Koněpruská vápenice: obnovená technická památka

Vápenice: obnovená památka kousek od Koněpruských jeskyním

Stručný popis místa: Pec najdete kousek od obce Koněprusy. Tomuto místu se říkalo „v pecích“ a v roce 2018 několik nadšenců upozornilo na to, že se tu opravdu pozůstatky pece na vápno nacházejí. Pece měly být v okolí Koněprus v 19. století celkem dvě, dochovala se ale pouze tato, o když jen torzálně, o poloze druhé vápenice není nic známo.

 

 

 

 

Historie: Když se v roce 2018 začínalo mluvit o možnosti rekonstrukce této technické památky, nevypadala bohužel ani zdaleka tak jako dnes. Dochoval se vlastně jen obvodový plášť, čelní stěna, a co se týče vnitřní konstrukce pece tak pouze topeniště. Pec měla dvě šachty a tato unikátní konstrukce umožňovala nepřetržitý provoz. To selský způsob pálení vápna v tzv. vápenném milíři neumožňoval. Pec tak tvoří přechod mezi těmito jednoduchými způsoby získávání vápna a prvními průmyslovými vápenicemi. Ve vápenných milířích se vápno v oblasti pálilo několik stovek let, předpokládá se, že už od 17. století, kdy máme zmínky v berní rule o existenci vápenného lomu v Koněpruské hoře.

 

Překvapením bylo zjištění, že každá ze dvou šachet byla uzpůsobena na použití jiného paliva. Jedna již počítá s novějším způsobem tedy s použitím uhlí, zatímco druhá šachta využívala postaru palivového dřeva. Jak toto řešení vzniklo se dodnes neví, k modernizaci jedné šachty, ale mohlo dojít v průběhu používání pece – předpokládá se, že k tomu došlo při opravě některé cihlové pracovní šachty. Jak provoz na místě vypadal si můžeme udělat z operátu stabilního katastru obce Koněprusy z roku 1840. Pec obsluhoval jeden pracovní tzv. pecák, který vypálil ročně 18,5 metru krychlových vápna. Další člověk - skalník - mu dodával vápenec z lomu. V tomto dokumentu najdete také údaje o tom, kolik spálil pecák uhlí – bylo to 12, 5 tuny uhlí, které se k peci vozilo z Lísku u Berouna a Malý Přílep. Co se týče srovnání těchto dvou technik výpalu (ale opravdu jen velmi jednoduše, podrobné informace i s nákresy jsou k dispozici na panelech u pece) – v případě použití uhlí se do pece sypala střídavě vrstva vápence a střídavě vrstva uhlí. Zespodu byla celá pec podpálena dřevem, ale o výpal se pak staralo už jen uhlí. Tato pec umožňovala kontinuální výpal – zespodu pece se vyhrabovalo hotové vápno, a nová vsádka se mohla podle potřeby doplňovat zeshora, ale bylo možné v ní pálit vápno také jednorázově, to se pak jako poslední vrstva aplikoval jíl.

 

Využití dřeva umožňovalo jen jednorázový výpal. V šachtě se musela vyskládat nosná klenba z vápencových kamenů, na tu se pak vršily další kameny, ty největší dospod, nejmenší na povrch. Poslední vrstva byla hliněná nebo ze strusky, měla za úkol zpomalit odvod tepla, a byly v ní akorát průduchy, které odváděly kouř. Pecák musel v tomto případě neustále přikládat dřevo, kontinuální výpal nebyl v tomto případě možný, a kvalita vápna závisela na zkušenost pecáka, který musel poznat, kdy má ještě přikládat a když už toho bylo dost. Pokud se ale zadařilo tímto tradičním způsobem bylo získáno kvalitní vysoce čistí vápno.

 

Koněpruská pec ukončila svůj provoz po první světové válce. Cihlové části se nedochovaly neb se předpokládá, že si je lidé rozebrali na stavební materiál. Pak byl prostor využíván jako černá skládka a nakonec začal zarůstat vegetací.

V roce 2020 se obci Koněprusy podařilo odkoupit pozemek okolo pece a správa CHKO Český kras vydala kladné stanovisko ohledně kácení náletových dřevin. Místo bylo obnoveno díky iniciativě Komunitního centra Koněprusy a Bítov z.s.

 

Více o historii, způsobech výpalu vápna a další informace třeba o tom, jak probíhaly záchranné práce se dozvíte na informační tabuli přímo u pece, nebo na internetových stránkách obce Koněprusy.

 

 

Přístup: Pec je schovaná kousek od žluté turistické značky vedoucí z hradiště Kotýz do Koněpruských jeskyní. Přímo k ní odbočka značená není, ale z cesty je vidět přístřešek nad pecí. Kousek je to sem také z Koněprus.

 

 

Další tipy: Koněpruské jeskyně jsou odtud opravdu jen kousek, v sezóně ale bývají přeci jen poněkud turisticky vytížené. Pokud nemusíte davy, doporučuji procházku přes hradiště Kotýz až k Aksamitově bráně. Ne, že byste tady nikoho nepotkali, ale bývá tu klidněji.

Koněpruská vápenice: obnovená technická památka na mapě