Dům čp. 105 v Dlouhé ulici v Hradci Králové
I zde můžeme uvažovat, že tu původně stával gotický objekt, který zanikl nejspíše v souvislosti s některým požárem města či nějakými válečnými událostmi, protože známa je nám na tomto místě pouze existence renesanční zástavby, z níž se dochovaly pouze základy a na nich byl vybudován v 1. polovině 18. století barokní objekt, jenž byl od svých počátků právovarečný a původně nosil staré čp. 206. Do klasicistní podoby se dostal až v 1. polovině 19. století.
V roce 1790 vlastnili tento dům dědicové královéhradeckého měšťana Driskyše. V té době šlo o malý kamenný a přízemní objekt se šindelovou střechou. V jeho části do ulice byla dvojice pokojů, vzadu kuchyň a navíc měl sklep. Roku 1805 byl jeho majitelem Jan Fabián, jenž dům prodal a v následujícím roce ho vlastnil již František Přibyl. Roku 1813, kdy byl dům oceněn na 1 835 zlatých, byl jeho majitelem V. Dittrich. V roce 1836 dům vyhořel a poté již dům vlastnili Dittrichovi příbuzní, kteří ho v letech 1840-1841 přestavěli. Díky tomu získal patro a byl rozšířen směrem do dvora. V přízemí tak vznikly 4 pokoje a 2 kuchyně, v poschodí 4 pokoje, kuchyň a 2 spíže. Celá přestavba tehdy přišla na 2 420 zlatých konvenční měny. Dlouho v něm však majitelé nebydleli, pokud ho nepřestavěli právě kvůli zamýšlenému prodeji, neboť roku 1846 byl objekt již v majetku Marie Tumlářové, jež zemřela o 6 let později a dům byl prodán v dražbě za 5 560 zlatých konvenční měny Janu Vančurovi. Dekretem z okresního hejtmanství byl od 26. června 1854 povolen v domě prodej piva. Majitelé domu se rychle střídali, a tak byl v roce 1859 jeho majitelem Tomáš Marčík, roku 1867 Jan Kubík a nakonec ho zakoupil královéhradecký choralista Vojtěch, zvaný „Ježišek“. Terezie Vojtěchová vlastnila dům v roce 1894, roku 1911 Anna Charvátová a dědici Michálkovi. V roce 1922 náležel již Václavu a Růženě Jánským.
V domě býval hostinec „V tunelu“ a v zadní části Plzeňská pivnice, do níž svého času chodíval např. Václav Kliment Klicpera, který si zde rád zahrál svou oblíbenou hru Bulku čili Šestadvacet aneb Trapulky do bulky. Tehdy se zde nesmělo kouřit, protože tabákový kouř neměla ráda zdejší hostinská. Zmínku o tom nalezneme i v díle „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“ od Jiřího Vladimíra Tolmana: „Dům čp. 105, hostinec v „Tunelu“ náležel choralistovi Vojtěchovi, jemuž říkali „Ježíšek“, týž se pak přestěhoval do jím koupeného domu čp. 72 za sv. Duchem, tento pak náležel pekaři Růžičkovi, otci dnešního pekaře Růžičky, nyní je majetkem berního ředitele Jánského. V zadu byla Plzeňská pivnice, za hostinského Bělohoubka chodila sem vybraná společnost, po něm převzal hostinec Fojt, později Pohl. Bydlel zde vodák Kubík, profesor Svoboda, profesor dívčí školy a kartograf Josef Krejčí, otec profesora brněnské university Dobroslava. Do hostince tohoto chodíval za dávných dob slavný V. Kliment Klicpera a zde hrál bulku, bydlela zde hospodyně Valášková, jež vedla jistou dobu hostinec, její neteř Hartmanová, jež se provdala za hostinského Kuklenské besedy Zebiše. Týž býval jistý čas v domě čp. 86 hostinským u „Zeleného stromu“ a později na Plotišťské silnici před viaduktem. V „Tunelu“ se opil jednou kolář Matějka, posmívali se mu a vyhodili ho oknem ven. On ze vzteku si ukousl špičku jazyku. Vyprávěl o sobě vždy, že je ušlý po opici jako jasan, později se ze silného pití zastřelil. V domě tomto bydlel též za studií nezapomenutelný první ministr financí naší republiky Dr. Alois Rašín.“
Výše zmíněný hostinec měl časté problémy s veřejným pořádkem a prostitucí. 1. května 1895 převzal dosavadní hostinský Josef Šarf hostinec „U Modré hvězdy“. V roce 1906 mu bylo dokonce odebráno povolení k překročení policejní hodiny, a to kvůli častným nočním výtržnostem. Počátkem roku 1909 byla Anně Charvátové udělena c. k. okresním hejtmanstvím koncese k provozování hostinské a výčepnické živnosti. V roce 1911 tu čepoval hostinec Josef Černoch. To se zdejšímu hostinci říkalo „U Svatáků“. Tehdy v domě žili: absolvent gymnázia František Černoch, hostinský Josef Černoch, sladovník Josef Černoch, majitelka domu a soukromnice Anna Charvátová, vdova a posluhovačka Barbora Karafiátová. Zároveň se tu ještě nacházela dílna obuvníka Matěje Briksiho. Roku 1914 převzal zdejší hostinský Vaněk restauraci v Palackého třídě, jež vznikla z bývalého bazaru Štorch. V témže roce si pronajal hostinec v „Tunelu“ Josef Hájek, dříve hostinský od „Modré hvězdy“ a poprvé ho otevřel 15. července 1914. Roku 1931 byl Černochovým nástupcem Josef Musílek a v roce 1936 hostinský Václav Šulc, to již nesl hostinec opět pojmenování „V tunelu“. Roku 1931 žili v domě: hostinský František Černík, soukromník Josef Hájek, vdova Barbora Karafiátová a dělník Josef Pavlas. O 4 roky později byla zhotovena nová fasáda, navržená architektem Václavem Placákem. Kromě hlavního objektu byl ve dvoře též zadní objekt, který sloužil k činžovnímu bydlení, ale kolem roku 1922 byl tak sešlý, že musel být vystěhován a následně opraven. Generální opravy se však dočkal rovněž dům čp. 105, ale až v roce 1940. Kvůli těmto pracím, jež vyšly na 31 463 K, byl omezen i provoz hostince. O 6 let později došlo k dalším úpravám objektu, během nichž bylo zřízeno též nové sociální zařízení v hostinci. V červnu 1960 předali Václav a Růžena Jánští z Malšovic dům do vlastnictví státu. 14. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek. V zadním domě byla do roku 1973 Drutka a přízemní místnost v nádvorním domě obýval nájemník. Dnes je vlastníkem domu společnost EXPAND HK s. r. o. Více o tomto domě, zmiňovaném též v díle Václava Řezníčka „Starší historie“, lze dohledat zde: https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-12541026.
V roce 1790 vlastnili tento dům dědicové královéhradeckého měšťana Driskyše. V té době šlo o malý kamenný a přízemní objekt se šindelovou střechou. V jeho části do ulice byla dvojice pokojů, vzadu kuchyň a navíc měl sklep. Roku 1805 byl jeho majitelem Jan Fabián, jenž dům prodal a v následujícím roce ho vlastnil již František Přibyl. Roku 1813, kdy byl dům oceněn na 1 835 zlatých, byl jeho majitelem V. Dittrich. V roce 1836 dům vyhořel a poté již dům vlastnili Dittrichovi příbuzní, kteří ho v letech 1840-1841 přestavěli. Díky tomu získal patro a byl rozšířen směrem do dvora. V přízemí tak vznikly 4 pokoje a 2 kuchyně, v poschodí 4 pokoje, kuchyň a 2 spíže. Celá přestavba tehdy přišla na 2 420 zlatých konvenční měny. Dlouho v něm však majitelé nebydleli, pokud ho nepřestavěli právě kvůli zamýšlenému prodeji, neboť roku 1846 byl objekt již v majetku Marie Tumlářové, jež zemřela o 6 let později a dům byl prodán v dražbě za 5 560 zlatých konvenční měny Janu Vančurovi. Dekretem z okresního hejtmanství byl od 26. června 1854 povolen v domě prodej piva. Majitelé domu se rychle střídali, a tak byl v roce 1859 jeho majitelem Tomáš Marčík, roku 1867 Jan Kubík a nakonec ho zakoupil královéhradecký choralista Vojtěch, zvaný „Ježišek“. Terezie Vojtěchová vlastnila dům v roce 1894, roku 1911 Anna Charvátová a dědici Michálkovi. V roce 1922 náležel již Václavu a Růženě Jánským.
V domě býval hostinec „V tunelu“ a v zadní části Plzeňská pivnice, do níž svého času chodíval např. Václav Kliment Klicpera, který si zde rád zahrál svou oblíbenou hru Bulku čili Šestadvacet aneb Trapulky do bulky. Tehdy se zde nesmělo kouřit, protože tabákový kouř neměla ráda zdejší hostinská. Zmínku o tom nalezneme i v díle „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“ od Jiřího Vladimíra Tolmana: „Dům čp. 105, hostinec v „Tunelu“ náležel choralistovi Vojtěchovi, jemuž říkali „Ježíšek“, týž se pak přestěhoval do jím koupeného domu čp. 72 za sv. Duchem, tento pak náležel pekaři Růžičkovi, otci dnešního pekaře Růžičky, nyní je majetkem berního ředitele Jánského. V zadu byla Plzeňská pivnice, za hostinského Bělohoubka chodila sem vybraná společnost, po něm převzal hostinec Fojt, později Pohl. Bydlel zde vodák Kubík, profesor Svoboda, profesor dívčí školy a kartograf Josef Krejčí, otec profesora brněnské university Dobroslava. Do hostince tohoto chodíval za dávných dob slavný V. Kliment Klicpera a zde hrál bulku, bydlela zde hospodyně Valášková, jež vedla jistou dobu hostinec, její neteř Hartmanová, jež se provdala za hostinského Kuklenské besedy Zebiše. Týž býval jistý čas v domě čp. 86 hostinským u „Zeleného stromu“ a později na Plotišťské silnici před viaduktem. V „Tunelu“ se opil jednou kolář Matějka, posmívali se mu a vyhodili ho oknem ven. On ze vzteku si ukousl špičku jazyku. Vyprávěl o sobě vždy, že je ušlý po opici jako jasan, později se ze silného pití zastřelil. V domě tomto bydlel též za studií nezapomenutelný první ministr financí naší republiky Dr. Alois Rašín.“
Výše zmíněný hostinec měl časté problémy s veřejným pořádkem a prostitucí. 1. května 1895 převzal dosavadní hostinský Josef Šarf hostinec „U Modré hvězdy“. V roce 1906 mu bylo dokonce odebráno povolení k překročení policejní hodiny, a to kvůli častným nočním výtržnostem. Počátkem roku 1909 byla Anně Charvátové udělena c. k. okresním hejtmanstvím koncese k provozování hostinské a výčepnické živnosti. V roce 1911 tu čepoval hostinec Josef Černoch. To se zdejšímu hostinci říkalo „U Svatáků“. Tehdy v domě žili: absolvent gymnázia František Černoch, hostinský Josef Černoch, sladovník Josef Černoch, majitelka domu a soukromnice Anna Charvátová, vdova a posluhovačka Barbora Karafiátová. Zároveň se tu ještě nacházela dílna obuvníka Matěje Briksiho. Roku 1914 převzal zdejší hostinský Vaněk restauraci v Palackého třídě, jež vznikla z bývalého bazaru Štorch. V témže roce si pronajal hostinec v „Tunelu“ Josef Hájek, dříve hostinský od „Modré hvězdy“ a poprvé ho otevřel 15. července 1914. Roku 1931 byl Černochovým nástupcem Josef Musílek a v roce 1936 hostinský Václav Šulc, to již nesl hostinec opět pojmenování „V tunelu“. Roku 1931 žili v domě: hostinský František Černík, soukromník Josef Hájek, vdova Barbora Karafiátová a dělník Josef Pavlas. O 4 roky později byla zhotovena nová fasáda, navržená architektem Václavem Placákem. Kromě hlavního objektu byl ve dvoře též zadní objekt, který sloužil k činžovnímu bydlení, ale kolem roku 1922 byl tak sešlý, že musel být vystěhován a následně opraven. Generální opravy se však dočkal rovněž dům čp. 105, ale až v roce 1940. Kvůli těmto pracím, jež vyšly na 31 463 K, byl omezen i provoz hostince. O 6 let později došlo k dalším úpravám objektu, během nichž bylo zřízeno též nové sociální zařízení v hostinci. V červnu 1960 předali Václav a Růžena Jánští z Malšovic dům do vlastnictví státu. 14. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek. V zadním domě byla do roku 1973 Drutka a přízemní místnost v nádvorním domě obýval nájemník. Dnes je vlastníkem domu společnost EXPAND HK s. r. o. Více o tomto domě, zmiňovaném též v díle Václava Řezníčka „Starší historie“, lze dohledat zde: https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-12541026.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.211, 15.835)
Poslední aktualizace: 30.5.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Dům čp. 105 v Dlouhé ulici v Hradci Králové
Hradec Králové - Okresní dům
Dům, budova
Okresním dům - první velká zakázka architekta Jana Kotěry v Hradci Králové. Stavba budovy byla realizována v letech 1903-04. První patro bylo určeno pro účely okresního výboru, zbylá část budovy byla projektována …
0.1km
více »
Noční Hradec Králové z Bílé věže
Tipy na výlet
Dominantu Hradce Králové, Bílou věž, znáte asi každý buď z návštěvy města nebo alespoň z fotografií. Mnozí jste na její ochoz vystoupali a kochali se pohledy na salon republiky, jak se Hradci Králové dříve říkal…
0.1km
více »
Hradec Králové - Bílá věž
Rozhledna
Bílá věž je společně s chrámem Sv. Ducha dominantou Hradce Králové. Původně měla být postavena jako zvonice, protože zvon Augustin, který byl určen do chrámu Svatého ducha se do něho nevešel. Zvon Augustin je s váhou 9 801 kg druhým nejtěžším zvonem v Čechách, odlit byl v září 1509 mistrem zvonařem Ondřejem Žáčkem. Stavba samotné věže byla započata 7.6.1574 z milodar obyvatel…
0.1km
více »
Hradec Králové - Weinhengstův dům
Dům, budova
Weinhengstův dům - ozdoba Eliščina nábřeží při levém břehu Labe. Dům je dílem architektů R. Němce a B. Bendelmayera, stavitem Viktor Weinhengst, postaven byl v roce 1898. U prostřed v průčelí domů je umístěna socha královny Elišky.
0.1km
více »
Mostecká ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice byla pojmenována podle svého umístění, protože vede od Pražského mostu ke třídě Čs. armády. Od roku 1896 nesla název U Pražské brány, v roce 1924 byla pojmenována jako Rašínova, roku 1943 byla přejmenov…
0.1km
více »
Rokitanského ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato malebná a rázovitá ulice s podsíněmi, již od středověku vedoucí z Plátenického rynečku (dřívější Svatojánské náměstí a dnes součást ulice V Kopečku) kolem zadního traktu radnice k Bílé věži, kapli sv. Kliment…
0.1km
více »
Dům čp. 72 v Rokitanského ulici v Hradci Králové
Měšťanský dům
Není nad procházky malými a křivolakými uličkami, kde mají domy navíc podloubí a v mnohém připomínají Foglarova Stínadla. Sice Rokitanského ulice není křivolaká, ale její atmosféra v mnohém Stínadla připomíná, zejména tomu však bylo v minulosti, kdy nebyla ještě taková péče o všechny nemovitosti jako dnes a mnohé připomínaly spíše ruiny. Lidská paměť je krátká a člověk se…
0.1km
více »
Zřízení pomníku v prusko-rakouské válce padlým vojínům c. k. 18. pěšího pluku v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové v roce 1892
Zajímavost
Původcem této myšlenky, postavit v katedrále sv. Ducha v upomínku na rok 1866 votivní pomník královéhradeckého pluku, byl bývalý plukovní velitel Josef rytíř Kaliwoda, který se v této věci obrátil na c. k. ředitele odborné školy v Hořicích Viléma Dokoupila. Po mnoha společných poradách a po svolení biskupské konsistoře a městské rady v Hradci Králové, jakožto patronátního…
0.1km
více »
Franušova (Franusova) ulice v Hradci Králové
Ulice
Franušova ulice je jednou z nejmenších královéhradeckých veřejných prostor, která je de facto cestou z Velkého náměstí k Bílé věži a do Rokitanského ulice a svůj název nese od roku 1896. Pojmenována byla po Janu Franusovi, královéhradeckém měšťanovi z přelomu 15. a 16. století, který byl od roku 1489 konšelem a od roku 1503 purkmistrem v Hradci Králové. Tato významná postava je…
0.1km
více »
Zieglerova ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice spojuje Dlouhou ulici a náměstíčko Na Hradě s ulicemi Tomkovou a V Kopečku (průchodem mezi domy čp. 89 a čp. 163, kterému se říkalo „myší díra“). Od 18. století byla nazývána Seminářskou nebo Solní ulič…
0.1km
více »
Zvon Augustin na Bílé věži
Zvonice
Chcete-li vidět druhý největší zvon v Čechách, musíte vystoupat do čtvrtého patra Bílé věže nacházející se na Velkém náměstí v Hradci Králové. Augustin váží úctyhodných 9.801,05 kilogramů, je vysoký 169 cm a šir…
0.1km
více »
Eliščino nábřeží v Hradci Králové
Ulice
Eliščino nábřeží je jedním z nejmalebnějších koutů města, který obsahuje vedle zdejšího stromořadí i architekturu z různých období. Svůj název obdrželo v roce 1896. Roku 1918 se jmenovala část od Pražského mostu k elektrárně jako nábřeží Elišky Pomořanské. Před muzeem byla ulice Musejní. O 4 roky později se již jednalo o 2 nábřeží - Elišky Pomořanské a maršála Foche. Tato situa…
0.1km
více »
Hradec Králové - kaple sv. Klimenta
Kaple
Kaple sv. Klimenta, kterou najdeme v těsném sousedství Bílé věže, je některými kronikáři pokládána za jeden z nejstarších kostelů v Čechách. Zmínka o této stavbě se nalézá v kronice Opatovického kláštera k r. 1134, kde je uvedeno, že jediným známým kostelem v oblasti je kostel sv. Klimenta. Kostel z tehdejší doby byl pravděpodobně dřevěný. Na jeho místě byla kolem r. 1260…
0.1km
více »
Hradec Králové - dolní městská hradba
Pevnost, opevnění
Zachovaná část dolní Městské hradby ze 16. století se nachází u ulice ČS Armády u schodiště Kozinka. Do současné podoby byly zbytky hradby a okolí upraveny během přestavby bývalého hradeckého pivovaru na dnešní Re…
0.1km
více »
Bílá věž v Hradci Králové
Fotogalerie
Základy této zvonice, strážní a požární věže, pojmenované původně jako Nová věž (současný název obdržela od světlého kamene, jenž pochází z lomů Bavora z Hustířan u Boháňky a Skály na Hořicku a zpracováván byl pod již neexistující Pražskou bránou; původně nosila staré čp. 100 a nové čp. 168), byly položeny již v roce 1509 a téhož roku mělo dojít k její výstavbě do výšky první…
0.1km
více »
17.ročník Nábřeží paromilů, Památková rezervace a minipivovary v Hradci Králové
Cestopisy
Už několik let vím o zajímavé akci Nábřeží paromilů v Hradci Králové. A také jsem dosud neochutnal pivo některého z místních minipivovarů. Povedlo se mi to sloučit, a dát dohromady termín s kamarády až nyní. Rozho…
0.1km
více »
Hradec Králové - ulice V Kopečku
Ulice
Při loňské procházce městem se nám – krom jiného, velmi zalíbila i tato ulice. Především její prostřední část, v níž se komunikace rozšiřuje na malý čtvercový ryneček obklopený malebnými měšťanskými domy i budov…
0.1km
více »
Hradec Králové - Eliščino nábřeží
Ulice
Eliščino nábřeží neomylně najdeme na levém břehu toku Labe. Nábřeží je ohraničeno mostem II. silničního okruhu a vodní elektrárnou s jezem Hučák. Na nábřeží najdeme Kotěrovo Muzeum východních Čech a bloky obytných domů, které byly postaveny po zrušení vojenské pevnosti. Jedinou připomínkou na dobu pevnosti, která se na Eliščině nábřeží nalézá je kuželový objekt Batardo, který…
0.1km
více »
Hradec Králové - Pražský most přes Labe
Most
Jednoobloukový železný most přes řeku Labe je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové. Most byl postaven v roce 1910 s využitím krajních pilířů původního pevnostního mostu. Konečnou podobu mostu vtiskl archit…
0.1km
více »
Hradec Králové a Pražský most bez kolejí
Most
Labe bylo v těchto místech (km 994,1) překlenuto již roku 1910, a tak je Pražský most nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.
Jednoobloukový most byl postaven podle návrhu architekta Jana Kotěry a otevřen 7.…
0.1km
více »
Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: 2. den - odpoledne - Salon republiky – 1. část: ulice Československé armády, Eliščino nábřeží, Smetanovo nábřeží; Žižkovy sady (kostel sv. Jana Nepomuckého); Úzká ulice; pivnice pivovaru Pivovarské domy
Cestopisy
Sobota 30. 12. 2023 - odpoledne
Dopoledne jsme si prošli procházkový okruh Historické město. Teď bychom si chtěli projít aspoň kousek okruhu Salon republiky. Ota by nejradši šel po obědě na…
0.1km
více »
Hradec Králové - Adalbertinum
Dům, budova
Budovu v HK známou jako „Adal“, tedy Adalbertinum najdeme pod Velkým náměstím nedaleko místa lidově zvaného „U grandu“. Jedná se o budovu postavenou v klasicistním stylu dle projektu F. Hellmana, která byla dokon…
0.1km
více »
Královské město nad soutokem aneb Hradec Králové je Muzeem východních Čech
Tipy na výlet
Do někdejší východočeské metropole a dnes hlavního města stejnojmenného kraje jsme se vydali vlakem. Ochotný pracovník v nádražní pokladně nám vybral nejlevnější variantu a my měli před sebou dva přestupy; v Zábře…
0.2km
více »
Výlet do Hradce Králové – Kolekce Hradecké pralinky
Tipy na výlet
Výlet nás zavede do Hradce Králové na východě Čech. Město je dodnes nazýváno salónem republiky a nejen díky mnoha parkům , ale především díky práci architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky a dalších.
Hradec Královébyl v letech …
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - chrám Sv. Ducha
Chrám
Chrám Svatého ducha je společně s Bílou věží nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Chrám dala, z důvodu nízké kapacity kostela sv. Klimenta, vystavět Eliška Rejčka r. 1307. Kostel byl v průběhu 14-16. století několikrát poškozen požáry a přestavován. V letech 1788-89 byl barokně upraven, regotizován byl v letech 1864-66. V chrámu, který tvoří tři lodě, najdeme např. pozdně gotický oltář z konce 15. století, raně barokní oltář ze 17. století, na bočním oltá…
0.2km
více »
Zvon Augustin - třetí největší zvon v České rupublice
Zvonice
Zvon Augustin - třetí největší zvon v Česku
29.9.2012
Po pražském Zikmundovi a olomouckém Václavovi je zvon Augustin na Bílé věží v Hradci Králové třetím největším zvonem v zemi.
vysoký 169 cm
široký 206 cm
váha 8 tun
Zvon Augustin odlil mistr zvonař Ondřej Žáček v roce 1509. Po ulití zvon visel na dřevěné hranici ve zvonici na hřbitově u sv. Ducha. Poprvé se na něj…
0.2km
více »
Hradec Králové - náměstí Svobody
Náměstí
Náměstí Svobody se rozkládá v prostoru, kde kotěrův Pražský most přechází do hvězdicového rozestoupení 5 ulic, tj. V lipkách, Švehlova, Tylovo nábřeží a Gočárova třída. Autorem projektu není nikdo jiný než Josef G…
0.2km
více »
Bílá věž - Hradec Králové
Tipy na výlet
BÍLÁ VĚŽ je velmi zajímavá stavba v centru města Hradec Králové. Pohled na věž je téměř ze všech světových stran. Stojí na Velkém náměstí, je k ní dobrý přístup z několika směrů. Pěšky se k ní dostanete např. po b…
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum
Muzeum Východních Čech - vrcholné dílo české secesní architektury a jedna z dominant Hradce Králové. Budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912 dle plánů Jana Kotěry, jednoho z nejvýznamnějších českých archi…
0.2km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
0.5km
více »




