Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Svobodě nad Úpou

Původně Svoboda nad Úpou neměla mít vlastní kostel, ale někteří doboví autoři naznačují, že tomu tak nebylo a spojují v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 vyskytující se Wikerivillu právě se Svobodou nad Úpou, neboť její německý název původně zněl Bergfreiheit a posléze Freiheit, z čehož počeštěním vzniklo české pojmenování Vrajt a z něho to současné. Pokud tomu tak je, náležela Svoboda nad Úpou stejně pod královédvorské dekanství a královéhradecký archidiakonát a byly odtud odváděny 3 groše papežského desátku, alespoň tak víme, že se mělo dít v letech 1384, 1385, 1399 a 1405. Zřízení vlastního kostela pak můžeme datovat někdy do období, kdy obdržela od krále Ferdinanda I. svá městská privilegia, tj. za roky 1546 a 1552. Známý regionální historik a badatel Josef Demuth však tvrdí, že kostel získala Svoboda nad Úpou až v roce 1584 ("praedicantiis husitias", vzhledem k tomu, že byl dřevěný, tak musel být vybudován nebo obnoven po velkém ohni roku 1571, jemuž podlehlo 16 stavení) a byl zasvěcen sv. Vojtěchovi (něm. Adalbertovi). Jeho vzhled pak měl být podoben pražské kapli sv. Jiří a od svých počátků měl být filiálním do Mladých Buků (viz https://www.musvoboda.cz/dejiny-svobodskeho-kostela/d-3229). Po Bílé hoře byl spravován kostel z Vlčic, poté zde vypomáhali jezuité z Žirče a od roku 1675 byla Svoboda nad Úpou spravována z Mladých Buků. Díky vzrůstu počtu obyvatelstva a tím, že péče o něj nebyla dostačující, tak byl tento starý kostel, podle prof. Augusta Sedláčka původně dřevěný, zbourán a roku 1777 nahrazen novým chrámem Páně sv. Jana Nepomuckého, a to podle návrhu mistra zednického Johanna Jeschkeho nákladem Josefa Adama knížete ze Schwarzenbergu (v mnohých pramenech se uvádí, že stavba byla zahájena již v roce 1770, ale tehdy tu vznikla pouze lokálie a jejím prvním správcem byl v letech 1770-1775 P. Johann Gernth; kostel byl vysvěcen 17. října 1779). Nešlo však o úplně novou stavbu, protože starý chór byl zachován a k němu byl přistavěn presbytář. Tehdy však neměl kostel věž a zvony byly zavěšeny v dřevěné zvonici vedle svatostánku. Nynější věž pak byla vybudována až v roce 1836. Roku 1856 byl kostel povýšen na farní (prvofarářem se stal P. Wenzel Fuchs, jenž tu působil od roku 1853) a v roce 1888 došlo ke zrušení dosavadního hřbitova a zřízení nového. 17. června 1896 navštívil kostel v rámci generální vizitace královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych. 4. dubna 1899 se zde uskutečnila zpívaná mše sv. za účasti trojice sborů z Velké Úpy, Maršova a Javornice, a to v rámci schůze přátel církevní hudby. 29. června 1909 zde v rámci generální vizitace udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. V noci na 24. června 1912 došlo k vloupání do kostela, ale jedinou škodou bylo vykradení pokladničky s milodary, o zařízení se pachatelé nezajímali. V roce 1947 byl pořízen nový betlém. Roku 1951 došlo k opravě a výmalbě interiéru, při nichž byly odstraněny všechny německé nápisy. 7. března 1993 došlo k odcizení pokladničky s hotovostí, z níž se měla platit oprava střechy kostela. Díky dotaci Okresního úřadu v Trutnově byla provedena ještě v témže roce. 22. července 1994 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jana-nepomuckeho-14061734). Po úmrtí posledního svobodského faráře P. Tyrnera byla Svoboda nad Úpou spravována ex currendo z Trutnova-Horního Starého Města. Od roku 2005 je tento kostel filiálním do nově zřízené farnosti Janské Lázně a vedle mší se tu provozuje řada kulturně-společenských akcí, z nichž třeba jmenovat tradiční předvánoční zpívání (viz https://krkonossky.denik.cz/volny-cas/zpivani-v-kostele-ve-svobode-nad-upou-provazel-velky-zajem-20221221.html).

Jedná se o neorientovanou jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem, se sakristií po straně a s hranolovou věží čtvercového půdorysu s polokruhově zakončenými okny, hodinovým strojem a vysokou jehlancovou střechou s vikýři v severním hlavním průčelí. Podle Josefa Cechnera a Zdeňka Wirtha mají být presbytář, loď a sakristie sklenuty plackami, ale jinde narazíme na to, že loď má být plochostropá, presbytář zaklenut plackou a podvěží má mít křížovou klenbu. Kostel má sedlovou střechu, jež je nad presbytářem zvalbená a doplněná sanktusovou vížkou. Za vidění však stojí nástropní malby z 1. poloviny 19. století, k nimž ještě přidejme na stropě presbytáře se nalézající pozdější malbu Nanebevzetí Panny Marie a v lodi vyzdvižení Jana Nepomuckého z Vltavy roku 1393, jež měly být vymalovány Antonínem Brožkem v roce 1932 (většinou se uvádí jako A. Brožík).

Z původního zařízení se mnoho nedochovalo a ve většině případů je novodobého původu, tudíž z historicko-uměleckého pohledu nepříliš významné. Přesto zaslouží naší pozornosti, neboť hlavní oltář a svatostánek má pocházet z poloviny 18. století a je ozdoben pelikánem, živícím svá mláďata, což je symbol eucharistie. Poté ještě zmiňme kazatelnu a sochu Ježíše Krista s anděly nesoucími symboly víry, naděje a lásky a se sv. Otci - Ambrožem, Řehořem Velikým, Augustinem a Jeronýmem. Křížová cesta je pak vyvedena v reliéfní podobě. Současné varhany vyrobil Johann Barth v roce 1848 a opravou prošly v letech 1977-1983 (Josef Matyska; viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4124). Na jejich skříni je pak malba sv. Cecilie od řeholnice FDC Benedikty Šulhanové.

Původní zvony s letopočty 1669, 1750 a 1770 byly přelity v letech 1840 a 1861 u Karla Bellmanna v Praze. K jejich rekvizici pak došlo v roce 1916 a zbyl pouze malý zvonek v sanktusové vížce z roku 1780. Nové zvony od Oktáva Wintera z Broumova byly pořízeny v roce 1921, ale za 2. světové války dopadly stejně jako jejich předchůdci. Současná dvojice zvonů - 490 kg těžký sv. Václav a 220 kg vážící sv. Jan Nepomucký - byla vysvěcena 23. dubna 1994 a pochází z Dytrychova zvonařství v Brodku u Přerova (viz https://www.zvony-tomaskova.cz), přičemž většina peněz pocházela z dědictví posledního svobodského faráře P. Jaroslava Tyrnera. Vysvěcena byla 23. dubna 1994 pomocným biskupem královéhradeckým Mons. Josefem Kajnkem. Na závěr uveďme, že více informací nejen o kostele nalezneme na tomto webovém odkazu: http://www.freiheit.cz.