Loading...
Heřmanov je příjemná vesnice s dlouhou historií. Leží v klidném prostředí uprostřed kopců, luk a lesů nedaleko Velké Bíteše (12,5 km) a necelých 6 km od městysu Křižanov v okrese Žďár nad Sázavou.
Žije zde cca 220 obyvatel a obec působí dost aktivně, možná proto, že je tady hodně aktivních hasičů a fara římskokatolické farnosti, která má širokou základnu a pořádá i letní tábory na místní faře.
Abychom si trochu historicky přiblížili postavení obce Hermannschlag (tak se Heřmanov jmenoval až do třetí čtvrtiny 19. stol.), můžeme zmínit, že nejdříve patřil k Osovskému panství Jindřicha z Osového, od roku 1437 pak k Náměšti nad Oslavou, kde na zámku sídlilo panstvo.
Heřmanov nenaláká na historické památky, ale udržovaný kostel sv. Mikuláše spolu s klasicistní farou vypadá moc hezky a je historicky chráněn jako kulturní památka. Navíc před kostelem stojí dochovaná středověná křtitelnice s polokulovitou kamennou nádobou. Používala se do r. 1731, kdy byla nahrazena novou barokní mramorovou křtitelnicí v kostele.
Prostornou náves Heřmanova tvoří kromě budovy obecního úřadu velká travnatá plocha, která se využívá hojně k hasičským soutěžím nebo letním slavnostem. Stojí na ní vysoký komín - pozůstatek bývalého lihovaru. Lihovar svým původem patřil mezi nejstarší lihovary na Moravě. Byl založen roku 1835 a patřil velkostatku náměšťskému až do roku 1879. Zbouraný byl v sedmdesátých letech minulého století a jeho komín slouží nyní jako hnízdiště čápů. Najdete u něj informační tabuli.
Okolí Heřmanova mě upoutalo, když jsem tam začala poprvé chodit na procházky. Vesnice leží v dolíku, takže z okolních kopců jsou opravdu zajímavé výhledy na Heřmanov i jeho okolí.
Zdá se, že lesy tady nebyly tolik poničené kůrovcovou kalamitou (to ovšem neplatí pro nejvyšší vrchol okolí Svatou horu). I když zde jsou to spíše "lesíky", krajinný ráz v okolí tvoří hlavně louky a pole. Mezi nimi zůstaly zachovány úžasné remízy a remízky. Jako opravdové úkryty pro místní zvěř, jako zdroje stínu a chladu, četné remízy tady plní svou funkci skvěle. Někdy jsou tak neprostupné, že vidíte jen úzkou zvířecí stezku, ale sami se mezi stromy do trní a hloží jen těžko pustíte.
Krajina je hodně členitá a má své kouzlo v kterémkoliv ročním období.