Stejně jako v okolí, tak i na tomto místě stával původně gotický a předtím románský objekt, který uvolnil své místo pro renesanční novostavbu, i když zde se prameny liší, protože jedny hovoří o úplně novém objektu a druhé jen o přestavbě, což by znamenalo dochování částí gotického domu v kostře toho renesančního, který je patrový a čtyřosý se 2 oblouky podloubí a se sedlovou střechou, přičemž jeho střední trakt je klasicistní a navíc s novodobými krovy ze 60. let 20. století (tehdy byly v patře zřízeny také ploché stropy). Stejné rozpory jsou ohledně valeně zaklenutého sklepení, jež je též gotického nebo renesančního původu.
Dům nosil původně staré čp. 70. O jeho prvních držitelích mnoho nevíme, z čehož můžeme vyvozovat to, že v dobách třicetileté války mohl být pouhým spáleništěm čili městištěm. Teprve roku 1731 byl zmíněn jako jeho vlastník Václav Růžovský z Růžova. Tento krajský sekretář zemřel 1. května 1731 a dům zdědila jeho manželka Kateřina. Po její smrti se objekt dostal do majetku Františka Švendy, syna Václavovy sestry Anny Františky. V roce 1806 náležel Václavu Jičínskému, roku 1807 Antonínu Holmanovi a v roce 1813 Janu Huškovi, který tu musel 1 byt pronajímat důstojníkovi místní posádky. Roku 1826 vlastnil dům Jiří Malý a v roce 1839 ho koupil od jeho dědiců František Kudrna. Dále dům náležel do majetku vdovy Kemlinkové a roku 1864 se dostal dědictvím do rukou významného měšťanského rodu Waldeků. Od nich ho koupil pekař Karel Říha, jehož pekařství existovalo v domě již v roce 1880. V roce 1903 náležela budova Františku Hoffmannovi a v letech 1911-1931 byli zmíněni jako její majitelé František a Anastazie Hoffmannovi.
Tento objekt nepatřil mezi ty budovy, jež by byly nějak významné nebo měly barvitou historii, což je vidět i ze zmínky v knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové" od Jiřího Vladimíra Tolmana: "Dům čp. 65 též Waldekův, zakoupil pekař Říha, jehož dcera se provdala za správce nemocnice F. Hofmana, nyní vlastníka domu. Slečna Říhová byla výtečnou divadelní ochotnicí, jako její manžel režiserem. Dva synové Říhovi byli lesníkem a pekařem. Bydlel zde též choralista Bernard." Sám zmíněný vlastník domu František Hofmann se narodil v roce 1854 v Praze, od roku 1872 působil v c. k. námořnictvu, od roku 1878 byl zaměstnán v listovně c. k. krajského soudu v Hradci Králové a 15. srpna 1886 se stal správcem místní nemocnice, přičemž v tomto úřadě strávil více než 30 let.
V noci na 30. dubna 1904 byl dům poškozen požárem, který vypukl na půdě sousedního domu čp. 64. Celková škoda byla tehdy odhadnuta na 6 000 K. To si vyžádalo následnou výraznější opravu domu. Roku 1911 žili v domě: pekařský pomocník Antonín Baldyňák, pekařský pomocník František Dostál, dělník Nikola Drazsics, dělník Giovani Gostovic, tesařský pomocník Antonín Jeřábek, pekař Stanislav Kameník, obuvnický pomocník Jan Kerhart, obuvník a kostelník Václav Koblížek, dělník Josef Křesťan, dělník František Málek, soukromnice Anna Mozíková, služka Anna Píšová, dělník při regulaci Miloslav Udarovic, vdova a soukromnice Františka Vroubková a zámečnický pomocník Ondřej Wünsch. Kromě toho tu byla obuvnická dílna Václava Koblížka a pekařství Stanislava Kameníka. V roce 1930 došlo k opravě uliční fasády. O rok později byl provozovatelem zdejšího pekařství již Karel Hájek. V té době v objektu kromě něj bydleli: zřízenec drah Václav Hemelík, správce ve výslužbě František Hofmann, lakýrník Josef Kopeček a šofér Oskar Polák. Hájkovo pekařství, roku 1936 rozšířené na obchod se smíšeným zbožím, zde nakonec fungovalo nejen během německé okupace, nýbrž i po osvobození. Tato provozovna byla častým cílem různých nenechavců, neboť již 23. března 1936 z ní odcizil neznámý zloděj 500 Kč, kus čokolády a pár pánských bot.
V roce 1941 byla vlastnicí budovy Anastazie (zvaná Asta) Hofmannová, k níž později přibyla ještě Marie Koželuhová. Obě si nechaly o 2 roky později vybudovat ve sklepě protiletecký kryt, jenž byl vyprojektován a realizován místním stavitelem Janem Dědkem. Po 2. světové válce se objekt dostal do rukou státu, resp. města, a tak ho spravoval Bytový podnik Hradec Králové. 14. ledna 1964 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek. V letech 1964-1966 prošel se sousedními objekty generální rekonstrukcí, čímž zanikly veškeré nebytové prostory a budova byla určena výhradně k bydlení, pokud nepočítáme zde v 80. letech 20. století se vyskytující opravnu a prodejnu starožitných hodin Vasila Sokolovského a v letech 2004-2018 v objektu sídlící Čajovnu U Poutníka. Více o tomto domě, který dnes náleží Ing. Karlu Čížkovi, CSc., lze dohledat na webu památkářů:
https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-13700598.