Hořiněvská bažantnice (Bažantnice)

Tento lesní, převážně dubový masiv o rozloze 0,23 km2 se nachází na jih od Hoříněvse a většina z něj, tj. 21,02 ha, je chráněna jako přírodní rezervace. Nejvyšší vrchol tohoto návrší s podložím ze středně turonských slínů a slínovců a povrchem z hnědozemě (na odkrytých slínovcových podložích pelická kambická pararendzina, v lužních prameništích pelická fluvizem a různé gleje) dosahuje 280,4 m n. m. a nedaleko něj se rovněž nachází od středověku známá studánka Hanička (opravena a posvěcena byla roku 2003, kdy obdržela také svůj současný název) s bezejmenným potůčkem a severněji se nacházejícím rybníčkem, jejichž okolí zabírají holocenní naplaveniny.

Jak již název napovídá, tak se tu původně nacházela panská bažantnice s fořtovnou, přičemž tomuto lesu se dostalo nejvíce péče za Jana hraběte Šporka, jenž zakoupil zdejší panství v roce 1674. Ten nechal také na zbytcích staré tvrze postavit kolem roku 1680 nový dvoupatrový zámek a na hrázi přilehlého rybníka dal vysázet řadu lip, jež spojovala lovčí alej vedoucí k Bažantnici se zámkem. Do Bažantnice rovněž vedla úniková cesta ze zámku, i když byla velmi krkolomná - podzemní chodbou do pivovaru, z něho do zámečku a odtud přes bečvárnu k Bažantnici. Přesto byla využita v roce 1775 při selských bouřích. 23. března téhož roku totiž přepadli zámek vzbouřenci, vydrancovali ho a vypálili a vyrabovali pivovar. Sám hrabě však odtud unikl na koni ještě před jejich příchodem. Při opravách zámku v roce 1925 byly podzemní chodby zazděny.

Ale ještě jedno má Bažantnice se selským povstáním z roku 1775 společného. V té době sloužila ve zdejší fořtovně (myslivně) sestra evangelického chalupníka Srba z Vestce u Chrudimě. Jóža Srbová se zde za krátký čas zamilovala do hoříněveského kaplana a z lásky k němu přestoupila na katolickou víru. Ten však toužil po duchovní kariéře a navíc do jejich vztahu začali mluvit hrabě spolu s farářem. Zajímavé je, že odsuzovali kaplanovy pletky se svobodnou dívkou, ale zároveň říkali, že má v Hoříněvsi dostatek vdaných a chtivých žen. Kaplan se tedy rozhodl na Jóžu zapomenout a nechal ji i s dítětem napospas osudu. Když toto vše uviděl její bratr, stal se jedním z vůdců vzbouřených sedláků, kteří, jak již bylo zmíněno, zaútočili na místní zámek.

Opětovně na sebe Bažantnice upozornila za prusko-rakouské války, kdy se zde 3. července 1866 krvavě bojovalo, podobně jak v lese Svíbu u Máslojed (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/82927/?view=-91.08076052085589,109.21164729394462,5). Její obranu měl původně na starosti rakouský 2. prapor myslivců a po něm divize Rossbachova pluku. Zbytek Thomovy brigády byl usazen v okolí Bažantnice. Památkou na to je monumentální pískovcový pomník rakouského 40. pěšího pluku od brněnského sochaře Loose, jenž byl slavnostně posvěcen 3. července 1867 vojenským kaplanem Jakubem Smidtem.

K velké změně došlo v Bažantnici po roce 1863, kdy koupil panství Smiřice a Hořiněves liberecký velkoprůmyslník Jan Liebieg, který využil část lesa pro své pily a místo hájovny nechal vybudovat nový lovecký domek. Na místě staré hájovny nechal postavit umělou skalku, takže uprostřed lesa byly od té doby pěstovány různé skalničky a jim podobné rostliny, např. brambořík se tak rozmnožil, že rostl řadu let volně po celém lese (roku 1893 byl jeho Výskyt poprvé zmíněn místním učitelem Antonínem Bímanem). Ještě v roce 1930 tu bylo vidět několik sazenic, jež však byly následně místními odneseny na trh a zpeněženy. I po zrušení bažantnice se zde konaly pravidelně hony, 7. listopadu 1910 a 21. ledna 1911 se jich zúčastnil dokonce pozdější císař Karel. Část Bažantnice však byla vykácena a na jejím místě vznikly louky a pole. Ty na sebe upozornily v roce 1889, kdy zde byl poprvé použit zdejším velkostatkem travní žací stroj při sekání zeleného jetele na krmení dobytka.

Po založení zdejšího ochotnického spolku „Hanka“ v roce 1882 sloužila Bažantnice též jako místo pro divadelní představení v přírodě, jež se zde naposled konala roku 1955, kdy jaroměřští ochotníci sehráli „Polskou krev“. Návštěvnost byla tehdy úctyhodná - 2 500 lidí. V roce 1947 byla u Bažantnice zahájena rovněž stavba sokolské tělocvičny, jež vyrostla na zde dříve zřízeném sokolském cvičišti. Toho času byla Bažantnice již dávno vedena jako významná lesní rezervace. Celý její popis byl uveden v knize "Přírodní památky v lesích župy královéhradecké a sousedních" od Václava L. Anderleho z roku 1923: "Obec Hořiněves, parc. 395, "hořiněvecká bažantnice", na paloučku proti lesovně dva 150leté duby; prvý 302 cm objemu, výšky 24 m a rozlohy koruny 20 m; druhý 270 cm objemu, výšky 22 m a rozlohy koruny 16 m; na tomto pne se do koruny krásný loubinec břečťanový; v tétéž bažantnici na parc. 398 u kraje lesa na cestě do Hořiněvse stojí dub 120tiletý; objem kmene 270 cm, rozloha koruny 12 m, výška stromu 22 m a na parc. 397./1 nalézá se 115tiletý porost dubový ve výměře půl ha, který určen jest za lesní reservaci. Celá bažantnice hořiněvská význačna jest přírodní krásou a bohatou květenou, mezi níž nalézá se hojně i brambořík (Cyklamen persicum) bohatě kvetoucí. Je tam též studánka s vydatným pramenem výborné vody a rybníček; uprostřed stojí pěkná lesovna."

Její přírodní hodnoty si nakonec všimla i vláda, takže byla Bažantnice výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 31. prosince 1933, čj. 143.547 V, o ochraně přírodních památek, vyhlášena chráněným územím, tj. částečnou rezervací. Jednalo se o 21,02 ha dubiny do 200 let stáří s příměsí habrů, javorů a olší. Tehdejší ochraně lokality nic nebránilo, protože po vzniku ČSR a po její pozemkové reformě připadla Bažantnice pod správu státních lesů a statků v Hoříněvsi. Roku 1992 byla Bažantnice převedena do kategorie přírodní rezervace.

Souhrnná botanická inventarizace Bažantnice byla poprvé provedena v letech 1976-1977, kdy zde došlo k nalezení 177 druhů cévnatých rostlin, z toho 3 byly zvláště chráněné, zejména lilie zlatohlavá. V oblasti bryologie a mykologie však k žádnému průzkumu nedošlo. Při zkoumání zdejšího hmyzu bylo v roce 2018 nalezeno 155 druhů brouků, nejrozsáhlejší průzkum obratlovců byl proveden v letech 1976-1977, kdy RNDr. Petr Rybář zaznamenal 70 jejich druhů. Navíc 6. června 2015 byla v Bažantnici slavnostně otevřena nová naučná stezka pro předškolní a děti nižšího školního věku. Jak vidět, Bažantnice má co nabídnout jak milovníkům historie, tak přírody a její návštěva v každém ročním období opravdu stojí za to. Pro zájemce o větší množství informací doporučuji navštívit tuto webovou adresu: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=116.

Hořiněvská bažantnice (Bažantnice) na mapě