Chrám královny Hatšepsut

Umístění tohoto chrámu je přímo fantastické, je sevřeno vysokými vápencovým masivem. Chrám bývá dost často doslova obležen turisty.

Královna Hatšepsut byla jedinou staroegyptskou královnou. Jako dcera Tuthmose I. se měla vdát za svého nevlastního bratra a dědice trůnu. Ten však zemřel brzy, před dosažením věku 30 let a za následníka určil svého syna Tuthmose III. Jeho nevlastní matka, královna Hatšepsut za něho nejprve vládla jako regentka, ale později se nechala prohlásit za královnu. Nechávala se portrétovat na sochách a reliéfech se všemi atributy královské moci, tedy i včetně falešného vousu, aby legitimizovala své postavení. Nevlastní syn Tuthmose III. ji nenáviděl, jelikož mu stála v cestě stát se králem. Po smrti královny Tuthmose III. zpustošil chrám a ten byl tedy zachován jen v troskách. Za svůj dnešní vzhled vděčí rozsáhlé rekonstrukci, kterou provádí polsko-egyptský tým pracovníků již od roku 1961. Je však otázkou, do jaké míry byla rekonstrukce úspěšná a věrná.

Místo chrámu se často nazývá Dér el-Bahrí po koptském klášteru, který na tomto místě původně stál. Původní staroegyptské jméno bylo však působivější: Džeser-džeseru – Nejposvátnější z nejposvátnějších.

Na dolním nádvoří s kolonádou jsou zobrazeny scény z rybolovu a chytání ptáků do sítí a přeprava velkého královnina obelisku z asuánského lomu do Karnaku. Na kolonádě na druhé terase je zobrazen královnin božský původ a zrození a výjevy z výprav do země Punt. Za výjevy z výpravy je malá kaple bohyně Hathor, v níž je mnoho sloupů s hlavicemi nesoucími podobu bohyně Hathor a je zde vytesán reliéf Hathor v podobě posvátné krávy, jak líže ruku královny Hatšepsut.

Další podrobnosti o chrámu: zde