Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Svobodě nad Úpou
Původně Svoboda nad Úpou neměla mít vlastní kostel, ale někteří doboví autoři naznačují, že tomu tak nebylo a spojují v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 vyskytující se Wikerivillu právě se Svobodou nad Úpou, neboť její německý název původně zněl Bergfreiheit a posléze Freiheit, z čehož počeštěním vzniklo české pojmenování Vrajt a z něho to současné. Pokud tomu tak je, náležela Svoboda nad Úpou stejně pod královédvorské dekanství a královéhradecký archidiakonát a byly odtud odváděny 3 groše papežského desátku, alespoň tak víme, že se mělo dít v letech 1384, 1385, 1399 a 1405. Zřízení vlastního kostela pak můžeme datovat někdy do období, kdy obdržela od krále Ferdinanda I. svá městská privilegia, tj. za roky 1546 a 1552. Známý regionální historik a badatel Josef Demuth však tvrdí, že kostel získala Svoboda nad Úpou až v roce 1584 ("praedicantiis husitias", vzhledem k tomu, že byl dřevěný, tak musel být vybudován nebo obnoven po velkém ohni roku 1571, jemuž podlehlo 16 stavení) a byl zasvěcen sv. Vojtěchovi (něm. Adalbertovi). Jeho vzhled pak měl být podoben pražské kapli sv. Jiří a od svých počátků měl být filiálním do Mladých Buků (viz https://www.musvoboda.cz/dejiny-svobodskeho-kostela/d-3229). Po Bílé hoře byl spravován kostel z Vlčic, poté zde vypomáhali jezuité z Žirče a od roku 1675 byla Svoboda nad Úpou spravována z Mladých Buků. Díky vzrůstu počtu obyvatelstva a tím, že péče o něj nebyla dostačující, tak byl tento starý kostel, podle prof. Augusta Sedláčka původně dřevěný, zbourán a roku 1777 nahrazen novým chrámem Páně sv. Jana Nepomuckého, a to podle návrhu mistra zednického Johanna Jeschkeho nákladem Josefa Adama knížete ze Schwarzenbergu (v mnohých pramenech se uvádí, že stavba byla zahájena již v roce 1770, ale tehdy tu vznikla pouze lokálie a jejím prvním správcem byl v letech 1770-1775 P. Johann Gernth; kostel byl vysvěcen 17. října 1779). Nešlo však o úplně novou stavbu, protože starý chór byl zachován a k němu byl přistavěn presbytář. Tehdy však neměl kostel věž a zvony byly zavěšeny v dřevěné zvonici vedle svatostánku. Nynější věž pak byla vybudována až v roce 1836. Roku 1856 byl kostel povýšen na farní (prvofarářem se stal P. Wenzel Fuchs, jenž tu působil od roku 1853) a v roce 1888 došlo ke zrušení dosavadního hřbitova a zřízení nového. 17. června 1896 navštívil kostel v rámci generální vizitace královéhradecký biskup Msgre. Edvard Jan Nepomuk Brynych. 4. dubna 1899 se zde uskutečnila zpívaná mše sv. za účasti trojice sborů z Velké Úpy, Maršova a Javornice, a to v rámci schůze přátel církevní hudby. 29. června 1909 zde v rámci generální vizitace udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. V noci na 24. června 1912 došlo k vloupání do kostela, ale jedinou škodou bylo vykradení pokladničky s milodary, o zařízení se pachatelé nezajímali. V roce 1947 byl pořízen nový betlém. Roku 1951 došlo k opravě a výmalbě interiéru, při nichž byly odstraněny všechny německé nápisy. 7. března 1993 došlo k odcizení pokladničky s hotovostí, z níž se měla platit oprava střechy kostela. Díky dotaci Okresního úřadu v Trutnově byla provedena ještě v témže roce. 22. července 1994 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jana-nepomuckeho-14061734). Po úmrtí posledního svobodského faráře P. Tyrnera byla Svoboda nad Úpou spravována ex currendo z Trutnova-Horního Starého Města. Od roku 2005 je tento kostel filiálním do nově zřízené farnosti Janské Lázně a vedle mší se tu provozuje řada kulturně-společenských akcí, z nichž třeba jmenovat tradiční předvánoční zpívání (viz https://krkonossky.denik.cz/volny-cas/zpivani-v-kostele-ve-svobode-nad-upou-provazel-velky-zajem-20221221.html).
Jedná se o neorientovanou jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem, se sakristií po straně a s hranolovou věží čtvercového půdorysu s polokruhově zakončenými okny, hodinovým strojem a vysokou jehlancovou střechou s vikýři v severním hlavním průčelí. Podle Josefa Cechnera a Zdeňka Wirtha mají být presbytář, loď a sakristie sklenuty plackami, ale jinde narazíme na to, že loď má být plochostropá, presbytář zaklenut plackou a podvěží má mít křížovou klenbu. Kostel má sedlovou střechu, jež je nad presbytářem zvalbená a doplněná sanktusovou vížkou. Za vidění však stojí nástropní malby z 1. poloviny 19. století, k nimž ještě přidejme na stropě presbytáře se nalézající pozdější malbu Nanebevzetí Panny Marie a v lodi vyzdvižení Jana Nepomuckého z Vltavy roku 1393, jež měly být vymalovány Antonínem Brožkem v roce 1932 (většinou se uvádí jako A. Brožík).
Z původního zařízení se mnoho nedochovalo a ve většině případů je novodobého původu, tudíž z historicko-uměleckého pohledu nepříliš významné. Přesto zaslouží naší pozornosti, neboť hlavní oltář a svatostánek má pocházet z poloviny 18. století a je ozdoben pelikánem, živícím svá mláďata, což je symbol eucharistie. Poté ještě zmiňme kazatelnu a sochu Ježíše Krista s anděly nesoucími symboly víry, naděje a lásky a se sv. Otci - Ambrožem, Řehořem Velikým, Augustinem a Jeronýmem. Křížová cesta je pak vyvedena v reliéfní podobě. Současné varhany vyrobil Johann Barth v roce 1848 a opravou prošly v letech 1977-1983 (Josef Matyska; viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4124). Na jejich skříni je pak malba sv. Cecilie od řeholnice FDC Benedikty Šulhanové.
Původní zvony s letopočty 1669, 1750 a 1770 byly přelity v letech 1840 a 1861 u Karla Bellmanna v Praze. K jejich rekvizici pak došlo v roce 1916 a zbyl pouze malý zvonek v sanktusové vížce z roku 1780. Nové zvony od Oktáva Wintera z Broumova byly pořízeny v roce 1921, ale za 2. světové války dopadly stejně jako jejich předchůdci. Současná dvojice zvonů - 490 kg těžký sv. Václav a 220 kg vážící sv. Jan Nepomucký - byla vysvěcena 23. dubna 1994 a pochází z Dytrychova zvonařství v Brodku u Přerova (viz https://www.zvony-tomaskova.cz), přičemž většina peněz pocházela z dědictví posledního svobodského faráře P. Jaroslava Tyrnera. Vysvěcena byla 23. dubna 1994 pomocným biskupem královéhradeckým Mons. Josefem Kajnkem. Na závěr uveďme, že více informací nejen o kostele nalezneme na tomto webovém odkazu: http://www.freiheit.cz.
Jedná se o neorientovanou jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem, se sakristií po straně a s hranolovou věží čtvercového půdorysu s polokruhově zakončenými okny, hodinovým strojem a vysokou jehlancovou střechou s vikýři v severním hlavním průčelí. Podle Josefa Cechnera a Zdeňka Wirtha mají být presbytář, loď a sakristie sklenuty plackami, ale jinde narazíme na to, že loď má být plochostropá, presbytář zaklenut plackou a podvěží má mít křížovou klenbu. Kostel má sedlovou střechu, jež je nad presbytářem zvalbená a doplněná sanktusovou vížkou. Za vidění však stojí nástropní malby z 1. poloviny 19. století, k nimž ještě přidejme na stropě presbytáře se nalézající pozdější malbu Nanebevzetí Panny Marie a v lodi vyzdvižení Jana Nepomuckého z Vltavy roku 1393, jež měly být vymalovány Antonínem Brožkem v roce 1932 (většinou se uvádí jako A. Brožík).
Z původního zařízení se mnoho nedochovalo a ve většině případů je novodobého původu, tudíž z historicko-uměleckého pohledu nepříliš významné. Přesto zaslouží naší pozornosti, neboť hlavní oltář a svatostánek má pocházet z poloviny 18. století a je ozdoben pelikánem, živícím svá mláďata, což je symbol eucharistie. Poté ještě zmiňme kazatelnu a sochu Ježíše Krista s anděly nesoucími symboly víry, naděje a lásky a se sv. Otci - Ambrožem, Řehořem Velikým, Augustinem a Jeronýmem. Křížová cesta je pak vyvedena v reliéfní podobě. Současné varhany vyrobil Johann Barth v roce 1848 a opravou prošly v letech 1977-1983 (Josef Matyska; viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4124). Na jejich skříni je pak malba sv. Cecilie od řeholnice FDC Benedikty Šulhanové.
Původní zvony s letopočty 1669, 1750 a 1770 byly přelity v letech 1840 a 1861 u Karla Bellmanna v Praze. K jejich rekvizici pak došlo v roce 1916 a zbyl pouze malý zvonek v sanktusové vížce z roku 1780. Nové zvony od Oktáva Wintera z Broumova byly pořízeny v roce 1921, ale za 2. světové války dopadly stejně jako jejich předchůdci. Současná dvojice zvonů - 490 kg těžký sv. Václav a 220 kg vážící sv. Jan Nepomucký - byla vysvěcena 23. dubna 1994 a pochází z Dytrychova zvonařství v Brodku u Přerova (viz https://www.zvony-tomaskova.cz), přičemž většina peněz pocházela z dědictví posledního svobodského faráře P. Jaroslava Tyrnera. Vysvěcena byla 23. dubna 1994 pomocným biskupem královéhradeckým Mons. Josefem Kajnkem. Na závěr uveďme, že více informací nejen o kostele nalezneme na tomto webovém odkazu: http://www.freiheit.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.623, 15.815)
Poslední aktualizace: 29.3.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Svoboda nad Úpou
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Svobodě nad Úpou
Rýchory, Horní Maršov a Janské Lázně ze Svobody nad Úpou
Trasa
Všude se píše, že Krkonoše patří mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější místa naší republiky. Což o to, určitě je to pravda. Jenže to druhé nej jako kdyby se projevovalo jen v okolí hlav…
0.2km
více »
turistické rozcestí Svoboda nad Úpou - u nádraží
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází cca 200 metrů od železničního a autobusového nádraží ve Svobodě nad Úpou, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po značce červené ve směru Svoboda nad Úpou žst - Janské Lázně, Hrnčířské Boudy, Liščí louka, Chalupa na Rozcestí, po značce žluté ve směru Hoffmannova bouda, Hladíkova výšina, Janská hora - Za Kravím vrchem, Pod Lovčí boudou a…
0.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Svoboda nad Úpou - kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel
Historie kostela ve Svobodě sahá do roku 1584, kdy je doložen malý husitský kostelík zasvěcený sv. Adalbertovi (Vojtěchovi). Kostel současný byl na místě původního zchátralého kostelíka postaven, z popudu knížete …
0.5km
více »
Svoboda nad Úpou – most přes Úpu
Most
První možný způsob v dávných dobách, jak se v dnešní Svobodě nad Úpou (dříve Freiheit) dostat z jednoho břehu Úpy na druhý, bylo broděním. Brod se nacházel o málo výše proti proudu řeky, než současný ocelový nýtov…
0.5km
více »
turistické rozcestí Svoboda nad Úpou - ulice 5. května
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v ulici 5. května u meteorologického sloupu ve Svobodě nad Úpou, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce červené ve směru Svoboda nad Úpou žst - Janské Lázně, Hrnčířské Boudy, Liščí louka, Chalupa na Rozcestí a po značce žluté ve směru Hoffmannova bouda, Hladíkova výšina, Janská hora - Za Kravím vrchem, Pod Lovčí boudou.
0.5km
více »
Svoboda nad Úpou
Město
Horské mesto Svoboda nad Úpou leží v Trutnovskom okrese vo východnej časti Krkonôš na sútoku Úpy a Janského potoka. Postupne sa stáva vyhľadavaným rekreačným strediskom hlavne pre svoju polohu, ktorá je východisko…
0.7km
více »
Svoboda nad Úpou – radnice a její historie
Radnice
První zmínka o radnici ve Svobodě nad Úpou pochází z roku 1654, kdy říšský hrabě Weiher udělil městečku výčepní právo s místem vykonávání právě v radniční budově. Radnice byla tehdy jakýmsi víceúčelovým domem. Kromě čepování hostinského tu úřadovala vrchnost, působil městský soud a v útulku skládali hlavy pocestní.
V roce 1699 radnice vyhořela a spolu s ní oheň proměnil v…
0.7km
více »
Ski areál Svoboda nad Úpou
Ski areál
SkiResort ČERNÁ HORA – PEC je největší lyžařský resort v ČR. Nabízí 37 km sjezdovek na 1 skipas.
Tvoří ho 5 are…
0.7km
více »
Medvědí jeskyně nedaleko Svobody nad Úpou
Skalní útvar
Medvědí jeskyně, se nachází nedaleko Svobody nad Úpou, konkrétně 1,5 kilometru po zelené turistické značce, která vede z místního náměstí, od IC. Na konci 19.století, byla díky těžbě vápence v těchto místech o…
0.7km
více »
turistické rozcestí Svoboda nad Úpou - náměstí Svornosti
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u autobusové zastávky na náměstí Svornosti ve Svobodě nad Úpou, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce červené ve směru Svoboda nad Úpou žst - Janské Lázně, Hrnčířs…
0.7km
více »
Svoboda nad Úpou - Turistické informační centrum
Infocentrum
Turistické informační centrum ve Svobodě nad Úpou, které se nachází na náměstí Svornosti v čp. 527 poskytuje zejména "klasické" turistické informce z oblasti východních Krkonoš, Svobody nad Úpou, Janských Lázní , Pece pod Sněžkou, atd... V infocentru lze krom informací získat i turistickou známku č. 1010 - Svoboda nad Úpou.
Otevírací doba:
Po - pá: 8:30 - 17:00, neděle 9:00 …
0.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Medvědí jeskyně v údolí Úpy
Jeskyně
V Krkonoších se nachází mnoho míst, která vydala svá tajemství. Jedním z nich je Medvědí jeskyně (630 m n. m.) v údolí Úpy nedaleko Dolního Maršova a Svobody nad Úpou. Jeskyně byla objevená na konci 19. století na…
1.2km
více »
Vyhlídka pod Kravím vrchem
Vyhlídka
Kraví vrch nad Svobodou nad Úpou dosahuje nadmořské výšky 681 metr. Z něho byste však nic neviděli, protože je zalesněný. Avšak z jeho severozápadního svahu, ze zeleně a žlutě značené vrstevnicové cesty v nadmořs…
1.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Vyhlídkový altán Mochomůrka
Odpočinkové místo
Na konci krásné Javorové aleje nad Svobodou nad Úpou se nalézá zajímavé odpočinkové místo, lidově zvané Mochomůrka, nebo Houba. Původně byla Mochomůrka postavena jako vyhlídkový altán, dnes však již výhled do údol…
1.2km
více »
Farmapark Muchomůrka
Tipy na výlet
Pokud budete na dovolené nebo na výletě v Janských Lázních, Svobodě nad Úpou nebo poblíž a nebudete vědět, jak zabavit nebo nechat vyřádit svoje ratolesti, můžete navštívit dětský farmapark Muchomůrka nacházející …
1.4km
více »
Bývalý hostinec v Antonínově údolí, dnes Hotel pod Pralesem
Chata
V horní části Antonínova údolí, na hranici Krkonošského národního parku, se stranou turistického ruchu nachází Hotel pod Pralesem. Je součástí osady Dolní Sejfy, dnes přičleněné k M…
1.4km
více »
Vyhlídka nad Svobodou n/Úpou
Vyhlídka
Hezké vyhlídkové místo se nalézá na hřebenu nad Svobodou n/Úpou. K místu nás od Svobody dovede zelená turistická značka, od vyhlídkového altánu Mochomůrka je to již cca 200 metrů chůze krásnou javorovou alejí. Z …
1.4km
více »
Pohádkové Krkonoše
Zajímavost
Pohádkové království si môžete pozrieť v infocentre v Svobodě nad Úpou - Maršov 1, Rýchorka.
Dozviete sa tu napríklad ako podľa rozprávania našich praprababičiek vznikla Sněžka. Bolo to v čase, keď v Krkonošiach …
1.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Přírodní památka Slunečná stráň na úbočí Rýchor
Přírodní památka
Přírodní památka Slunečná stráň se rozprostírá na ploše 16.5625 ha v nadmořské výšce 635 – 658 metrů na jihozápadním úbočí Rýchor. Po jejím jihovýchodním okraji vede zeleně a žlutě značená luční cesta ze Svobody …
1.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Vyhlídka nad Dolním Maršovem
Vyhlídka
Při procházce po zeleně značené turistické cestě z Janských Lázní do Svobody nad Úpou, nebo opačným směrem, se u farmaparku Muchomůrka otevře výhled do údolí Úpy.
Kopce svírající tok této krkonošské řeky nejsou v…
1.5km
více »
Javorová alej na Via Piette
Přírodní park
Na hřebeni, který spojuje Jánské lázně a Svobodu nad Úpou může k procházce využít krásnou javorovou alej. Délka aleje, která se nalézá mezi Duncanem a Mochomůrkou, je cca 800 metrů. Cca 200 metrů západně od Mochom…
1.6km
více »
Svoboda nad Upou - Horní Maršov 1
Městská část
Horní Maršov 1 je časť mesta Svoboda Nad Upou.
Začali by sme na Piettovom námestí, ktoré začalo v poslednej štvrtine 19. storočia meniť svoju podobu v uzavretý harmonický celok. Dominantou bola budova školy z rok…
1.6km
více »
Dolní Maršov - Turistické informační centrum
Infocentrum
Turistické informační centrum "Krkonoše", kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází při hlavní silnici ve směru Trutnov - Pec pod Sněžkou, na tzv. Rýchorském sídlišti čp. 146.
Kontakt: Turistické inform…
1.6km
více »
Dolní Maršov - kostel sv. Josefa
Kostel
Podoba kostela sv. Josefa v Dolním Maršově, dnešní části Svobody nad Úpou, napovídá o době jeho vzniku. Základní kámen ke stavbě kostela byl položen v roce 1927, o rok později byly stavba, dle projektu místního stavitele Franze Fimmela, dokončena. Podnět ke stavbě kostela byl však dán již dne 28.4.1896 založením Spolku pro výstavbu jubilejního kostela sv. Josefa v Maršově I.…
1.7km
více »
Skipark a bobová dráha Mladé Buky
Tipy na výlet
Areál leží v Mladých Bukách na úpatí Krkonoš. Bobová dráha, dětské hřiště, tubing, bikepark. Náš areál je v provozu i v létě. Přijďte se svézt na nejdelší bobové dráze v Krkonoších měřící 1…
2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Janské Lázně - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Horní lázeňskou promenádu v Janských Lázních zdobí novogotická stavba kostela sv. Jana Křtitele, který zde byl postaven v letech 1882-85. Kostel je tvořen obdélnou lodí s čtvercovým presbytářem a zákristií a samostatně přístupnou věží. Zajímavostí je oltářní obraz jehož autorem je akad. malíř Adolf Liebscher, který je autorem známé Valašské Madony na Radhošti. Malíř sám sebe…
2.7km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Janské Lázně
Lázně
Janské Lázně leží v Severních Čechách, východním směrem od města Vrchlabí. Jak název města napovídá jedná se o lázeňské podhorské město. Janské lázně se rozkládají pod vrcholky Krkonoš. Město je nejenom vyhledáv…
2.8km
více »
Ski areál Mladé Buky
Ski areál
Areál Mladé Buky leží ve východních Krkonoších pouhývh 6 km od Trutnova a je velmi dobře dostupný od hlavní silnice z Trutnova do Pece pod Sněžkou. Celoročně otevřený areál nabízí…
2.9km
více »
Ski areál Černá hora - Janské Lázně
Ski areál
Černá hora - Janské Lázně nabízí nejdelší, až tříkilometrové sjezdy. Je to jediné místo, kde se v Česku můžete svézt osmimístnou kabinkovou lanovkou. Černá hora – Janské Lázně disponuje…
3.7km
více »





