Filiálka Národní banky československé v Hradci Králové navázala na tradici svého předchůdce – v roce 1887 založené Rakousko-uherské banky, která nejprve sídlila v čp. 139 na Velkém náměstí (od zahájení svého úřadování 29. srpna 1887) a později též krátce v domě Františka Bergra čp. 150 ve Špitálské ulici a po dostavbě vlastního objektu naproti Grandhotelu se odstěhovala počátkem června 1905 zrovna do něj. Právě zde nejdříve pobočka národní banky fungovala (nejprve šlo o filiálku Bankovního úřadu ministerstva financí, neboť Národní banka čs. byla ustavena až 21. března 1926), ale protože nesplňovala různé požadavky na ni kladené, bylo rozhodnuto později o tom, že nejlépe bude vystavět pro tuto filiálku novou budovu.
Ředitelství Národní banky čs. v Praze zadalo roku 1928 vypracování návrhů na nový bankovní palác v Hradci Králové 5 pražským a 3 hradeckým architektům (Oldřich Liska, Jan Rejchl, Bohumil Waigant). Další soutěž se uskutečnila o rok později, čehož důkazem je zmínka v Národních listech, jež vyšly 16. července 1929: „Representační budova Národní banky v Hradci Králové. Národní banka postaví v nejbližší době pro svoji královéhradeckou filiálku representační budovu, pro niž získáno bylo místo v sousedství Kotěrova musea. Tomuto museu tvořiti má nový bankovní palác důstojný protějšek a proto byla uskutečněna širší soutěž, na jejímž podkladě vyzváni dva projektanti pražští (architekti Šulc a Fajfr) a dva královéhradečtí (architekti Liska a Rejchl) k soutěži uzší o jejímž výsledku učiněno bude definitivní rozhodnutí na podzim. Za příznivých poměrů povětrnostních započato bude s výstavbou ještě v letošním roce.“
První cenu nakonec získal architekt a Gočárův a Englův žák Ing. arch. Jan Rejchl. Se stavbou nové červenohnědé budovy podle jeho projektu začala firma Nekvasil a Schmidt 4. srpna 1930 (povolena byla již v červnu téhož roku) a k jejímu úplnému dokončení došlo 1. května 1932, i když se v ní začalo částečně fungovat již v dubnu 1931 a povolení užívání výtahu čili zdviže bylo uděleno až 28. července 1932. Spolu se sousedním domem čp. 820, který byl vybudován v letech 1932-1933 pro z 8 kontribučenských záložen vzniklou Okresní hospodářskou záložnu, jehož autorem byl tentýž architekt, tak vlastně vzniklo dnešní Náměstí Osvoboditelů. Za německé okupace sídlila v objektu Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze, jež vznikla transformací své čs. předchůdkyně, ale některé kanceláře sloužily německé okupační správě.
Po 2. světové válce v budově Národní banky čs. sídlila pobočka Státní banky čs., jejíž střecha byla v období komunistického režimu ozdobena nápisem „Se Sovětským svazem na věčné časy!“, který byl sestaven z velké dálky viditelných velkých žlutých písmen. Po pádu komunismu a výstavbě nové budovy České národní banky (1994), nástupce Státní banky čs., se budova stala sídlem Komerční banky. Roku 1993 byly přízemí, dvojice bankovních hal a kanceláře v technickém zázemí objektu vybaveny novým interiérovým vybavením. Poslední zásadní opravy a úpravy proběhly v budově v letech 2011-2012, na dřevěné dveře a vitráže došlo roku 2013. Navíc pobočka prošla modernizační rekonstrukcí v roce 2015, kterou provedla firma LEVEL Hlinsko, spol. s r. o.
Na této funkcionalistické dvoupatrové cihlové budově s vnějšími pískovcovými a interiérovými mramorovými obklady zaujme především její sochařská výzdoba, kterou tvoří trojice civilistních reliéfů od sochaře Josefa Škody, jenž spolupracoval nad svými návrhy s malířem Josefem Heřmanem (Československou republiku a Hradec Králové upomínající lev na čele budovy nad vchodem; čelní reliéf s alegorií mnohotvárnosti duševní práce; boční reliéf, který představuje součinnost tří profesí - dělníků, rolníků a úředníků). Dodejme, že architektonická a stavitelská kvalita objektu byla potvrzena rovněž tím, že 20. ledna 1964 byl zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz
https://pamatkovykatalog.cz/banka-12604739).