kromě lípy jsou u Rychty zpamátněny i tři jasany ztepilé, které rostou dál směrem ke kostelu. Pohledově je první z nich (u lípy) evidentně starší. Důvodem ochrany je zřejmě fakt, že díky péči střediska Lipka (školské zařízení pro environmentální vzdělávání) jsou na stromech instalovány budky pro hnízdění ptactva. Zmíněné středisko má právě sídlo v bývalé Rychtě. Na největším jasanu byla přechodně umístěna vyhlídková plošina, která ale už neexistuje.

Neznáme (tedy odborná databáze neuvádí) stáří stromů, ale v tomto případě zasáhla AI a nabídla myšlenku, že stáří stromů lze odvodit i podle stáří okolní zástavby, údajně 150–200 let. Rozptyl je to slušný ale asi lepší než cimrmanovských ± 200 let.

Co se týče druhovosti, jde o lípy malolisté (Tilia cordata – neboli lípa srdčitá). Existuje i lípa velkolistá (kříží se mezi sebou do lípy evropské, nebo obecné). Lípy všech druhů mají obdobné vlastnosti i užití. Květy se sbírají díky léčivým vlastnostem, obdobně i listy. Používá se i dřevo v řezbářství, nábytkářství apod. Využívá se i lýko k různým pleteným výrobkům. Lípa je mj. I českým národním stromem (oblíbená ale i u jiných národů). Lípa patří k dlouhověkým dřevinám (běžně přes 500 let). Jsou sice i jedinci s udávaným věkem téměř 1000 let, což je spíše z říš bájí a pověstí. Nicméně lípy celkem často obrážejí mladými výhonky, pak se takovému stromu říká fénix.

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) je leckdy statný strom. Je rovněž používaný díky léčebným účinkům, ale zejména v dřevovýrobě. Dřevo je spíše tvrdé a pružné. Maximální věk se udává v rozmezí 250–300 let.