Gorzeszów – Ďáblův kyj

V obci Gorzeszów, čtyři kilometry jihovýchodně od Krzeszowa, se nachází pískovcový srub zvaný Diabelska Maczuga (Ďáblův kyj) nebo také Czarcia Skała (Čertova skála). Osamělý srub zploštělého tvaru pochází z doby druhohor, periody křídy. Jeho stáří je tedy 66 až 145 milionů let. Přírodní památkou byl vyhlášený v roce 1964.

Zub času vytvaroval srub do dnešního podoby, to je do výšky 8 metrů s delší stranou základny 6 metrů, kratší 2 metry. Pískovec, ze kterého je srub vytvořený, obsahuje kromě vlastních zrn o průměru 1 mm také příměsi křemene a draselného živce. Geologové takto nečistému pískovci dávají přívlastek arkózovitý. Na čelní straně srubu je vytesaný letopočet 1813 – 1913 připomínající 100. výročí bitvy národů v Lipsku.

Kdysi byl srub považovaný za pohanský oltář. Je také zvěčněn na jedné z fresek „slezského Rembrandta“ Michaela Willmanna v nedalekém chrámu v Krzeszowie.

Jako k mnohým jiným skalním útvarům i k Ďáblovu kyji se váže legenda o jeho vzniku. Ta říká, že ve třináctém století cisterciáci stavbou svého kláštera v Krzeszowie rozzlobili ďábla vládnoucího v oblasti natolik, že ten se rozhodnul jejich svatostánek zničit. V dnešních Adršpašsko-teplických skalách vytrhnul skálu a mrštil ji směrem ke klášteru. Musel tak učinit v noci, kdy měl sílu metat skály, protože po rozbřesku s prvním zakokrháním kohouta sílu ztrácel. Ďábel se s hodem skály opozdil. Kohout zakokrhal, skála proto nedoletěla do Krzeszova. Spadla a zapíchla se do země u Gorzeszowa. 

Je na vás, jestli budete věřit vědeckým vysvětlením vzniku pískovcového srubu nebo legendě. V každém případě, až pojedete nebo půjdete kolem, zastavte se. U srubu můžete posedět a na informační tabuli si přečíst i o nedalekých skalních útvarech Skałki Gorzeszowskie, rezervaci Głazy Krasnoludków.  

Přiložené fotografie jsem pořídil večer při návratu domů. Za denního světla by srub na fotkách vyzněl lépe.