Hodslavický evangelický kostel

Fotografie (5)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

kostel

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Ke třetímu hodslavickému svatostánku, stojícímu na severozápadním okraji obce, se od rodného domu historika Františka Palackého dostaneme stejnojmennou uličkou. V ní nás určitě zaujme krásné klasicistní stavení se slunečními hodinami na štítě, pocházející z roku 1838. Bydlel v něm evangelický farář Jan Pilečka a poté jeho syn Adolf, který se stal v Hodslavicích starostou. Za uličkou se napojíme na červenou tu.značku a ta nás vzápětí přivede až před kamenný klasicistní evangelický kostel.

Jeho historie se začla psát 29.června 1813, kdy byl do země vložen základní kámen. Kvůli nedostatku peněz se stavba protáhla a dokončen byl až o 6 let později. Jednalo se o jednolodní objekt s polygonálně uzavřeným kněžištěm. Původně měl kostel jen malá okna s vchodem, který musel vést do polí, a dřevěnou kruchtu. Presbytář byl zaklenut lunetovými výsečemi a chrámová loď plackovou klenbou. Po otevření v něm svým spoluobčanům na přání matky přednesl své první (a jediné) kázání František Palacký, který se po ukončení evangelického lycea v Prešpurku v Hodslavicích stavil na návštěvu u svých rodičů.

Hranolová věž s věžními hodinami a dvěma zvony byla ku chrámu přistavěna až po zrušení tolerančních omezení roku 1852. Má tři patra a je nahoře ukočena cibulou bání a otevřenou lucernou. (V té době byl hodslavický chrám jediným evangelickým kostelem s věží na celé Moravě!)

V chrámové lodi dále zvětšena okna a roku 1891 její interiér ozdobil nový oltář.

V následujím dvacátém století chrám třikrát prošel většími opravami, ale ta nejrozsáhlejší (spolu s přestavbou celého interiéru) proběhla až v novém tisíciletí v roce 2019 a tato rekonstrukce byla oceněna cenou za architekturu.

Po vydání tolerančního patentu LP 1782 místní vytvořili jeden z prvních augspurských sborů na Moravě. Hlásilo se k němu 900 lidí, což byla nadpoloviční populace obce. Protože se evangelíci až dosud museli na své bohoslužby scházet ve stodolách, začali o rok později s výstavbou prvního, ještě dřevěného kostela. Ten ale začátkem následujícího století natolik poškodila vichřice, že musel být stržen.

V roce 1819 se věřící dočkali nového zděného svatostánku a zhruba o sto let později místní sbor po vzniku Československa vstoupil do Českobratrské církve evangelické.

Autor: Franta

Další články autora: 3286

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli