Körnerův dub v zámeckém parku v Dalovicích

V obci Dalovice nedaleko Karlových Varů lze spatřit jeden z našich nejstarších stromů. Samostatně rostoucí dub, jehož stáří je odhadováno na 700 - 900 let, nese od roku 1981 označení „památný strom“.

Původně bylo v zámeckém parku velkých a mohutných dubů více, do dnešní doby se však dochoval jenom jeden, který se jmenuje Körnerův. Ani on to však neměl v uplynulých letech jednoduché. Patrně po roce 1945 mu uschly některé mohutné větve a ve stromě se vytvořila rozsáhlá dutina. Zda se tak stalo stářím nebo byla zanedbaná péče lze jenom spekulovat. Patrně na tom měla také vliv československá armáda, která byla ubytována na zámku a z parku si udělala cvičiště a střelnici. Ale ani návštěvníci parku se v době pozdější nechovali tak, jak by měli. Z dutiny ve stromě si udělali odpadkový koš a tak bylo jenom otázkou času, kdy to někdo zapálí. Tato katastrofa nastala 28. června 1994. Naštěstí hasiči zasáhli včas.

Od požáru je Körnerův dub pod stálým dohledem odborníků. Strom byl dendrologicky ošetřen. Byly také provedeny terénní a zahradní úpravy, které zdůraznily význam tohoto místa. Snad by také měly odradit běžné záškodníky od svého činu. Obrana proti záměrným činům vandalů ale neexistuje.

Své jméno nese dub od roku 1913, kdy nechala umístit majitelka dalovického panství, baronka Riedl von Riedenstein, v jeho blízkosti bustu německého básníka Theodora Körnera. Autor díla, sochař L. Tischler, vytvořil sochu Körnera jako důstojníka.

Theodor Körner se vydal již v mládí na spisovatelskou a básnickou dráhu. Psal básně milostné, epické, vlastenecké nebo veršované divadelní hry či libreta k opeře. Jeho tvorba slavila úspěch, byl například jmenován básníkem dvorního divadla ve Vídni. Přesto je v parku vyobrazen nikoliv jako poeta, nýbrž ve vojenské úloze. Tato část jeho života totiž zapříčinila, že objevil kouzlo Dalovic. Ve válce proti Napoleonovi uposlechl výzvy majora von Lützow a jako dobrovolník odjel bojovat do Vratislavi. Brzy poté byl jmenován důstojníkem. Když byl na krátkou dobu uzavřen mír, který však Francouzi porušovali, byl vyslán na jednání. Avšak při něm byl Körner zákeřně napaden francouzským důstojníkem a zraněn šavlí na hlavě. Svůj život si musel spasit útěkem. V roce 1811 si přijel léčit vážná zranění do Karlových Varů. Patrně na doporučení rodinného přítele J. W. Goetha navštívil Dalovice. Při procházkách si Theodor Körner zamiloval dalovický Zámecký park, kde v té době rostly staré mohutné duby.

Ale zpět ke zdejšímu symbolu trvalosti, pevnosti a především životaschopnosti, ke slavnému a krásnému Körnerovu dubu. Již dlouhá léta se vedou diskuze o jeho věku. Způsob určení jeho stáří podle zvěrokruhů není možný, jelikož je dub uvnitř dutý. Někde se uvádí pojem „tisíciletý“, ale vesměs se odborníci z oboru dendrologie shodují, že duby nemohou být starší než 700 let. Jsou však známé pověsti o tisíciletých dubech, například ve Stochově (Nové Strašecí), kde se nachází „Svatováclavský dub“ nebo věhlasný „Oldřichův dub“ v Peruci. Odpůrci „tisíciletých“ dubů ale tvrdí, že se jedná o výmysly z Dalimilovy kroniky.

Körnerův dub v zámeckém parku v Dalovicích na mapě