Toto zařízení bylo dříve známé pod názvem Start, což původně dokazoval nápis pod korunní římsou: „HOTEL - START - HOTEL“ (dnes je místo něj text: „PAŘÍŽ“) a k jeho výstavbě pro Josefa Novotného došlo krátce před 1. světovou válkou, neboť stavební povolení je datováno 29. srpnem 1913 a kolaudační rozhodnutí pochází z 24. července následujícího roku, přičemž o připojení na městskou kanalizační síť bylo rozhodnuto v dubnu 1914. Autorem projektu byl zdejší architekt František Koleman, ale návrh fasády zpracoval architekt Jindřich Freiwald.
Výše zmíněné potvrzuje i sám Jiří Vladimír Tolman ve své knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové", v níž píše toto: "Dům čp. 552 jest hotel "Start", nyní přezvaný "Paříž", majetek Novotného, dům čp. 553 v Jungmannově třídě náleží kameníku a sochaři Z. Ježkovi, čp. 554 mlékaři Hofmanovi, čp. 555 jest městská Orlická elektrárna, čp. 556 v ulici Národního vojska stavitele Jihlavce, nyní Länderbanky, čp. 557 Václava Urbana a čp. 558 Josefa Halvigra. Další domy popisovat nebudu, jsou již z novější doby, tedy dosti ve svěží paměti. Vesměs vystavěny před desíti lety."
K němu byla v letech 1922-1923 pořízena podle návrhu stavitele Josefa Jihlavce dostavba (čp. 625), kterou zrealizovala firma autora architektonického návrhu. V té době sídlila v objektu protestní komise Východočeské župy footballové ČSF, ale spolkové místnosti měla v hotelu řada místních spolků a korporací, např. královéhradečtí amatérští fotografové a Čs.-jugoslávská liga. 1. dubna 1923 převzal hotel František Hvězda. V rámci nekalého konkurenčního boje se po městě na přelomu let 1924 a 1925 roznesly fámy o tom, že se chystá změna provozovatele, a tak musel hoteliér Hvězda zveřejnit řadu inzerátů tohoto znění: „Pan František Hvězda oznamuje všem P. T. pánům hostům a příznivcům, že nejsou pravdivé a vší podstaty postrádající zprávy, jako by měl dosavadní své působiště hotel „START“ opustiti.“
Na hotel Paříž byl tento podnik přejmenován v roce 1925. Původně měl 44 lůžek, restauraci a kavárnu. Část obou objektů však sloužila i k činžovnímu bydlení. Jména zde bydlících nalezneme v mnoha tehdy vydávaných městských adresářích. 30. března 1928 byla ve společenském sále hotelu založena Jezdecká společnost, jejímž předsedou byl zvolen divizní generál Ludvík Krejčí. Za velké vichřice 4. července 1929 byla proražena střecha hotelu a těžce zraněn 1 člověk. Následně byla střecha opravena a přitom došlo ještě k dalším stavebním úpravám. Roku 1931, kdy oba domy náležely Josefu a Anně Novotným, bydleli v čp. 552: soukromnice Marie Hájková, zámečník Alois Holubář, soukromník Jan Chloupek, sklepmistr Vojtěch Chloupek, kuchařka Marie Ištvanová, pokladní Marie Rýglová, kuchař Em. Salač, zřízenec Josef Samek; naopak v čp. 625 žili: obchodní zástupce Bohdan Burian, soukromnice Cecilie Burianová, vrátný Stanislav Dvořák, krejčí Petr Netušil, obchodník Jar. Novotný, soukromník Josef Novotný, obchodní zástupce František Pokorný, krejčí Josef Pospíšil, trafikantka Kornelie Procházková, soukromnice Františka Raimanová, majitel koncesované realitní a úvěr zprostředkující kanceláře Alois Singer, úřednice Kar. Singerová, obchodní příručí Stanislav Zahradník a praktikantka Božena Žatecká. Kromě Singerovy realitní kanceláře zde sídlila tovární výroba šlí firmy Novotný a spol. a později tu nějakou dobu žil řídící učitel ve výslužbě, kronikář a spisovatel František Ladislav Sál. O 4 roky později nově zřídil hotelovou kavárnu hotelier Josef Novotný ml., jenž ji převzal do své správy k 1. červenci 1935. 21. února 1936 si přestala pronajímat hotel Anna Chloupková.
V letech 1939-1940 došlo v hotelu k několika zasedáním krajského vedení odbojové organizace Obrana národa a ilegálního krajského výboru KSČ (v bytě akademického malíře Josefa Heřmana, jenž patřil do okruhu přátel a známých profesora Jiřího Purkyně). Po únoru 1948 došlo k jeho znárodnění a provoz byl řízen podnikem Restaurace a jídelny (RaJ) Hradec Králové, jenž ho nechal rozšířit a vnitřně upravit. 31. prosince 1954 byl dán do provozu znovuzřízený hotel Paříž s kapacitou 46 lůžek. K další jeho úpravě došlo koncem 60. let 20. století (známá byla tím, že se objevila mediální kritika v souvislosti s tím, že rozdrcené cihly, zbytky omítky a další vybouraný materiál se dlouhou dobu povalovaly před budovou na chodníku, aniž by se s tím něco dělo, naopak po kritice v "Novém Hradecku" a "Pochodni" došlo k nápravě během několika hodin, inu tak to tehdy mnohokrát chodilo) a počátkem následujícího desetiletí došlo na stavební úpravy na dvoře uzavřeného obytného bloku za hotelem.
V roce 1973 byl hotel Paříž vyhodnocen jako nejlepší závod. Tehdy měl 3. největší lůžkovou kapacitu ve městě (po hotelech Bystrica a Avion) a v jeho spolkových místnostech se scházela řada místních spolků a dalších organizací (Klub přátel města Hradce Králové), ať již na svých schůzích, tak na sjezdech a tiskových konferencích, z nichž zmiňme tu, která byla uspořádána v souvislosti s výročím 50 let ČSČK. Místo bylo známé i tím, že se tu často ubytovávali zahraniční návštěvníci, a to až do vybudování nového hotelu, jenž je dnes známý jako Černigov. Různé výtržnosti, krádeže a podobné věci odsud však zásobovaly často též novinové zpravodajství. Roku 1974 byly vybudovány v pokojích sprchové kouty a o 9 let později byl u hotelu zřízen přístřešek pro popelnice. K tomu byla v roce 1981 dokončena rekonstrukce restaurace a kavárny, tedy její 1. část, kdy šlo zejména o ústřední topení, zdravotní techniku a úpravu odbytové části. V následujícím období došlo na další části obou provozů, i když celkově navržený plán nebyl nikdy kompletně zrealizován.
Po sametové revoluci se dostal objekt do soukromých rukou. V letech 1990-1991 provozovala hotel firma Hotel Paříž a s jejím koncem zanikl i hotel. V roce 1991 zde byla otevřena herna. Po restitucích je používán dům čp. 552 k obchodním a kancelářským účelům (od roku 2008 se tu nachází provozovna Levné knihy a. s., od roku 2015 Manuvia CZ, s. r. o. a od roku 2019 Drogerie Teta), naopak v čp. 625 je advokátní kancelář Mgr. Gabriely Hamákové a delší dobu se v něm nacházelo kadeřnictví, kosmetický (1998 SALON BETTY, 1998-1999 KOSMETIKA Dona centrum, 2000-2001 SALON JULIET) a krejčovský salon (2000-2008 Božena Holasová).
Stavební úpravy v 80. a 90. letech 20. století nebyly příliš velké a většinou šlo o interiéry obou budov. Teprve v letech 2016-2017 došlo k rekonstrukcí exteriéru, během níž došlo k obnově původních dekorativních prvků a výplní dveří a oken. Objekt skutečně prohlédl do své původní krásy. Více o něm můžeme najít zde:
https://kam.hradcekralove.cz/objekt/35-hotel-start-pariz. Dodejme ještě, že je mnohokrát zmiňován v různých literárních dílech, např. v knize "Věk náruživosti" od Petra Skarlanta.