Dům čp. 402 na třídě Čs. armády v Hradci Králové

Na místě dnešní budovy stávaly původně erární pevnostní objekty, což dokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400), a po jejich zboření dům, který byl postaven v letech 1903-1904 stavitelem Václavem Nekvasilem z Karlína pro Rakousko-uherskou banku. V jeho základech bylo objeveno mnoho archeologických nálezů. V těch místech bývalo jedno z řečišť Labe, do něhož se při stavbě pevnosti dostaly tyto předměty s násypem. Nalezly se zde mosazné řetízky, špendlíky, hřebíky, klíče, různé nástroje, čepele dýky, nožů a mečů, ostruhy, různá kování, zlomky renesančních kachlíků, soška Panny Marie, střepy rozličných nádob, součásti vozu a 2 mlýnské kameny. Filiálka Rakousko-uherské banky se do budovy přestěhovala počátkem června 1905 z pronajatých místností v domě F. Bergra čp. 150.

Po vzniku Československa zde původně sídlila nástupkyně Rakousko-uherské banky - Národní banka československá, ale dům sloužil též k činžovním účelům, což vidíme z toho, že v roce 1911 zde žil domovník filiálky rakousko-uherské banky Josef Fňouk a následně jeho nástupce Ferdinand Jirásek s manželkou Marií Řehákovou, která se živila jako služka, úřední sluha Jan Kohout, služka Antonie Lenečková, revident Jindřich Tomášek, hospodyně Anna Turková, přičemž zdejší filiálka rakousko-uherské banky tehdy sestávala z přednosty JUDr. Bohuslava Jiříka, kontrolora Antonína Malého, revidenta Jindřicha Tomáška, revidenta Františka Musila a úředního sluhy Jana Kohouta. O 20 let později obývali tento dům: vova Barbora Broukalová, podúředník Karel Hájek, ředitel Ladislav Hess, úředník Václav Kvapil a zřízenec Josef Pavlík.

Poté projevila zájem o objekt Agrární záložna, ale pro její potřeby by bylo nutné ji přestavět. Rozpočet na přestavbu však dosahoval značné výše. Když se podařilo ještě od města odkoupit sousední stavební pozemek, rozhodla se správní rada zakoupenou budovu v roce 1932 zbourat a na obou pozemcích postavila v letech 1932-1933 novou budovu ve funkcionalistickém stylu podle návrhu architekta Františka Duse, která plně odpovídala jejím požadavkům, přičemž stavbu provedla firma Jan Mádlík a Jan Včelák.

V budově byly zřízeny i obchodní místnosti, úřadovna, dvorana směnárny, prostory pro Zemědělskou nemocenskou pojišťovnu. V 1. patře pak kanceláře, zasedací sál správní rady, ředitelna, 7 kanceláří pro úřadovny okresní, místní i krajské oganizace republikánské strany, pokoj revizního lékaře Zemědělské nemocenské pojišťovny, dále zde využívaly prostory i Rolnická pojišťovna, konzultant zemědělské rady, zemědělský ústav pro severovýchodní Čechy a další. V dalších patrech pak byl byt pro ředitele a další nájemní byty a kanceláře. Dům byl vytápěn ústředním topením s úspornými a samočinnými kotly systému Ing. Roučka. Pro přednášky, schůze a pro doškolování byl zbudován v nádvorní přístavbě přednáškový sál o 110 sedadlech. Celá budova byla stavěna velice moderně, energeticky úsporně a na svoji dobu byla velice dobře vybavena. K okolní výstavbě se však příliš nehodí. Velká okna, rovná omítka, oproti plastickým omítkám okolních domů, včetně zmodernizovaného Grandhotelu. Hlavní vchod byl ozdoben plastikou Žeň z boháneckého pískovce, jejímž autorem je Josef Bílek.

Od dostavby a zkolaudování objektu měl v 1. poschodí svou kancelář stavitel Josef Fňouk a za německé okupace bychom zde našli úředně autorizovaného civilního inženýra pro zemědělství Ing. Miloše Rumlera. Po poválečném postupném sloučení záložen tu zůstala ústředna okresní pobočky České státní spořitelny. V letech 1997-1998 byla tato budova razantně přestavěná podle návrhu Ing. arch. Pavla Tušla. Architektonickým řešením interiéru byl pověřen Ing. arch. Miloslav Dědek, konstrukcemi Ing. Bohuslav Řičař a dodavatelem byla Orlická stavební a. s., Rychnov nad Kněžnou. Více o projektantech tohoto domu, jehož vlastníkem zůstává Česká spořitelna, a. s., zde: http://www.3qproject.cz/reference.php.

Dům čp. 402 na třídě Čs. armády v Hradci Králové na mapě