TURISTIKU PODPORUJÍ
61 465 turistů a cestovatelů
109 134 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 363 258,- odměny za články

Žilinský kraj

Cestování na Slovensko 2022

Na severu Slovenska naleznete Žilinský kraj. Sousedí s Českou republikou a je tedy skvělým místem pro vaši dovolenou a výlet, pěší turistiku i cykloturistiku. Za návštěvu stojí Oravský hrad, dřevěný kostel ve Svatém Kříži, Malá Fatra a Velká Fatra nebo Chočské vrchy.

Turistika Žilinský kraj
Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Památky a muzea Ubytování Slovensko
Turistické cíle / Mapa Slovenska Jánošíkovy diery, Velký Rozsutec Demänovská ledová jeskyně

Veľká Fatra
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Veľká Fatra
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Kdo se bojí, nesmí běžet lesem aneb okruh Blatnice - jeskyně Mažarná - Tlsta - Ostrá a zpět do Blatnice, díl II, cesta z Tlsté na Ostrou.

Turistické cíle Skalní útvar

Fotografie (31)  • Foto: TomášNejedlý

     Pokračování předešlého dílu [1]. Z vrcholu „Tlstá“ je možno se na Ostrou vydat dvěma směry a to buď po kratší modré k rozcestí „Muráň“ a dále již po cestě, kterou jsem zde šel poprvé před čtrnácti dny a nyní se budu i z Ostré vracet. Nebo také delší cestou po zeleně značené trase přes vrchol „Lubená“, „Velkou Hubnou“ a „Báglův kopec“ na „Zadní Ostrou“ a konečně k třešničce okruhu „hlavní – východní“ Ostrou. Jak zajímavá je modrá trasa netuším, orientoval jsem se podle směrovníků a myslel, že jdu tou kratší. Opak byl ovšem pravdou. Asi jsem se ochudil o zajímavou portálovou jeskyni a asi šel i delší dobu (to ovšem může být relativní a srovnat to budu moci až teprve tehdy, když si projdu i druhou, kratší trasu). V žádném případě této trasy nelituji, je velice zajímavá, pestrá, ale také poměrně obtížná. Cesta na Tlstou kolem jeskyně Mažarná je hodně do kopce a v některých místech za horších podmínek je nutná obezřetnost. Trasa k Ostré sice podle mapy nemusí vypadat jako náročná, ale úplně tak tomu není.

     Už z některých míst, při pohledu na zalesněnou stranu (alespoň tak to tvrdili znalci místa) „sestry“ Tlsté - skalnatého vrcholu Ostré, vše vypadá jako cesta, která bude muset hodně klesat a pak patrně zase stoupat. Vypadá to tak, že budu někde muset klesnout mnohem níž a pak zase vystoupat, než by vypadalo z rozdílu nadmořských výšek obou hor - Tlstá je vyšší než obě Ostré.

       Nejprve je cesta příjemná a jen mírně se vlní. Po chvíli se dostanu na poměrně skalnatý nebo alespoň kamenný či balvanovitý hřebínek, který je místy vcelku úzký. Tedy pokud si někdo chce trochu „pohrát“ s psychickou odolností, tak v některých místech má k tomu vhodnou příležitost. V jednom místě se cesta ostře stáčí podél skalky do míst o kterých bych si jinde jednoznačně myslel, že je to špatná cesta. Prudce musím klesat do údolí ne až tak jistou cestou, že s ochotou přijímám nabízené opory skalní stěny. Žádné řetězy zde nejsou, ale alespoň trochu opatrnosti je na místě. Za chvíli pod sebou vidím nějakého turistu a tak asi jdou dobře, což mi po chvíli potvrdí i zelená turistická značka. Když se otočím zpět, tak chápu nepříliš příjemný pocit nahoře (ale jen trochu, přece jen jsem už šel i po výrazně těžších místech). Při pohledu zdola „skalky“ poněkud nabobtnaly a uklouznutí na úzké pěšince, kterou jsem si vybral jako malého „bobříka odvahy“, by asi hodně bolelo. Pohyb po nejistém štěrku k vyhlídce nad jeskyní Mažarná a výstup na „hlavní“ Ostrou bych řekl, že si v prvním seznámení hrají více s nervy než tato místa. Žádné z nich ovšem nedosahuje nervů, které jsem zažil buď na Moravě při výstupu z jeskyně „Hladomorna“ na zhruba 20 metrů vysoké skále nebo při chybě a psím počasí na Rysech, kdy jsme (díky za ty dary, že jsme nahoře nějakou velkou náhodou vytvořili tříčlennou skupinku, když do hor (vím, že je to nerozum) většinou chodím sám) během několika minut zcela nevědomky opustili značenou cestu a stoupali („logickou cestou“) přímo po hřebeni. Když jsme neviděli žádnou značku, žádný řetěz ani nikoho neslyšeli a před námi byla solidní šikmina, tak nám, z do té doby dobré nálady, začal mrznout úsměv na tváři. Napravo byl průhled mezi skalkami, kde přes mlhu, nebylo vidět dna. Skály na mě dýchaly značně mrazivě a nehostinně. Cesta dolů vypadala nejistě a tak jsme, nyní již zcela zticha a opatrně stoupali nahoru. Každý z nás asi bleskově vystřízlivěl a pochopil, že sklouznout dolů, do oné děsivé pukliny, si nemůže dovolit. Při pozdějším studiu místa ze všech možných zdrojů jsem pochopil, že chyba by znamenala minimálně 300 metrový pád do hlubin --- BRR.

       V těchto dvou případech jsem měl v horách (a patrně i ve všem za celý můj život) největší strach, že to nedám. Že je jen pranepatrná šance, abych ze „šlamastiky“ vyšel se zdravou kůží. Skutečně jsem se strašně bál, že zahučím dolů a bude to úplný konec. Okamžiky, které znamenaly velké lekce v mém turistickém a vlastně i celém životě. Bylo vidět jak každý chce z této situace co nejrychleji utéct. A vše začal ovládat prakticky ten nejnižší pud - „PUD SEBEZÁCHOVY“. Nemohu vyčítat ostatním, že utíkali pryč a neohlíželi se za sebe. Pokud bych chtěl ze sebe udělat lepšího, tak bych řekl, že jsem se alespoň mžikem podíval za sebe, ale asi bych úplně lhal. Šel jsem poslední, ale to neznamená, že nešel někdo za mnou (snad ne). Pokud bych v jednom místě nezařval na spolulezce, který byl o kus přede mnou, tak by asi také zmizel v mlze přede mnou.

      Strach hrál nepochybně u každého z nás obrovskou roli. Sešli jsme se před pár minutami, i když to teď vypadalo jako věčnost a nikdo nevěděl o druhém prakticky nic, natož jeho lezecké zkušenosti. Každý si myslí, že je horší než ti ostatní, ale nemusí tomu tak být. Projeví se jak ty špatné, tak i vlastnosti, které si zaslouží velké uznání. Právě to, že se otočil a počkal na mě, i když se mu v hlavě nepochybně honila asi jen jedna jediná myšlenka:

„VYPADNI JAK RYCHLE TO JEN JDE!“

     Asi ani jeden z nás neměl s takovými situacemi zkušenost (možná právě já s onou jeskyní před mnoha a mnoha roky, kde jsem byl sám a bál se, že fakt nedokáži vylézt – vlastně s kámoškou, ale ona byla stovky metrů ode mě a já musel hrát jako, že se nic neděje (pochopitelně jsem to neuhrál) – když se mi zázrakem podařilo vylézt a nezřítit se, tak skoro již zapadající slunce a kamarádka běžící ke mně bylo to nejkrásnější na světě, jako bych se znovu narodil. Později jsem měl z toho i zlé sny ne ani tak, co se mohlo stát mě, ale že ona ke mně běžela vlastně po vcelku nejisté hraně vysoké skalní stěny a teprve tehdy jsem si v celé hloubce uvědomil, co se mohlo stát).

      Nakonec jsme ještě museli obejít obrovský balvan, který byl i trochu převislý, takže ruce byly prakticky nulovou jistotou a nohy musely na těch pár metrů vyrovnat vcelku nepříjemný záklon. Naštěstí vše vyšlo, ale dával jsem si na začátku jen pranepatrnou šanci, že toto přežili. Myslím, že všichni jsme se z tohoto neplánovaného zážitku velice změnili a naučili. To, jak byla situace vypjatá, nejlépe vystihuje okamžik, kdy jsme se loučili a snad i navzájem poděkovali. Oba dva co šli přede mnou neměli o vystoupání na vrchol Rysů vůbec zájem, ač byl možná skutečně jen pár metrů. Otočili se a fičeli dolů. Tuto nejtěžší část se mi nepodařilo nahrát. Patrně jsem byl na začátku tak zblblý, že místo nahrávání jsem jel vypnul. Ač byla situace velmi těžká, tak jsem byl lenivý vytahovat krátké lano na kritické situace. Na druhou stranu jsem balancoval s batohem na poměrně úzkém hřebínku a nechtěl jsem, aby mi někam nenávratně spadl. Jediné co bylo v této situaci dobře, bylo to, že jsem měl na hlavě přilbu (protože jsem nahrával videa :-) ). Ten kousek k vrcholu jsem našel sílu a vystoupal, tak abych viděl alespoň hraniční kámen. To jsem považoval za jeho dosažení, i když bych asi nějaký ten metr měl vystoupat výš. Nevadilo, byl jsem rád, že jsem přežil a fičel jsem už po naprosto pohodové cestičce (oproti tomu co jsme zažili) v dešti, sněžení, mlze a možná i větru dolů. Jen jsem sledoval kapky stékající z přilby do očí a byl šťastný. Tatry mi daly ještě jednu příležitost, kterou nemusely.

      Do té doby jsem si myslel, že mám k horám úctu, ale Vysoké Tatry opět ukázaly, že bych měl být ještě uctivější. Měl jsem štěstí, že šlo jen o déšť a sníh a ne bouřku a přitom od chaty pod Rysy jsem k sedlu Váha stoupal poměrně brzo – po půl desáté dopoledne. I tak to bylo již ve skutečnosti pozdě.

Tuto příhodu jsem popsal v několika článcích zde: [3] až [6].

     Proč se zde o tom tolik rozepisuji. Protože nejsem žádný horolezec, ale hory mám rád a přesto, že jsem v nich jak jen to jde, tak pořád je nutné se učit a být velice obezřetný a to především v místech, které vypadají jako beránci! Nic na cestě k Rysům nenaznačovalo, že by mohlo jít do tuhého. Až teprve tehdy, když k tomu skutečně došlo. Měl jsem štěstí a musím být za to vděčný a horám to oplatit tak, že budu ještě opatrnější a ještě více se na ně připravovat. Hory dokáží u člověka vytvořit veškeré druhy pocitů. Od těch nejkrásnějších až po ty z nichž běhá mráz po zádech i v létě. Nesmí se zapomínat na to, že hory ale i kopce a kopečky mohou být VŽDY nebezpečné. Na Rysech jsme zabloudili a ještě jsme šli ve špatném počasí. Vhodnější by bylo určitě se na vrchol vykašlat a zavelet k ústupu mnohem dřív.

     Díky těmto zkušenostem asi mám i to štěstí, že mohu číst a vnímat citlivěji nejrůznější dobrodružné a horolezecké knihy. Ač nikdy nebudu v takových výškách ani na tak těžkých horách jako oni, tak onen strach o zdraví ne-li samotný život mě daly něco navíc. Chápu, že nic není černobílé a pokud do něčeho vstoupí úzkost nebo dokonce přímý strach, tak se všechny honosné slogany mění v NIC!

      A proč toto píši v článku, kdy se mi jde dobře a zatím kromě určité únavy necítím žádný problém? Protože situace se za určitou dobu změní při čekání v sestupové frontě z Ostré. Vyplavou na povrch vlastnosti, které by ani neměly. Které bych měl ovládnout a správně by ani neměly vzniknout. Naštěstí jsem je trochu skryl, ale se skřípajícími zuby a natlakovaný skoro jako papiňák. Další zkušenost a další věc na které je třeba pracovat a nejlépe zcela odstranit. Důvodem bylo vlastně jen to, že jsem na Ostrou začal stoupat pozdě a neuvědomil si, že by třeba při sestupu mohlo být zdržení, když už pod horou jsem měl vlastně méně času než málo. A přitom šlo o „prkotinu“, jen abych stihl poslední rozumný autobus do Žiliny a pak i vlak do Ostravy.

     Jsou to drobnosti oproti situacím, které nastávají při velkých výpravách popsaných například ve skvělé knize slavné české horolezkyně [7].

      Přecházím pár skalek a kolem jedné ostře klesám. Poměrně ostře klesám, již mimo skalky v lese a v některých místech je třeba dávat pozor na kořeny a podobně. Jinak se jedná o poměrně zajímavou cestu, kde lze chvílemi běžet, minimálně alespoň klusat. To je dobře a ztracený čas se snažím zmenšit. Měl bych procházet kolem nějaké dřevěnice a také kolem vrcholové cedule „Báglův kopec“, ale vůbec jsem si ji nevšiml. Zdá se mi, že cesta se poměrně táhne. Občas se zeptám těch „protijdoucích“ jak daleko to mám ještě k Ostré. Odpověď, že ještě minimálně půl až třičtvrtě hodiny není pro mě vůbec dobrým zjištěním. Snažím se tedy běžet jak jen to jde. Cesta lesem je ovšem velice pestrá a tak se vůbec nenudím a myslím si, že to poměrně „řežu“. Celý výlet beru jako „silový“ trénink a snažím se jít „na rychlost“. Alespoň si na skalkách Ostré ověřím jak bezpečně a rychle jde po nich postupovat nahoru a dolů. Také i to, jestli v těchto místech dokáží přepnout na lepší vnímání v kritičtějších místech, i když budu už velmi hodně unaven.

     Cesta k Zadní Ostré je dlouhá, ale již se konečně dostávám k závěrečnému největšímu stoupání a hádám jestli to již skutečně vede do míst která znám, tedy k rozcestníku „Zadá Ostrá – Juriášova dolina – Sedlo Ostrej“. Z předešlého běhu a stoupání do tohoto závěrečného kopečku jsem již natolik zadýchán, že se v jednom místě musím na pár sekund zastavit, abych mohl pokračovat dále. Za chvíli jsem již na vrcholu „Zadné Ostrej“, což považuji za důvod dát si malou odměnu – trochu se napít. To si mohu dovolit opět jen na krátký okamžik, abych mohl rychle pokračovat k „Sedlu“ a pak co nejrychleji na vrchol „hlavní“ Ostré. Pohybuji se již po cestě známé a zdá se mi, že ji překonávám rychleji než minule, před 14 dny.

      V „Sedle Ostrej“ nasazuji na hlavu kameru, ale čas jejího vytahování z batohu je skoro věčnost – běží drahocenné sekundy a správně bych měl spíš již běžet do údolí Blatnice (podle cedule to má dolů trvat něco přes dvě hodiny. To je strašně dlouhá doba a horní část je vcelku prudká a už z tohoto pohledu tedy i náročná. Bylo by ovšem prohrou při tomto krásném okruhu vedle Tlsté nevystoupat i na Ostrou, jako skutečnou třešničku na dortu celého výletu. Směrovka ukazuje deset minut nahoru. Jsem zvědav, jak při již výrazné únavě, budu tento kopec zvládat. Dolní část se snažím klusat a dokonce mě i lidi přede mnou pouští a tak jim za to děkuji. Při stoupání se cítím velmi dobře. Nejnižší část s řetězy opět zvládám zcela bez jeho použití. Na to, že tu stoupám teprve podruhé mi to jde fakt krásně. Tak rychle jsem se dostal nad tento úsek, že jsem se musel dvakrát, třikrát vydýchat u jednoho schodu a na tu dobu zastavit. Po pár sekundách opět stoupám a to pod „lahůdku“ celého výstupu – malou skalní stěnku, ale vcelku strmou s jen tak jakoby hala bale umístěným řetězem. Chvíli čekám než jedna paní sestoupí a hned po ní „útočím“ :-) ke skalnímu okýnku. Na to, že je úsek skoro kolmý se mi zdá, že jej zcela bez problémů vybíhám, skoro bych řekl, že jsem jej vyletěl. Zdá se mi, že absolutně nemyslím nad tím, kde se mám chytnout a kam umístit nohu. Faktem je, že řetěz již vydatně využívám na silovější přitahovaní rukou. Z tohoto postupu mám skutečně radost a nečekal bych tu snadnost. Pokračuji dále a lidi mě uvolňují cestu – opět jim za to děkuji. Zdá se mi, že až tak rychle nestoupám, ale asi ano.

     Po chvíli se dostávám úzkou cestičkou, v jejímž středu spadají srázy strmě dolů, k vyhlídce nad křížem. Cestička je pochopitelně pokryta nejistým klouzajícím štěrčíčkem a tak její překonání vyžaduje trochu odvahy. Rychle se na plošinku dostávám a chvíli kochám výhledy kolem do kola. Přes ono „koňské sedlo“ přeběhnu zpět a vydávám se do kopečku taktéž pokrytém nejistým štěrkem. To se kupodivu daří a nepodklouzávám. Ještě musím prokličkovat kolem několika kamenů a již jsem u vrcholové knihy s nádherným výhledem na vysoké skalní stěny „Tlsté“. Z času asi devět minut nejsem úplně nadšený, je to určitá ztráta vzhledem k časům předešlých úseků.

     Suma sumárum jsem ovšem s výstupem spokojen. Pochopitelně můj způsob se ani v nejmenším nemůže srovnávat se zcela nepochopitelnými výkony „bláznů“ (myšleno ovšem v tom nejlepším slova smyslu), taktéž z Ostravy. Některá jejich „neuvěřitelná“ videa s obrovskými výkony jak z pohledu silového, tak i neskutečné psychické odolnosti jsou zde: [8] až [13].

      Na vrcholu jsem požádán, abych udělal fotku, ale po chvíli se opět vydávám zpět dolů, nemám žádnou rezervu k sestupu, respektive to budu muset ze sedla pořádně řezat, abych stihl poslední přímý autobus do Žiliny. Určitě je motivace stihnout jej značná, ostatní spoje již tak elegantní nebudou a upřimně řečeno dědinu ve které bych měl přestupovat vůbec neznám. Počítám s tím, že z Ostré „seběhnu“ za zhruba stejný čas jako jsem stoupal nahoru a pak honem, honem Konským dolem do Blatnice na autobusovou zastávku. Pokud vše doteď tak nějak, sice „na dřeň“, vycházelo, tak nyní probíhám dolů kolem skupinky a nějak nevidím okno kterým je třeba sestoupit. K pochopení co se děje a co jsem nečekal, potřebuji vcelku dost času a vlastně až připomínka:

„fronta končí tam nahoře“ mi to ujasňuje.

     Teprve teď chápu, že skupinka se zde neopaluje, ale čeká na pomalejší dole. Zde se rychlost postupu zastaví a já vidím, jak mi jen ubíhají minuty a minuty a stejně tak pomyslně se mi více a více vzdaluje možnost ideálního odjezdu. Nervozita stoupá, protože nastalo něco, s čím jsem absolutně nepočítal, minimálně ne v takové míře. A to je příležitost druhý díl ukončit a zbytek nechat na ten třetí.

 

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://www.turistika.cz/mista/kdo-se-boji-nesmi-bezet-lesem-aneb-okruh-blatnica-jeskyne-mazarna-tlsta-ostra-a-pres-konsky-dol-zpet-do-blatnice-cast-i-cesta-na-tlstou/detail

[2] https://www.vrcholovka.cz/tomas-nejedly/vylety/27659-okruh-blatnica-tlsta-zadna-ostra-ostra-konsky-dol-blatnica/ … prošlá trasa na Vrcholovce.

[3] https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-cesta-na-rysy-nyni-jiz-ponekud-mene-opatrna/detail

[4] https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-vystup-na-rysy-druhy-velice-dobrodruzny-dil/detail

[5] https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-vystup-na-rysy-dil-treti/detail

[6] https://www.turistika.cz/mista/pouceni-ze-spatneho-vystupu-ztraceni-cesty-na-rysy/detail

[7] Touhy a úděl – první ženy na osmitisícovkách – Dina Štěrbová, nakladatelství JOTA…. Naprosto špičková kniha, kterou jde číst se zavřenou pusou, ale někdy to chce i hodně odvahy pokračovat ve čtení dále.

[8] https://www.youtube.com/watch?v=9xCHf1wBkxE

[9] https://www.youtube.com/watch?v=Vl0OHS2e_mI

[10] https://www.youtube.com/watch?v=HzzzM3HJ8kk

[11] https://www.youtube.com/watch?v=qxU-WIncwN4

[12] https://www.youtube.com/watch?v=5SHMUuLxJ94

[13] https://www.youtube.com/watch?v=l6BUr_WY1CI

[14] https://www.youtube.com/watch?v=tX--YXRwIdI … má nahrávka výstupu na Ostrou.

Nadmořská výška:
1247 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (48.919, 18.967)
Poslední aktualizace: 15.6.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Blatnica

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
37,8km od místa

Příspěvky z okolí Kdo se bojí, nesmí běžet lesem aneb okruh Blatnice - jeskyně Mažarná - Tlsta - Ostrá a zpět do Blatnice, díl II, cesta z Tlsté na Ostrou.

Kdo se bojí nesmí běžet lesem, aneb okruh Blatnica - jeskyně Mažarná - Tlstá - Ostrá a zpět do Blatnice, část III, seběh Konským dolem.
Kdo se bojí nesmí běžet lesem, aneb okruh Blatnica - jeskyně Mažarná - Tlstá - Ostrá a zpět do Blatnice, část III, seběh Konským dolem.
Skalní útvar
     Jedná se o třetí pokračování předešlých dvou dílů [1], [2]. Úsměv z vcelku dobré rychlosti výstupu zhatila dlouhá fronta před obtížnějším úsekem sestupu z Ostré přes „skalní okno“. Pokud už předtím jsem neměl…
0.2km
více »
Ostrá, Velká Fatra, část II.
Ostrá, Velká Fatra, část II.
Skalní útvar
      Od sedla se vydávám napravo, směrem k „hlavnímu“ vrcholu. Tvrdí se oněm, že je trochu techničtější a trochu vzdušnější, tak jsem tedy zvědav jaké to bude a zda překoná mé představy. Malebnost scenérií na jednu i druhou stranu, taktéž do údolí je úchvatná (a to ještě nestojím na vrcholu). Cesta na něj má trvat zhruba 10 minut. Jistotou je, že ta první určitě tak rychlá neb…
0.3km
více »
Výlet na skalnatý vrchol Ostré ve Velké Fatře, část I - Z Blatnice k Sedlu Ostrej
Výlet na skalnatý vrchol Ostré ve Velké Fatře, část I - Z Blatnice k Sedlu Ostrej
Skalní útvar
      Je třeba začít trénovat, ale Tatry jsou pro běžné smrtelníky ještě uzavřeny. Snad se pro nás s letní sezónou otevřou, i když i nad touto možností se stahují velká a těžká černá mračna. Rád bych měl ještě možnost se čelem postavit legendární „roháčské“ hřebenovce – tedy spíš jen její části (Ostrý Roháč nebo asi nejtěžší část Smutné sedlo – Tri Kopy – Hrubá Kopa - Baníkov).…
0.3km
více »
Kdo se bojí nesmí běžet lesem, aneb okruh Blatnica, jeskyně Mažarná, Tlstá, Ostrá a přes Konský dol zpět do Blatnice, část I - cesta na Tlstou.
Kdo se bojí nesmí běžet lesem, aneb okruh Blatnica, jeskyně Mažarná, Tlstá, Ostrá a přes Konský dol zpět do Blatnice, část I - cesta na Tlstou.
Hora
     Po čtrnácti dnech jsem opět zavítal do Velké Fatry s tím, že se o žádnou odpočinkovou procházku jednat nebude. Časový rozsah do kterého jsem se musel vejít mi nenabízel mnoho možností pro odpočinek. Bylo mi j…
1.1km
více »
Jeskyně Mažarná, Velká Fatra.
Jeskyně Mažarná, Velká Fatra.
Jeskyně
     Vedle toho, že se jedná o největší jeskyni ve Velké Fatře, je i jeskyní s nepochybnou vlastní „duší“. Při svém druhém seznámeni se s tímto pohořím jsem pochopitelně nemohl odolat ani tomuto krasovému skvostu,…
2.3km
více »
Na hrad Blatnica v Gaderské dolině
Na hrad Blatnica v Gaderské dolině
Trasa
Krátká a nenáročná trasa z nejvýchodnější zříceninou v kotlině Turiec severovýchodně od lázní Turčianské teplice. Zřícenina hradu Blatnica nyní prochází rozsáhlou záchovnou údržbou. Pokud dojedeme do obce Blatnica autem, zaparkujeme na konci obce na odstavném parkovišti v osadě Gader a dále pokračujeme po žluté TZ proti proudu Gaderského potoka, po zhuba 1 km z trasy vlevo odbočuje značená naučná stezka až na vrch hradní zříceniny. Výhledy do malebné Gaderské doliny a velké kotliny Turiec jsou úchvatn…
3km
více »
Gaderská dolina, Blatnica
Soutěž 2 body
www.turistikaprozivot.cz
Gaderská dolina, Blatnica
Tipy na výlet
Ku Gaderskej doline sa dostaneme autom od Kremnice, cez Kremnické Bane a Turčianske teplice odbočiťdoprava na Blatnicu. Od Žiliny cez Martin, Košťany nad Turcom odbočiť vľavo do Blatnice. …
3.1km
více »
Tlstá a Ostrá
Tlstá a Ostrá
Trasa
Tlstá a Ostrá jsou dva výrazné vrcholy v západní části Velké Fatry, pro svou blízkost (asi 2 hod. z hranice na Bílé-Konečné nebo v Jablunkovském průsmyku) dostupnější z ČR asi více na krátkou návštěvu než zbytek t…
3.2km
více »
Blatnický hrad (zrúcanina), Gaderská dolina
Blatnický hrad (zrúcanina), Gaderská dolina
Tipy na výlet
Ku Gaderskej doline sa dostaneme autom od Kremnice, cez Kremnické Bane a Turčianske teplice odbočiťdoprava na Blatnicu. Od Žiliny cez Martin, Košťany nad Turcom odbočiť vľavo do Blatnice. Prejdeme Blatnicu a môžeme zaparkovať pri pamätníku, alebo sa odviezť ešte kúsok vyššie a nechať auto pri Chatovej osade Gader.   Žltá značka začína pri pamätníku na konci obce Blatnica a pokračuje po ceste k Ústiu Konského Dolu, kde s…
3.4km
více »
Čertova brána, Gaderská dolina
Čertova brána, Gaderská dolina
Skalní útvar
Čertova brána sa nachádza na konci Gaderskej doliny. Je možné sa k nej dostať po značenom chodníku od turistického rozcestníka pri ústí Dedošovej doliny : Prejdeme celú Gaderskú dolinu a za treťou horárňou končí Gaderská dolina a vetví sa na Dedošovu dolinu a dolinu Selenec. Odbočíme vpravo do doliny Selenec a po necelých 10 minútach sa dostaneme k Čertovej bráne. Čertova brána je obľúbený skalný útvar – dá sa tu prejs…
3.6km
více »
Blatnica
Blatnica
Hrad
Turčiansky hrad na strmom kopci nad obcou rovnakého mena vznikol v druhej polovici 13. storočia a prvú správu o ňom máme z roku 1300, keď bol jeho majitežom Peter z Brezovice. Neskôr …
4km
více »
Prónayovská kúria
Prónayovská kúria
Zámeček
Prónayovská kúria se nachází v Blatnici, nástupním místě do Gaderské a Blatnické doliny, které jsou jedněmi z nejfrekventovanějších turistických tras Velké Fatry. Malý zámeček, vystavěný v b…
4km
více »
Blatnická dolina
Blatnická dolina
Údolí, dolina
Blatnická dolina je považována za jednu z nejhezčích dolin Veľkej Fatry. Je hluboce zařezaná ve vápencových a dolomitových horninách a délka je 8 km. Dnem doliny prochází upravená vozovka. Turisticky patří k nejvděčnějším a nejvýznamnějším, jako přístup z Turca do oblasti Krížnej a Kráľovej studne, nástup na Ostrú a Drieňok. Po trase můžete obdivovat pestrou a velmi bohatou vegetaci.
4km
více »
Mošovce
Mošovce
Vesnice
Mošovce patří mezi nejstarší obce v okolí Martina. První písemná zmínka je z roku 1233 v listině krále Ondreja II. V minulosti byly Mošovce řemeslnickým centrem Turčianské župy. Narodil se zde básník Ján Kollár …
6.1km
více »
Necpaly - rozhľadňa na Brotnici nad obcou Necpaly
Necpaly - rozhľadňa na Brotnici nad obcou Necpaly
Rozhledna
Po pár článkoch opúšťam kultúrnu Viedeň a vraciam sa na Turiec.Rozhľadňa na Brotnici nad obcou Necpaly bola poslednou rozhľadňou v kraji okolo Martina, ktorú sme pri naších, nazvem to pravým menom autopotulkách po Turci navštívili. A opäť tá istá konštrukcia rozhľadne ako na dvoch predchádzajúcich Na Tŕní https://www.turistika.cz/mista/turcianske-jaseno-rozhladna-na-trni/detail…
6.7km
více »
Necpaly - kameňolom
Necpaly - kameňolom
Skalní útvar
Obec Necpaly sa môže pochváliť štyrmi kaštielmi, dvoma kostolmi - katolickým z druhej polovice 13.st. a evanjelickým, pamätníkom venovanému maďarskému básnikovi Sandorovi Petőfimu, vodnou…
6.9km
více »
Necpaly - Kostol sv. Ladislava
Necpaly - Kostol sv. Ladislava
Kostel
Krásnou pamiatkou z druhej polovice 13. storočia obce Necpaly je pôvodný ranogotický rímskokatolícky kostolík zasvätený sv. Ladislavovi, uhorskému kráľovi. Je najstaršou a zároveň najvýznamnejšou pamiatkou v Necpaloch.  Kostolík je jednoloďovou murovanou stavbou so západnou vstavanou vežou, kvadratickým presbytériom a severnou sakristiou. Mohutná vstavaná veža je hranolovitá v …
7km
více »
Necpaly - Franklinovský kaštieľ
Necpaly - Franklinovský kaštieľ
Zámeček
Obec Necpaly sa prvýkrát spomína v roku 1269, v období 18. až 19. storočia boli hospodársky veľmi dobre rozvinuté. Mali niekoľko mlynov, pivovar, papiereň a až …
7.2km
více »
Necpaly - Malá vodná elektráreň
Necpaly - Malá vodná elektráreň
Elektrárna
Technickou zaujímavosťou obce Necpaly je malá obecná vodná elektráreň, ktorá je prvou tohto druhu na Slovensku. Počas prehliadky obce aj mňa kolo umiestnené tesne za budovou obecného úradu zaujalo, najskôr som si …
7.2km
více »
Necpaly - Kaštieľ na námestí - Modrý
Necpaly - Kaštieľ na námestí - Modrý
Zámeček
Jeden zo štyroch kaštieľov - zámočkov v obci Necpaly je takzvaný Modrý kaštieľ, ktorý je postavený v centre obce v juhozápadnej časti námestia. Modrý kaštieľ, ktorý bol v minulosti pýchou obce už dnes svojím zovňa…
7.3km
více »
Ostredok 1 592 m n. m.
Ostredok 1 592 m n. m.
Kopec
Ostredok je najvyšší vrchol Veľkej Fatre.Ostredok je prístupný po hrebeni z Krížnej alebo z Ploskej po červenej turistickej značke a z Gaderskej doliny po zelenej turistickej značke.Z vrcholu je Krásny výhľad na okolitú krajinu a pohorie Veľkej Fatry.
8.3km
více »
Lysec
Lysec
Vrchol
Nejvyšší vrchol horského masívu mezi Belianskou a Hornojasenskou dolinou, dominující celému okolí. Vrchol poskytuje za dobrého počasí daleký rozhled. Pod ním se rozprostírá také stejnojmenná přírodní rezervace, …
8.6km
více »
Borišov 1 509,5 m n.m
Borišov 1 509,5 m n.m
Kopec
Borišov je mohutný a svojím vzhľadom typickým príkladom vrchu vo Veľkej Fatre.Z vrchu kopca je nádherný výhľad na okolie,pretože je vrcholová časť odlesnená.Na južnom svahu sa nachádza jedna z najväčších lavínový…
9km
více »
Ploská
Ploská
Vrchol
Mohutný rozložitý vrchol s náhorní plošinou a strmými úbočími, nebezpečnými především v zimních měsících - v období tvoření lavin. Vzhledem k plochému vrcholu je výhled kruhový, ale pouze do dálky. Severozápadní…
9km
více »
Chata pod Borišovom
Chata pod Borišovom
Ostatní
Chata pod Borišovem patří ke starým typickým turistickým chatám, které se už jen zřídka vyskytují na trasách hřebenovek. 1509 m vysoký vrchol Borišov, s pěknou kruhovou vyhlídkou je domin…
9km
více »
Krížna
Krížna
Vrchol
Je nejvýraznějším vrcholem v jižní části hlavního hřebene Velké Fatry na rozhraní podcelků Hožné a Bralné Fatry. Z mohutného masívu Krížné vybíhá na jihovýchod 3 km dlouhá boční rozsedlin…
9.2km
více »
Velká Fatra
Velká Fatra
Cestopisy
Dlouho plánovanou výpravu a hlavní cíl prázdnin máme s Ondrou již za sebou. Pokud pominu velké ho…
11km
více »
Veľká Fatra
Veľká Fatra
Hřeben
Veľká Fatra je krásne pohorie kde sa dá naplánovať veľa trás.Uvediem príklad jednej dvojdennej trasy.Hrebeňovka,ktorú sme začali v dedine Staré Hory pri Banskej Bystrici.Vystúpili sme na…
13.9km
více »
Hrad Sklabiňa
Hrad Sklabiňa
Zřícenina
Zříceniny hradu postaveného v 13. stoeltí na starém hradišti. Hrad se nachází východně od Martina, na hranici Turčianské kotliny a Velké Fatry. Vyrostl na starším hradišti někdy v první polovině 13. století. V h…
14.1km
více »