Na místě tohoto objektu existovala zástavba již ve středověku, ale její přesnou podobu neznáme kvůli tomu, že v roce 1766 byla zahájena výstavba pevnosti, jež zničila původní ráz celého okolí města a k jejímu dokončení došlo roku 1791, kdy byly obezděny valy. Od té chvíle se tu nacházely různé erární budovy, jejichž účel i s počtem procházel množstvím změn. Jak přibližně vypadala tato lokalita na počátku 19. století, to nám ukazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400), resp. jeho reambulace z roku 1874 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_2329_bm1a).
J. V. Tolman ve svém díle „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“ popsal tento dům, na kterém upoutá pozornost zejména kované secesní zábradlí, krásná nadpraží a další ozdobné prvky téhož stylu, takto: „Dům čp. 439 jest roku 1908 postavená Okresní stravovna a ústav pro opatřování služeb a práce, v němž bydlí šéf Okresního výboru, vrchní právní rada Dr. Hrouzek, zeť ředitele reálky K. Brože.“ Zmíněná instituce - Okresní stravovna - má však delší tradici než tato nemovitost. Stravovna pro okres královéhradecký byla totiž otevřena již 22. června 1896 v domě čp. 96 ve Dlouhé ulici mezi vojenskou nemocnicí a městským divadlem. Zatímním opatrovníkem byl ustanoven Jan Tikal, mistr obuvnický. Účelem stravovny bylo čelit žebrotě a tuláctví.
O několik let později se začalo uvažovat o změně objektu nebo o stavbě nové budovy, která by patřila výhradně okresu. Do 3. června 1905 měly být okresnímu výboru podány přímé nabídky s udáním výměry stavební parcely zastavěné plochy, s plánkem budovy a s udáním ceny. 5. srpna 1907 bylo ve schůzi okresního zastupitelstva usneseno postavit budovu pro okresní stravovnu, ústav pro zprostředkování práce a úřadovny zemské centrálky na rohové parcele vedle domu čalouníka Thoře nákladem 90 000 K a okresní výbor byl zmocněn k projednávání předběžných prací až do vypsání ofertního řízení a zadání stavby.
25. října 1907 byl ve schůzi městského zastupitelstva schválen prodej parcely č. 5 v bloku V./1. okresnímu výboru ke stavbě stravovny a ústavu pro zprostředkování práce za 2416,40 K. 7. srpna 1908 vypsal okresní výbor konkurs na stavbu budovy pro okresní stravovnu. Náklad byl rozpočten na práce zednické a nádenické na 50 138,18 K, na práce kamenické na 4 566,34 K, na práce tesařské na 10 177,11 K, na práce pokrývačské na 2 095,78 K, na práce klempířské na 1 834,53 K, na práce kovářské na 4 913,58 K. Lhůta k podání nabídek byla ustanovena do 21. srpna téhož roku. Stavba byla okresním zastupitelstvem svěřena místnímu staviteli Robertu Schmidtovi, který tehdy stavěl vilu u Střelnice. 20. prosince 1909 okresní zastupitelstvo schválilo návrh okresního výboru, aby místnosti vyhražené v okresním domě čp. 439 byly trvale, výlučně a bezplatně věnovány účelům okresní stravovny a okresního ústavu pro všeobecné zprostředkování práce a služeb. 6. září 1910 byl v královéhradecké městské radě převzat do vlastnictví obce chodník před budovou stravovny čp. 439. Zpočátku tu však fungovala také Obchodní, živnostenská a průmyslová ústředna v Hradci Králové, jež se 23.-24. prosince 1910 přemístila do domu MUDr. Tvrzského v Palackého třídě čp. 410.
Roku 1911 byli obyvateli domu: vdova po řediteli reálky Františka Brožová, správce okresní stravovny Josef Hanuš, zámečnický učeň Josef Hanuš, správce okresního ústavu pro bezplatné zprostředkování služeb a práce Ferdinand Hartmann, ředitel okresních úřadů JUDr. František Hrouzekc. k. berní správce František Jungvirth, služka Marie Kramperová, služka Anna Novotná, úřednice obchodní průmyslové a živnostenské ústředny Engelberta Pštrossová, zemský inspektor stravoven JUDr. Jan Tiegel, baron z Lindenkronu a služka Hermína Tupová. V roce 1916 bylo při zemské centrále práce v Hradci Králové zřízena ve spolupráci s c. k. vojenským velitelstvím v Litoměřicích poradna a zprostředkovatelna práce válečným invalidům, která těmto udílela bezplatně rady a opatřovala zaměstnání přiměřeně jejich stavu. Od roku 1922 se zde v kanceláři Okresní péče o mládež mohly přihlásit ženy ze řádných rodin, které by si chtěly vzít opuštěné dítě do dočasné péče (útulek pro přechodné umístění mládeže, která byla ve městě, nebo v okolí zadržena při potulce, žebrotě a pod.) Tato organizace tady fungovala do otevření vlastního domu. 31. srpna 1926 byla definitivně zastavena činnost okresních stravoven pro nepatrnou návštěvu. Po dobu trvání navštívilo zdejší okresní stravovnu 47 348 mužů, 11 žen a 3 děti. Největší počet přijatých bylo v roce 1922, a to 5444 osoby. O 3 roky později bylo přijato 592 osob a do 31. srpna 1926 348 osob.
Později začala uvažovat o odkoupení budovy městská rada, jež by zde zřídila byty. Ve 30. letech 20. století v 1. poschodí nadále sídlila Zemská centrála práce v Hradci Králové, kterou spravoval inspektor zemských úřadů práce Gustav Maxant. To již zbytek domu sloužil k nájemnímu bydlení (roku 1931 zde žili: správce Josef Hanuš, JUDr. František Hrouzek, úředník Jar. Hrouzek, úřednice Jiřina Hrouzková, úřednice Marie Hrouzková ml., inspektor Gustav Maxant a obchodník Josef Vlček a v domě byla rovněž prodejna královéhradecké Družstevní mlékárny) a tak je tomu dosud, protože objekt nadále patří městu. V roce 1995 městská rada schválila pronájem nebytových prostor pro Puncovní úřad Praha a Český červený kříž Hradec Králové a následujícího roku pro Charitu Hradec Králové a jedné místnosti pro a. s. Benvenuto Pardubice. V letech 2007-2008 byl zamítnut záměr instalovat základnovou stanici mobilního operátora T- Mobile na střeše a v půdních prostorách domu.