Chřiby - skalní výchozy nad Hubertem

Hluboce zaříznutá Kudlovická dolina vyhloubená Kudlovickým potokem se může pochlubit množstvím skalních útvarů, z nichž jsou ty nejhezčí přístupny po turistických značkách. Zhruba v polovině doliny její západní svahy oživuje velmi zajímavé seskupení pískovcových bloků a nižších věží, tvořících ve strmém svahu poměrně rozlehlou skalní dědinku Vlčí jámy. Od kopie Božích muk se sv.Hubertem (originál přemístěn do obce Košíky) a tur.rozcestníku „Svatý Hubert“ jsou skály dostupné po žlutém tur.značení, které nad posledním útvarem zamíří na kótu Vršky (406 m) a poté seběhne dolů do obce Košíky. V závěru Kudlovické doliny zase k západnímu hřebeni od Rozsypalovy lesní osady stoupá zelená tur.trasa, která se velkým obloukem nakonec vyšvihne pod dlouhý a členitý hřeben Kameňáku (451 m) s PR Záskalí. Vysoko nad Kudlovickou dolinou zde z hřebene vystupují nižší stěny mrazových srubů a z jednotlivých vrcholků pak skalní suky, ale na větší útvary – Komínské skály, narazíme až v blízkosti rekreačního střediska Bunč.

Od Rozsypalovy lesní osady zelená značka na opačnou východní stranu stoupá k výrazným skalám Budačiny. Další známější ukázky neživé přírody – Miláčka a Skály pod Březovou jsou zase přístupny po žluté tur.trase, která k nim směřuje z rozc.Svatý Hubert.

Ve východní části Kudlovické doliny jsou v jejích zalesněných svazích východně od Sv.Huberta rozhozeny další drobnější skalní výchozy. Některé jsem kdysi dávno obkouknul, ale nijak zvlášť mne nezaujaly. Daleko lákavějším cílem byly ikonky dvou skal, zakreslených na Mapách.com ve svahu pod lesní cestou (dnes již asfaltkou) zvanou Hradská, která se po hřebeni táhne od Halenkovic až po Budačinu. Nedávno byla ikonka jedné skály zvýrazněna hnědou bavou a po kliknutí se zobrazily dva snímky vcelku zajímavých skalních výchozů. Protože jsem měl minulou sobotu naplánovánu túru z Halenkovic právě po tomto hřebeni (a dál do Žlutavy), průzkum skalního útvaru jsem si pochopitelně nemohl odpustit.

Z Hradské jsem se k němu dostal spletí lesních cest, z nichž mne ta poslední přivedla nad klesající odnož svahu s plošinkou korunovanou nižším skaliskem, jenž mělo bohatou geomorfologickou výzdobu. Cesta se pak přehoupla přes ohbí svahu a nabídla přes paseku pohled nejen dolů do hlubin Kudlovické doliny, ale mezi stromy i na jednu ze skal označenou na mapách. Lesní komunikace mne pak již zarostlou mýtinou přivedla až pod ni, ale tady z cesty nešly skály (jsou tu vedle sebe dvě) kvůli mladým stromkům vyfotit. Nezbylo, než se k jejich úpatím vyšplhat lesním svahem, který byl tak strmý, že jsem do něj místy lezl po čtyřech!

Při obhlídce zblízka mne překvapila jejich výška, která u obou dosahuje okolo šesti metrů, protože jsem se při prohlížení obrázků doma na netu domníval, že se jedná pouze o skalky. Oba útvary jsou typickou ukázkou mrazových srubů, přičemž ten napravo má zvláštní vypouklou kuželovitou podobu a druhý je 15 m dlouhou skalní stěnou, členěnou jen škrapy. Bohužel zde chyběl tolik potřebný odstup ke kvalitnímu vyfotografování pískovcových skal, jenž jsou stejně jako ty v jejich okolí „příslušnicemi“ magurského flyšového pásma, tvořeném zde luhačovickými vrstvami zlínského souvrství.

Na konci skal jsem se opět proměnil na čtvernožce, vydrápal se na již mírnější lesní svah nad nimi a asi po sto metrech chůze dosáhl lahodného asfaltového povrchu Hradské. Kráčeje pak po ní směrem k Budačině jsem se zamyslel nad tím, proč stále dělám takové blbosti (je mi už 65 let!) a umínil si, že odteď už budu zblízka „zkoumat“ jen ty přístupnější a daleko hezčí skalní útvary...