Finkstein (Finkestein, Finkův kámen)

Na severozápad od Smržovky se nachází zalesněný vrch Vyhlídka (něm. Hofeberg, 678,3 m n. m.), na jehož úpatí se nachází skalní vyhlídka Finkstein (čes. Finkův či Finkeův kámen, 689,5 m n. m.). Tento německý název se objevoval ve dvojí verzi - jako Finkstein, ale i jako Finkestein (nejen v indikační skice stabilního katastru z roku 1843, viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL322018430, ale též i v katastrální mapě z roku 1915), a to proto, že byl pojmenován podle tehdejšího majitele pozemku a statku čp. 11. Později byl vykládán i jako Pěnkavčí skála, neboť německé slovo die Fink znamená pěnkavu.

Celá tato 30 m vysoká skála s balvanovitě zvětralými, hrubozrnými až porfyrickými žulami byla jako vyhlídka zpřístupněna díky smržovskému Zahradnímu a okrašlovacímu spolku (něm. Anpflanzungs- und Verschönerungsverein Morchenstern) a místní sekci Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory v Liberci (něm. der Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge in Reichenberg), jež vznikla v roce 1898 (již předchozího roku měla liberecká organizace ve svých řadách 27 členů ze Smržovky; 7. března 1898 bylo na členské schůzi odhlasováno, aby vznikla smržovská místní skupina; ta byla konstituována 5. dubna téhož roku a největšího rozvoje zaznamenala pod vedením Emila Krämera v letech 1898-1899, Karla Schmidta v letech 1900-1910, Emila Dworschaka v letech 1911-1919 a Karla Wolsingera od roku 1920).

Tato věc se stala první velkou prací nově vzniklé místní skupiny. Členové obou korporací ruku v ruce upravili přístupové cesty, do kamene vytesali schodiště, opatřili je zábradlím a zároveň se zasloužili o její slavnostní otevření, jež se uskutečnilo 25. června 1898 v rámci slavnostního průvodu s pochodněmi. Od té doby sem směřovaly výlety rozličných spolků a organizací (24. července 1904 Deutsche Turner-Verbindung "Jahn" für Nordböhmen in Friedland), ale uskutečnily se tu i různé oslavy, při nichž byly zapalovány slavnostní ohně, jež byly odsud viděny po celém širém okolí a vyvolávaly až posvátný údiv (např. 5. července 1924 o svátku německého dělnictva), a to i vzhledem k tomu, že se k této skále vztahovalo několik pověstí, které byly spojeny s čerty nebo ďábelskými rejdy (viz https://genus.cz/vice-temat/veze-severu/na-finkove-vyhlidce-nad-smrzovkou-se-vyradil-cert-fasisti-i-komunisti-nyni-je-zde-klid-zatim-n670418.htm).

Na jejím vrcholu býval od 80. let 19. století umístěn 4 m vysoký dřevěný kříž, který byl zhotoven kolářem Dostialem a zabudován mistrem zednickým Josefem Appeltem. V roce 1914 byl zničen bleskem, ale ještě v srpnu téhož roku byl nahrazen novým křížem, jenž tam ukotvil stavitel Josef Turnwald. Ten se zřítil o 5 let později, ale již 29. května 1919 zde stavitel Alfred Scharf umístil nový dřevěný kříž. V letech 1938-1945 byl kříž nahrazen kovovým hákovým křížem, jenž byl zlikvidován krátce po osvobození. K tomu navíc bylo roku 1939 obnoveno železné zábradlí a odstraněna tabulka s českým textem, který se již v dobách nového režimu zrovna nehodil, spíše byl solí v očích mnoha Němců.

Když došlo k odsunu německého obyvatelstva, objevila se v roce 1946 snaha o pojmenování tohoto místa jako Vyhlídky generála Samochvala, osvoboditele Smržovky (generálmajor Nikita Sergejevič Samochval), což bylo doporučeno příslušným úřadům, ale i přes velkou agitaci se však vůbec neujalo (přesto můžeme najít název Samochválov ještě ve vojenské topografické mapě z roku 1964; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-43-C-d-2). Krátce nato zde byla instalována rudá pěticípá hvězda, jak bylo tehdy t časté, rudé hvězdy na nás zhlížely z autobusů, vlaků či významných budov, což se změnilo až po sametové revoluci. Z tohoto důvodu se jí nějaký čas tedy říkalo jako Hvězda, i když skutečný význam bychom museli hledat mezi řádky, neboť pod pláštíkem aktivismu se skrýval návrat ke kořenům, neboť původní název Smržovky zněl v němčině jako Jitřní hvězda čili Jitřenka (něm. Morgenstern, z něhož se později stalo pojmenování Morchenstern).

Když z ní shlédneme dolů, máme jako na dlani Smržovku a Černostudniční hřeben. Sama skála je vedle toho známá také tím, že se zde nachází jedny z největších skalních hrnců v Jizerských horách. Největšímu z nich se říká Čertova studánka (v současné době se v lidové mluvě užívá též název Výřivka). Jeho průměr činí 130 cm a hloubka dosahuje 50 cm. Není tedy divu, že roku 1904 Finkův kámen jmenoval prof. PhDr. Jan Nepomuk Woldřich mezi těmi, jež by měly být bezpodmínečně zachovány vzhledem ke své velké geologické hodnotě. Na závěr musíme dodat to, že již několik let se uvažuje o přebudování vyhlídky na moderní rozhlednu, což město odsouhlasilo ve formě záměru již v roce 2015, ale vzhledem k nedostatku financí a i jiným negativním věcem k realizaci tohoto plánu dosud nedošlo a nejspíše ani nedojde (viz https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/nad-smrzovkou-chteji-neviditelnou-vez-20151113.html).

Finkstein (Finkestein, Finkův kámen) na mapě