Kaple sv. Vavřince na Sněžce

Ohledně období vzniku kaple se prameny výrazně liší. Příloha Světozoru ze 14. srpna 1873 tvrdí, že kaple byla založená v letech 1667-1681; Otakar Jedlička ve své „Pomněnce z hor“ (1882) její výstavbu klade do roku 1667; „Řivnáčův průvodce po království Českém“ (1882) píše jen o tom, že k jejímu posvěcení došlo roku 1681; v roce 1676 byla postavena podle Jana Dobeše v jeho díle „Vycházka na Krkonoše“ (1884); Antonín Kubišta ve svých „Krkonoších“ tvrdí, že byla provedena v letech 1665-1681 a tak bychom mohli pokračovat.

Jediné, na čem se všichni shodnou, je to, že se o její výstavbu zasloužil hrabě Christoph Leopold von Schaffgotsch, kterému patřila většina severních svahů Krkonoš. Někteří autoři tvrdí, že první práce byly zahájeny v roce 1653, ale výstavbě nakonec zabránili lesníci hraběte Černína, který si na Sněžku činil nárok. Soudy se táhly plných 11 let, ale nakonec byly pozemky přiřčeny hraběti Schaffgotschovi. Ten měl hned nato obnovit výstavbu kaple, která byla nakonec vysvěcena prelátem ze slezského Hrůzova (Grüssau, nyní Krzeszów) 10. srpna 1681. Stavební práce vedl od 7. února 1665 mistr zednický Bartholomäus Nantwig z Greiffenbergu (pol. Gryfów Śląski). A proč tak dlouho tato stavba trvala? Vysvětlení je velmi prosté, protože v těchto tvrdých podmínkách se mohlo pracovat maximálně od poloviny června do poloviny září, vše muselo být vynášeno z osady Krummhüblu (dnes Karpacz) na severní straně Sněžky, kam se též zedníci každodenně vraceli domů.

Největším jejím problémem bylo to, že se stávala cílem řady bouří a vichřicí. Nejvíce byla zpustošena v roce 1771, kdy blesk roztrhl její zeď na jedné straně od shora až dolů, spálil střechu a oltářní soše sv. Vavřince urazil hlavu. Nejprve zde byla sloužena mše pětkrát do roka od mnichů z Teplic (Warmbrunn, dnes Cieplice Śląskie-Zdrój), a to v den sv. Vavřince, pak o svátku Nejsvětější Trojice a o všech letních svátcích Panny Marie. Tyto poutě byly zvány jako Koppentage, později jen na den sv. Vavřince. V roce 1810 byla kaple zrušena. Oficiálně k tomu však došlo teprve biskupským rozhodnutím z 8. března 1812. Vedle toho došlo několikrát k jejímu vyloupení a zpustošení. Objekt tak sloužil v letech 1824-1850 jako úkryt cestovatelům, pašerákům a jiným podivným existencím. K noclehům tehdy sloužila pavlač u stropu, na které bylo místo pro 10 osob. Roku 1850 dal Prus Franz Sommer vystavět severovýchodním směrem dřevěné stavení, jež mu 22. října 1857 zapálili. Do nově jím vystavěné budovy uhodil 16. dubna 1862 hrom, takže následně musel postavit již třetí hostinec v pořadí, k němuž přikoupil v roce 1869 i restauraci na české straně, zřízenou předchozího roku Blažkem z Pohraničních Bud (tzv. Malá nebo Česká bouda).

20. června 1854 vystoupil na horu vratislavský biskup Msgre. ThDr. Jindřich Förster, aby tam slavnostně znovu posvětil kapli, k čemuž došlo následujícího dne. Zde konané mše však byly zredukovány jen na den sv. Vavřince. V následujících letech opět několikrát vyhořela, např. 23. července 1859, a byla znovu obnovena. 23. června 1911 vystoupil na Sněžku královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava, a to v rámci své návštěvy trutnovského vikariátu. V kapli následně odsloužil mši svatou. V roce 1916 byl v kapli dokonce pokřtěn syn pozorovatele pruské povětrnostní stanice Schwarze. Poslední rekonstrukce objektu se uskutečnila v roce 1999, kdy došlo ke zpevnění a zateplení konstrukce, zřízení nového oltáře a zrestaurování nástěnných maleb. Více na: https://jbc.jelenia-gora.pl/Content/16994/JEL_17961_2005_St--Laurentiuskapell_17961_Laurentiuskapelle_Schneekoppe.pdf.

Kaple sv. Vavřince na Sněžce na mapě