Jak vznikla a odkud vzala své jméno Vysoká nad Labem

Soudí se, že název této obce je odvozen od její polohy. Jedna z pověstí hovoří o tom, že na kopci zvaném jako "Podzámčí" založil svoji tvrz jakýsi šlechtic, jenž daroval několika svým věrným poddaným les jižně od svého sídla, aby ho vyklučili a na jeho místě založili ves, která později obdržela své pojmenování od tvrze nad ní (Vysoká). Po jejím zánku pak došlo k vybudování nové tvrze, u níž vznikla rovněž nynější ves. Údajně se těmto místům dříve říkalo "Nad Labem" a původní osada měla sestávat pouze ze šestice statků.

Podobně hovoří také legenda, kterou literárně zpracoval František Karel Rosůlek ve své knize "Pověsti a báje z Pardubicka":

"O VZNIKU VYSOKÉ NAD LABEM

Severně nad Vysokou nad Labem strmí nevysoký kopec, nazvaný Podzámčí. Pod ním jakož i pod Malým a Velkým Chválenským kopcem leželi r. 1436 proti Hradeckým pan Vilém Kostka z Postupic a z Hrádku a Jan Pardus. V ležení tom byl také pan Kostka v noci dne 7. listopadu zabit tam, kde se říká "na hřbitůvku".

Na jmenovaném Podzámčí obýval v dávné době pán dobrotivý, který kolem roku 1080 daroval les jižně od hradu rozložený několika svým věrným. Založil tam dřevěnou tvrz, která nazvána Vysokou, ježto vpravdě vysoko nad Labem byla zbudována a která se připomíná ještě roku 1237.

S tvrzí novou vznikla i nynější vesnice v místech, nazvaných "Nad Labem", ovšem, že prvotně jen ona západní část vsi, vlevo od silnice ze Sezemic k Vysoké, kdež je původní náves. V těch dávných časech bývalo tam jen asi šest selských statků.

V době pozdější daroval zase jakýsi Lhota z Hradce Králové nedaleký, východně od tvrze Vysoké ležící kopec Milíř (283 m vys.), i s okolními pozemky svým lidem, kteří tu pálili dřevěné uhlí. Od nich kopec, podobný milíři uhlířskému a nyní stromovím osázený, nazván Milíř.

Uhlíři ti, bytující asi v sedmi barácích na rozkopaném temeni kopce, nazývali svoji obec po někdejším pánu toho kopce a lánů okolních Lhotou. Byla spojena s blízkými statky "Nad Labem" v obec jedinou.

Tak prý vznikla osada Vysoká nad Labem. Leží na levém břehu Labe a je vzdálena 2 3/4 hod. severně od Pardubic. Náleží k farnosti Nového Hradce Králové. Za dřívějších dob byla jako mnohé okolní vsi součástí velikého zboží kláštera Opatovického."

Stejného schématu se drží také prof. Antonín Profous, který v díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A-H" napsal: "Vysoká nad Labem (lid. Vysoká, do Vysoký, ve Vysoký, vysockej, Vysočák), ves 13 km sev. od Pardubic: 1073 sp. 12, Opatouicih, Ozicih, ..villam ..Uizocâ dictam, villam ..Bregi, CB. I, 369/23; 1389 Jessek de Wisseko dc. Kanek (Lanek?) habet feudum in Lan, DMK. II, 19; 1407 (bona) Barchow ..Lanko de Wisokeho, DMK. III, 112; 1407 Smilo de Barchow - Jesconi Lanek de Wissokey, ..in v. Bezdyekow, CMor. 13, 506-471; 1462 v Krchlebích, ..v Vysoké, ..v Popkovicích, RT. II, 315 G 7; 1542 (1462) w Krchlebich tvrz, ..w Wysoke vsi celé dry k. s p. a w Popkowiczych dry k., DZ. 3 J 21; 1542 (1502) ze vsi Lomuov a z Wysoke, ..z Krchleb, DZ. 3 J 20; 1654 Wysoka wes (Chrud.), BR. 14/70; 1789 Hft Pardubicz: Wysoka, Schal. XI, 71; 1837 Wysoka, Som. V, 84."

Ve skutečnosti však tato místa náležela přímo českému panovníkovi, který je udělil do vínku nově vzniklému opatovickému klášteru. Tím jsme se však dostali opět k tématu, jež má řadu výkladů, neboť dříve se tvrdilo, že poprvé byla tato ves zmíněna roku 1073, a to v souvislosti se založením opatovického kláštera, jemuž byla ves udělena králem Vratislavem II. Problém však nastává v tom, že uvedený dokument je středověké falsum a ve zmíněné době dokonce nebyl Vratislav ani českým králem. Na toho byl korunován až 15. června 1085. Z toho se dnes vyvozuje, že opatovický klášter byl založen až někdy v letech 1085-1086. Samozřejmě mohlo k tomu dojít i dříve, když byl jen pouhým knížetem, kterým se stal v roce 1061 po smrti staršího bratra Spytihněva a sousloví "rex Bohemiae" nemusí znamenat "český král", nýbrž "český panovník". Prvním šlechticem, jemuž Vysoká nad Labem patřila, tak byl až Diviš Bořek z Miletínka, který ji ovládl s dalším okolím po zničení opatovického kláštera roku 1421 a císařem mu byla zapsána až v roce 1436.

Otázkou je rovněž existence zdejších tvrzí, které se ve vsi nejspíše nenacházely a ony zbytky byly spíše pozůstatky vrchnostenského dvora, který v těch dobách býval mnohdy také chráněn jakýmsi hrazením či opevněním. Další teorie o vysockých tvrzích mohly také vzniknout tím, že došlo k záměně Vysoké nad Labem s jinou vsí obdobného jména, např. Vysoké u Holic, jež je dnes součástí Ostřetína. Zajímavé je i to, že byla tato ves od svých počátků přifařena k novohradeckému Zámečku (kromě období nadvlády opatovických benediktinů), takže se dá uvažovat i o tom, že při jejích počátcích mohli stát královéhradečtí měšťané, ani tato teorie se nedá vyloučit.

Jak tomu bylo doopravdy, tak to se nejspíše již nikdy nedozvíme. Je zde více slov kdyby nebo možná než průkazných důkazů. S jistotou však můžeme říci to, že místa, kde vznikla dnešní obec, nikdy nenosila pojmenování "Nad Labem", protože již od dávných dob byla severní část katastru Vysoké nad Labem zvána jako "Malá Strana" a jižní část "Velká Strana", i když např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Josepha Scheny a geometra 3. třídy Michaela Lensche nejsou tyto názvy použity, protože jsou upotřebena jiná jména, mnohem menších lokalit - "Hospodskeg" (místo od Třebše a Roudničky až k vysockému hostinci), "Winiczneg" (stráň kopce k lesu k Roudničce nad bývalým rybníkem), "Piseczny" (lesy nad Milířem), "Ulicznicky" (místa nad Milířem, tehdy zalesněná jen zčásti), "Milirzskeg" (obecní pozemky na dnešním kopci Milíři a v jeho okolí), "Stara Paseka", "Dubinka", "Wrchborz" (lesy na sever a východ od vsi), "Wohradeczny" (pozemky na jih od obce k Borku), "Pricznizkeg" (místa na jihu k Bukovině nad Labem), Struzny (jižní a jihovýchodní pozemky k Labi), "Lauczny" (pole a pastviny na západ od vsi).

Stejně tak je to s názvem obce samotné, protože většinu své existence nosila pojmenování Vysoká a jako Vysoká nad Labem je známá až od 2. poloviny 19. století, aby byla úředně odlišena od jiných obcí téhož jména, což můžeme vidět např. v publikacích "Seznam míst v království Českém. K rozkazu vysokého c. kr. místodržitelství Českého na základě úřadních udání sestaven" z roku 1878 a "Special-Orts-Repertorium von Böhmen. Herausgegeben von der K. K. Statistischen Central-Commission. Podrobný seznam míst v Čechách. Vydán cís. kr. Statistickou ústřední komisí" z roku 1885, zatímco v knize "Příruční kniha o soudním a politickém rozvrhu korunní země České" z roku 1850 a "Topograficko-statistický slovník Čech čili Podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království Českého" z roku 1870 je vedena ještě pouze jako Vysoká.