Dřínovský zámek s kaplí sv. Kateřiny

Předchůdcem zámku bývala od konce 14.století tvrz, která patřila spolu s dřínovským panstvím vladykovi Jakubovi ze Dřínova. Nejmarkantnějším prvkem tohoto „týna“ se stala hranolová věž, doplněná později patrovým palácem, přičemž byly tyto objekty zbudovány z cihel. Jádro pak po stranách doplněno arkádovými ochozy a ochrannou hradbou, ke které zevnitř přilípnuty vedlejší budovy a hospodářské objekty. Na nádvoří byla vyhloubena 20 m hluboká studna a celá tvrz byla zvenčí chráněna 12 m širokým příkopem.

V dalších stoletích se majitelé tvrze střídali, až ji roku 1648 získal německý plukovník Walderode. Ten na troskách tvrze, zpustošené za třicetileté války, nechal vystavět menší zámek zbudovaný ještě v renesančním duchu. Jeho součástí byla kaple sv.Kateřiny, přestavěná roku 1733 v barokním stylu. Zdobila ji nástropní malba od kroměřížského malíře Davida Kubáta. Roku 1760 zámek vyhořel a při opravách mu byl vtisknut nový barokní kabátec a věži se dostalo navýšení. Poněvadž její střecha připomínala zakončení čínské pagody, získala přízvisko „čínská věž.“ Roku 1845 do ní udeřil blesk a způsobil požár celého zámku. Poničené panské sídlo bylo jen zakonzervováno a na celkovou opravu čekalo dlouhých 30 let.

Po Walderodech zámek až do roku 1945 vlastnil spřízněný rod Desfours -Walderode, který jej LP 1875 nechal upravit v romantickém novogotickém slohu. Vstup byl obohacen o nižší věž s vrátnicí (v patře s balkónem), změněna podoba starších štítů i komínů a zámecká věž navýšena o hranolový nádstavec završený cimbuřím. (V tomto stavu se napříč celkové zchátralosti zámecký areál dochoval dodnes.) Zámek se pak stal domovem pro nepohodlné anebo psychicky nemocné členy rodu Walderode a tomuto účelu sloužil až do roku 1945.

Spolu s úpravami sídla vznikl v jeho těsném sousedství svažitý zámecký park, jehož menší část tvořila dendrologická zahrada. Větší se stala přírodním parkem s unikátními jehličnatými i listnatými dřevinami. V jeho volně přístupném areálu dnes převládají lípy, jasany, akáty, borovice lesní, smrky a modříny.

Po 2.světové válce zámek připadl obci a místnímu JZD. Veškerý odsud zachovaný mobiliář byl zničen anebo místními obyvateli nenávratně adoptován. V rámci „Akce Z“ občané zazdili arkády západního křídla zámku, v patře vybourány příčky a stropy a byl zřízen sál určený k promítání filmů a provozování tanečních veselic. (Po dvaceti letech existence ale musel být pro havarijní stav zrušen.) Dále byly v přízemí zámku zřízeny kanceláře, byty a sklady, v dalších prostorách sídlila hasičská zbrojnice a lékařská ordinace a v patře několik místností užívala mateřská školka.

V té době z věže odcizeny věžní hodiny a poničena výzdoba kaple. Kvůli nekvalitní opravě její střechy došlo k promoknutí klenby, ze stropu opadávala omítka a zcela zničeny byly sochy dvou světců vysochaných v životní velikosti. (Další čtyři a osm bust se snad ještě podaří zrestaurovat a tím pádem zachránit.)

Roku 1976 sice začal stát zámek opravovat, ale kvůli „záhadným“ ztrátám stavebního materiálu byly práce pozastaveny a těsně před sametem se už objekt nacházel v havarijním stavu. Po roce 1989 jej do vlastnictví získala obec Dřínov, ale ta se na veškeré opravy vybodla a vybydlený zámek s narušenou statikou roku 1996 prodala soukomému majiteli.

Ten naštěstí na jeho stav nerezignoval a ihned zahájil práce na jeho záchraně, které vlastně probíhají dodnes. I když už se toho opravilo dost, na další renovace stále chybí peníze, a tak práce postupují jen velmi pomalu. Kromě vlastních penízků majitelů přicházejí další finance od soukromých sponzorů, Významnými částkami přispívá i Zlínský kraj a Ministerstvo kultury ČR, jen obec Dřínov nedala ani floka.

Na jedné straně se nedivím – jednou se zámek stal soukromým majetkem a obec své finance potřebuje na úplně jiné věci. Však taky nechala vystavět novou kanalizaci s čističkou odpadních vod a vodovod, nechala provést plynofikaci, zbudovala Dům s pečovatelskou službou a 8 bytů ve dvou staveních pro sociálně slabší, nechala zrekonstruovat autobusovou zastávku a díky záslužné činnosti obecních zastupitelů je zde v Dřínově funkční obchod, hospůdka, MŠ a fotbalové hřiště.

Na druhé straně si ale vystavěli také nový honosný obecní úřad doplněný společenskými místnostmi, který zvenčí označili nápisem „Radnice.“ Což mi na obec s pouhými 450 obyvateli připadá trošku pyšné a myslím si, že by se měli zdejší „radní“ přece jen trochu zamyslet a kvůli bezohlednosti svých předků, kteří zámek přivedli až do havarijního stavu, na jeho záchranu také přispět alespoň menším oboluskem.

Ještě notně zdevastovaný trojkřídlý zámecký objekt je přesto stavbou velmi romantickou (a z hlediska architektury i cennou) a své obdivovatele si jistě najde. Dobrou zprávou pro případné návštěvníky budiž i to, že je zde od roku 2014 přes letní sezónu možnost prohlídek...