Původně se v těchto místech nacházelo nezastavěné místo, které náleželo c. k. eráru. Se zrušením pevnosti a odprodeji erárních pozemků městu bylo rozhodnuto, že i tato lokalita poslouží moderní výstavbě. Následně byla prodána továrníkovi Karlu Skuherskému, jenž zde v letech 1897-1898 vystavěl dvoupatrový dům, o čemž hovoří i Jiří Vladimír Tolman ve své "Hrsti vzpomínek na starý Hradec Králové": "Dům čp. 303 v Jiříkově třídě stavěl továrník Skuherský, jenž zde míval své sklady nábytku, než postavil obrovský komplex továrních budov. V lokálech těch se nalézá nyní "Länderbanka", vedle Hájek, knihař. Skuherský má nespornou zásluhu o průmyslový rozvoj Hradce, zasedal ve správě Diskontní společnosti a Záložního úvěrního ústavu, jeho choť jest Hanerová, sestra soudního rady."
V roce 1908 byl v domě zřízen sekretariát odborových organizací dělnických v kraji královéhradeckém, při němž byla zřízena zprostředkovatelna práce, zejména kvalifikovaných dělníků. Objekt zůstal v majetku K. V. Skuherského i po výstavbě již zmíněné, v letech 1909-1910 dokončené továrny čp. 440-441 v dnešní Škroupově ulici, protože tu zůstala část továrních skladů a prodejna nábytku. V patrech však byly nadále byty a kanceláře. 15. března 1909 byla v čp. 303 otevřena poboční technická a stavební kancelář Podnikatelství staveb B. Hollmann a spol. v Praze. O rok později byl dům adaptován pro Českou banku, jež se následně ještě rozšířila, což vypovídá zpráva "Podkrkonošských rozhledů" ze 7. července 1911:
"Česká banka filiálka v Hradci Králové, která na podzim loňského roku zahájila svoji činnost na zdejším místě, rozšiřuje následkem stále rostoucí agendy svoje bankovní místnosti. Za tím účelem najala od fy. K. V. Skuherský v domě č. p. 303 u Pražského mostu, kde se nacházejí její nynější místnosti, celé první poschodí.
V přízemí zůstane umístěna směnárna, pokladna hotovostí, vkladní knížky, pokladna cenných papírů a likvidatura. Směnky k eskontu budou podávány u pokladny.
Ředitelství, korespondence, účtárna a oddělení pro zboží budou umístěny v I. posch., vchod z Jiříkovy třídy.
Filiálka zaměstnává přítomně 15 sil úřednických a 3 zřízence.
Obchody filiálky za dobu její činnosti se velmi slibně rozvětvují a jest jisto, že filiálka nalezla ve zdejším kraji dobré pole působnosti."
Ale jak bylo výše uvedeno, tak nejdůležitější věcí bylo jeho pronajímání k činžovnímu bydlení. Roku 1911 obývali dům: služka Aloisie Částková, služka Žofie Divišová, služka Františka Dolejšová, jednatel a komisionář a majitel obchodu moukou Emil Dub, stavitelský kreslič Karel Dušek, vdova po c. k. profesorovi Josefa Gromanová, pokladník městské spořitelny Josef Košťál, služka Marie Košťálová, manželka sládka a soukromnice Barbora Mazalová, c. k. nadporučík 18. pěšího pluku Julius Novák, služka Růžena Novotná, služka Františka Pečínková, c. k. berní oficiál František Petr, vdova po univerzitním úředníkovi Františka Radlová, zřízenec filiálky České banky Adolf Rudolf, c. k. nadporučík 18. pěšího pluku Karel Schnerch, zedník a domovník Josef Soukup, vdova po advokátovi Zdeňka Šašková, učitelka dívčí obchodní školy Marie Teisslerová, služka Marie Tlustá, služka Františka Vondroušová. Dále zde bylo umístěno jednatelství a komisionářství Emil Dub a spol., knihařství a papírnictví Josefa Hájka, pasířství Karla Zavadila, filiálka České banky a stavitelství Jindřicha Labouťky. Do výstavby vlastního domu v letech 1924-1925 sídlila v čp. 303 rovněž kancelář YMCA.
V roce 1930 zemřel K. V. Skuherský starší a majitelem domu se stal K. V. Skuherský mladší. O rok později v objektu žili: rada ve výslužbě František Barcal, skontista Antonín Fibiger, úřednice Marie Hrdinová, vrchní oficiál ředitelství drah JUDr. Václav Charvát, cukrář Karel Kolář, vdova Anna Košťálová, úředník Jar. Melichar, dirigent Jan Rambousek, vdova Marie Steinfeldová, dělník Josef Toman, brašnář Oldřich Toman, dělnice Josefa Tomanová a vrchní rada ředitelství drah Ferdinand Volf. Kromě toho se v domě nacházela filiálka Oděvních závodů Vlček, dámské krejčovství Marie Fibigrové, papírnictví Josefa Hájka a Josefina Schrollová tu nadále vyučovala němčině. V roce 1932 bylo Skuherského firmě povoleno zavěšení reklam na domě. Od roku 1937 působil v čp. 303 kapelník Karel Kolář.
Dům se dostal do rukou státu po znárodnění Skuherského továrny. Poté ho spravoval Bytový podnik města Hradce Králové. Do konce 80. let 20. století se zde nacházela sběrna průmyslové prádelny v Labské kotlině. V letech 1996-1998 byly nebytové prostory pronajaty společnosti BIO EKO CENTRUM s. r. o. Hradec Králové. Roku 1997 tu zřídil specializovanou rybárnu a rychlé občerstvení Ing. Petr Novák - 1. Moravská obchodní společnost z Libčan (Rybárna Platýz). V roce 2002 byly tyto prostory pronajaty Robertu Jedličkovi. O rok později se objevil záměr odprodeje domu právě tomuto nájemci, ale nebyl odsouhlasen jak radou města, tak jeho zastupitelstvem. Roku 2006 byla firmou REDOMO opravena fasáda a vyměněna okna. V roce 2014 nebylo schváleno jeho opětovné zařazení do prodeje a v majetku města je tento objekt tedy dodnes. Roku 2017 došlo k úpravě stávající instalace vytápění budovy a připojení nové kotelny na domovní rozvody plynu, vody a kanalizace.
Poslední aktualizace: 12.3.2026
Dům čp. 303 v třídě Čs. armády v Hradci Králové na mapě
Diskuse a komentáře k Dům čp. 303 v třídě Čs. armády v Hradci Králové
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!