Toto místo bylo zastavěno již v období gotiky, což dosvědčují dochované sklepy z téhož času (trojdílná gotická dispozice). Poté došlo k renesanční přestavbě přední části (pozůstatkem jsou klenby v přední části přízemí), po ní přišla barokní úprava zadní části (přebudovaná zadní komora) a v 19. století získal dům klasicistní podobu.
Prvním známým vlastníkem objektu, jenž původně nosil staré čp. 107, byl v roce 1790 Václav Springer. Roku 1807 náležel dům Janu Pavlovi Wankovi, v roce 1822 Jiřímu Doležalovi, roku 1826 Aloisi Wenzellymu, v roce 1836 Františku Bořickému, roku 1839 Františku Hermanovi a v roce 1850 Janu Dvořáčkovi, jenž tu založil o 3 roky později materialistický obchod a drogerii „U mouřenína“.
Tímto obchodem svého času dům proslul a o zákazníky opravdu neměl nouzi. Od pojmenování obchodu byl později nazýván obdobně též sám dům. Jiří Vladimír Tolman ve své „Hrsti vzpomínek na starý Hradec Králové“ o tom píše toto: „Vedle býval vždy dům, majetek rodiny Dvořáčkovy, čp. 157 obchod specerijní a drogy, oslavující nedávno 75 leté trvání za šefa vnuka. Děd dal závodu jméno u Mouřenína, obraz téhož se dlouho na portále i v pozdější době stkvěl. Jistou dobu provozoval tento obchod F. Viktorin, než si postavil nynější obchodní palác. Paní Dvořáčková, babička dnešního šefa, byla sestrou pí Jos. Červené, choti V. F. Červeného, zakladatele světové fy hudebních nástrojů.“
Později dům náležel Viktoru Dvořáčkovi, který nechal roku 1892 rozšířit vchodové schody. Tyto práce provedl královéhradecký mistr zednický Antonín Pokorný. Zatímco v přízemí byly tedy obchodní prostory, patra sloužila čistě k bydlení. O 7 let později se udála v souvislosti s čp. 157 zajímavá loupež. Neznámý zloděj se dostal tímto domem na střechu, kde vyrazil několik tašek a 28. července 1899 ukradl zvěřinářce Alžbětě Frydrychové košile, podvlékačky, podprsenky, ručníky, kapesníky a další prádlo s monogramy A. K. K 1. prosinci 1904 převzal obchod zbožím koloniálním, materiálním, barvami a semeny firmy J. V. Dvořáček František Viktorin, který ho vedl pod firmou J. V. Dvořáčka nást. Fr. Viktorin.
V roce 1911 v domě žili: účetní v materiálním obchodě Václav Černý, obchodní příručí Václav Jetmar, služka Marie Kovaříková, tovární mistr Josef Krecl, tovární podmistr Stanislav Krecl, soukromník Stanislav Krecl, tovární účetní Marie Kreclová, inkasista pojišťovny „Universale“ Josef Kuchař a majitel materiálního obchodu František Viktorin. Téhož roku byl zřízen ve Viktorinově obchodě nový výklad. V roce 1912 obdržel povolení k prodeji jedů a drog. Roku 1931 byl objekt obydlen majitelem drogerie Viktorem Dvořáčkem, soukromnicí Barborou Dvořáčkovou a vdovou Marií Zavázalovou, o dalších zde žijících lidech se mnoho nehovoří. O rok později byla materialistovi Dvořáčkovi vykradena uzamčená výkladní skříň.
V podobném stylu vše fungovalo až do osvobození, kdy byl stále v rukou rodiny Dvořáčkovy. Na základě přípisu z 26. června 1959 převedli Dr. Viktor Dvořáček a Vladimír Dvořáček dům čp. 157 „dobrovolně“ do majetku státu. Tehdy byl již objekt v neudržitelném stavu, protože již 21. dubna 1957 bylo nařízeno jeho vyklizení kvůli některým opravám. Ty následovaly po celkové rekonstrukci předchozího roku. 14. ledna 1964 byl dům zapsán do státního seznamu kulturních památek. Dlouhou dobu nikdo nevěděl, že si celou nemovitost nárokuje stát neoprávněně, protože ona výše zmíněná dvojice byla pouze vlastníkem poloviny domu. Teprve roku 1974 se zjistilo, že polovina objektu náleží devizovému cizinci I. Vintzovi. Tehdejší zápisy hovoří o tom, že měl v úmyslu tento svůj majetek převést na stát, ale doklady o tom chybí.
V roce 1981 byl zhotoven prováděcí projekt na rekonstrukci domu, ale jeho realizace byla odkládána, přičemž poprvé se o tom uvažovalo již roku 1974. Dalším problémem se stalo to, že bylo zjištěno pod objektem nestálé podloží, a tak muselo být v roce 1986 provedeno statické zajištění domu pomocí pilotáže, jež bylo realizováno Geologickým průzkumem Ostrava n. p. z Bystřice pod Hostýnem. Další úpravy objektu proběhly v letech 1987-1988, jejichž dodavatelem bylo VD Montáž. Díky restitucím byla nemovitost navrácena do rukou potomků původních vlastníků. Dnes tedy náleží Janu Dvořáčkovi z Hradce Králové a Ing. Vladimíru Dvořáčkovi z Prahy. Více o tomto domu lze nalézt na webu památkářů:
https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-15533428.