Jak to bylo se soškou Panny Marie Foyenské v Hradci Králové

Původní soška bývala majetkem Otty z Oppersdorfu, ale odkud ji získal a jak dlouho ji vlastnil, to již bude navždy tajemstvím. Jediné, co se ví, že měla podobný původ jako pražská soška u sv. Mikuláše na Malé Straně či jako řezba v klášteře řádu sv. Voršily v Kutné Hoře, tj. že byla vyřezána ze dřeva dubu, v němž byla 6. července 1609 v belgickém Foy nalezena soška Panny Marie, která proslula různými divy a zázraky. Můžeme pouze předpokládat, že ji získal od někoho z jezuitů a někteří autoři si myslí, že tímto dárcem mohl být kněz P. Adam Kravařský, jeden z nejznámějších jezuitských misionářů, který se narodil roku 1585 v Bavorově ve Slezsku, pocházel ze zchudlého rytířského rodu Kravařských ze Šlevic, jezuitou se stal v roce 1605, za vpádu Švédů 26. července 1647 byl zbit do krve v pražském chrámu sv. Mikuláše a zde rovněž 30. srpna 1660 zemřel.

Již zmíněný Otta z Oppersdorfu byl od roku 1625 c. k. reformačním krajským hejtmanem na Hradecku, což znamenalo, že si nebyl nikdy jist svým životem a zdravím. Jako svoji ochranu nosil onu sošku stále při sobě, aby zabránila různým útokům nekatolíků, které se snažil navrátit do lůna římskokatolické církve. A podle toho, jak se mu dařilo, měla tato soška podle něj úspěch a vážil si jí jak ničeho jiného. Když však onemocněl a začal cítit, že jeho dny jsou již sečteny, rozhodl se ji darovat královéhradeckým jezuitům a podělit se tak o štěstí, jímž byl obdařen.

Stalo se tak v roce 1644 a František de Paula Švenda o tom píše v knize "Třetj Měděnný Obraz Hystorye Králowstwj Cžeského, a Pamětj Města Králowé Hradce nad Labem. To gest: Něco bleyskagicý se Památky a Přjhody w Obnowě Náboženstwj w Králowstwj Cžeském, skrze Vwedenj Duchowenstwa a Biskupstwj w Těžkostech Wogny Ssweydské. Rozdjl II. od Roku 1637. až do Roku 1664. w Weytah dle Postupnosti Let vwedený" toto: "Potěssitedlný byl gest tento rok kollegi Towaryšstwa Gežissowého w Králowé Hradcy, kterého dne 28. zářj na swátek swatého Wáclawa, den fundačnj k weyročnj památce zřízen byl. Toho dne v přjtomnosti mnohé wrchnosti a lidu, při slawně zpjwané mssi swaté gemnost panu Ottowi z Opprsdorfu, nebosstjka zakládatele pana Frydrycha bratru swjce fundačnj weřegně obětowána byla; načež tu přjtomnému poděkowánj včiněné, a mládež sskolnj Opprsdorfské familyi diwadlo připrawila. Začeš pan Otto kostelu tomu sstatuy blahoslawené Panny Marye z Dubu Fogenského darowal, pro kterau y wzáctné tabernaculum, neb stánek, wzdělati nechal, genž také k weřegnému vctěnj wystawena byla m)."

Jako první odešla na onen svět jeho manželka Anna Magdalena z Oppersdorfu, a to na jaře roku 1645 v Častolovicích a 6. ledna 1647 ji následoval on sám, když zemřel ve svém královéhradeckém domě. V té době byla již soška objektem uctívání, avšak pouze v domácí kapli, neboť jezuité ještě neměli vystavěn vlastní chrám. S jeho stavbou se totiž začalo až v roce 1652 (základní kámen byl posvěcen 27. dubna 1654 královéhradeckým arciděkanem P. Martinem Šipkem) a soška byla do něj přenesena o 4 roky později. Důvodem jejího přenesení však nebyl fakt, že se stala darem od Otty z Oppersdorfu, nýbrž kvůli tomu, že měla zabránit morové epidemii, neboť tehdy na mnoha místech řádila, ale na přímluvu Matky Boží byli mnozí královéhradečtí občané tohoto neštěstí uchráněni.

Ale dejme slovo P. Antonínu Rejzkovi, jenž celou situaci popsal v publikaci "Poklad nalezený v jesuitském kostele Panny Marie v Hradci Král." takto: "Když pak r. 1650 a následujícího na mnohých místech vlasti naší zuřil mor, tak že na tisíce a tisíce lidí pomřelo, i v Hradci Králové hrozně řádil, tu konána i v Hradci Králové kajícná processí, při čemž i do kaple koleje jesuitské připutovali, kde měla Matka milosti, Panna Maria Foyenská, svůj trůn. Zde bylo přiměřené kázání a modlení. A hle! na přímluvu Matičky Boží byli mnozí od morové rány zachráněni, jak se lze podnes dočísti o tom v dějinách Tovaryšstva Ježíšova. A zároveň tam zaznamenáno jest, že podivuhodně vzmáhala se úcta Panny Marie Foyenské v Hradci Králové od té doby. I dokládá tu P. Švenda, že, ač jesuité neměli ještě kostela a mnoho lidí vymřelo, tolik věřících se dostavilo r. 1651 k sv. zpovědi, že napočteno 18.500 kajícníků a 490 konversí na katolickou víru mimo ty, co ke sv. Duchu a jinam chodili."

Pak však v roce 1762 zapálili město pruští "kozáci" a tehdy při požáru Hradce Králové vyhořel rovněž jezuitský kostel a s ním byla zničena i soška Panny Marie Foyenské, jež sem byla darována spolu s oltářem Zasnoubení Marie Panny. Pro samotné jezuity i místní obyvatelstvo to byla velká rána. Služby Boží se odbývaly v kapli sv. Josefa a zde byl 8. prosince 1762 na svátek Neposkvrněného Početí vystaven mariánský obrázek, jenž byl více než 100 let uctíván a následně darován šlechtickým rodem Sádovských ze Sloupna. Ale ani to nemohlo nahradit takovou škodu, která téhož roku požárem vznikla.

Nakonec se o 2 roky později na prosbu rektora královéhradecké koleje P. Jana Lhotského (v některých pramenech psán i jako Lhodský) dohodl vrchní představený P. František Wissinger (zmiňován též jako Wyzyger), provinciál řádu v zemích Koruny české, s rektorem klatovské koleje, že soška Panny Marie Foyenské z oltáře sv. Josefa v domácí kapli tamní koleje, věnovaná roku 1646 nejvyšším purkrabím Bernardem Ignácem hrabětem z Martinic a vystavovaná též v tamním děkanském chrámu, bude darována sesterské koleji v Hradci Králové. K jejímu vystavení v Hradci Králové došlo o svátku Navštívení Panny Marie 8. července 1764. Její význam byl navíc zdůrazněn zhotovením fresky nad jejím oltářem, na níž byla vyobrazena Panna Marie Foyenská a Hradec Králové, na který se z rohu sypalo kvítí na svědectví Božího požehnání. Tak tímto způsobem získal Hradec Králové tuto současnou mariánskou sošku, k níž rychle přilnuli láskou všichni místní katolíci a mají ji skoro za svůj poklad nejcennější, což bylo po rekonstrukci kostela podtrženo v roce 1904 plynovým osvětlením celého mariánského oltáře. Na závěr můžeme ještě dodat to, že se k ní modlil královéhradecký rodák P. Bohuslav Balbín, když pobýval roku 1664 v klatovské koleji. O kostele Nanebevzetí Panny Marie lze zjistit mnohem více zde: http://www.kostelpmhk.cz.

Jak to bylo se soškou Panny Marie Foyenské v Hradci Králové na mapě