Kostel Panny Marie v Lužci

Nachází se na vchu Chlumek, je významným poutním místem a svým dvojvěžím dominuje celému širokému okolí Lužska.

Základem poutního místa se stala Kaple Panny Marie, která zde v letech 1667-69 byla postavena na terase sevřené ambity. Každoročně na poutní místo přicházelo stále více věřících a proto se uvažovalo o vybudování větší svatyně. V letech 1690-1700 tak nahradil kapli mohutný vrcholně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů.

Na začátku 18. století získala svatyně hodnotné zařízení z dílny Jiřího Františka Pacáka. Značnou část sochařské práce zde provedli i místní jezuité F. Baugut a J. Kostelník. Z roku 1705-06 pochází i několik obrazů od významného malíře J. J. Heinsche. Po zrušení jezuitského řádu se stal kostel farní svatyní města Luže. Komlexní rekonstrukce probíhala s přestávkami celou první třetinu 20. století a interiéry byly dokončeny v roce 1936. Od té doby se stává poutní chrám jedním z nejnavštěvovanějších míst královehradecké diecéze. Na přelomu tisíciletí byl objekt znovu opraven a dnes je reprezentativním poutním místem.

Poutní tradice se zde udržela a proto hlavní pouti se konají vždy o první neděli v červenci a o nedělích po 15. srpnu a 8. září.

Chrám je otevřen každou sobotu a neděli od 14.30 do 17 hod. Prohlídku je možno dohodnout s panem Josefem Hubálkem na tel. č. 469 671 110 nebo 604 179 073, případně s kostelníkem panem Jiráskem - tel. č. 469 672 118.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko/D2, GOL 1:25 000 Skutečsko

Zelená brána při vstupu do historického jádra města byla postavena jako součást Městského opevnění po roce 1507. Po požáru města roku 1538 ji obnovil mistr Jiřík v pozdně gotické podobě.

Předbraní s renesanční atikou je ozdobeno reliéfem Ješek z Pardubic před Milánem, podle návrhu M.Alše. Na věži jsou věžní hodiny a ochoz ve výšce 30m s výhledem na celé město.

Pozdně gotický kostel sv.Bartoloměje stojí na náměstí Republiky nedaleko zámku vhistorickém jádru města.

Kostel je připomínaný již roku 1295 jako klášterní. V roku 1421 byl zničen a v letech 1507-1515 byl obnoven v pozdně gotickém slohu. Severní kamenný portál z roku 1519 je nejstarší pardubickou renesanční památkou. Roku 1912 byl kostel restaurován a rozšířen o západní předsíň.

Zvonice hlavního farního kostela v Pardubicích. Původně polozděná stavba, zachováno kamenné přízemí s bývalou kaplí sv. Rocha z roku 1680. Horní dvě patra z roku 1930 (arch. K. Pecánek). Jihovýchodní nároží upraveno jako pomník padlým z I. světové války.

Vysoká věž Zelená brána při vstupu do historického jádra města byla postavena jako součást Městského opevnění po roce 1507. Zelená brána představuje dominantu městské památkové rezervace. Svou charakteristickou věž s měděnou střechou získala po velkém požáru města v roce 1538. Po požáru města roku 1538 ji obnovil mistr Jiřík v pozdně gotické podobě. Předbraní s renesanční atikou je ozdobeno reliéfem Ješek z Pardubic před Milánem, podle návrhu M. Alše. Dnes je objekt tvořen vstupní renesanční branou, na jejíž průčelí dali pardubičtí radní v roce 1903 umístit reliéf dle návrhu Mikoláše Alše. Zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb užívají Pardubice jako městský znak. Za vstupní branou se vypíná více než 60 m vysoká věž, která současnou podobu získala mezi lety 1910 - 1912. Věž je v sezóně přístupná a skýtá krásný výhled na městskou památkovou rezervaci a zámek, i na široké okolí včetně hradu Kunětická hora. V prostorách předbraní je instalována výstavka připomínající historii Zelené brány a některých dalších objektů Městské památkové rezervace. Kromě archiválií včetně map, plánů města a historických fotografií si zde můžete prohlédnout i sádrové modely Zelené brány a kostela sv. Bartoloměje.

Otvírací doba: 30.dubna-30.září Út-Ne 9.00-12.00 a 13.00-17.00

Bývalá městská zvonice se nachází mezi Zelenou bránou a kostelem sv. Bartoloměje. Byla postavena na hradební zdi po roce 1507. K její novodobé přestavbě došlo v roce 1931. Na její zeď byl umístěn pomník padlým v 1.světové válce.