Byala (Бяла)

Bulharské městečko Byala - nebo chcete-li třeba Bjala, Община Бяла či historické Aspros, Templum Jovis i Akdere – se nachází ve východní části země, na černomořském pobřeží v provincii Varna. Žije zde něco málo před dva tisíce obyvatel, ale pokud započítáte i satelitní obce, jako jsou například Dyulino, Gospodinovo nebo Samotino, je jejich počet hned dvojnásobný. Dnes už to na první pohled nepoznáte, ale nejstarší osídlení této oblasti se datuje do 6. století před naším letopočtem. Koneckonců se jižně od města nachází mys Sveti Atanas, kde můžete navštívit – jak se místní vždy rádi pochlubí – jednu z posledních pozdně antických pevností na evropském kontinentu. Možná trošku nadsazené, ale za návštěvu určitě stojí. A oceníte tím i město Bjala, které celé atanaské vykopávky od roku 2009 financuje. Dnes zde můžete obdivovat starý maják, ale hlavně zbytky tří typů významných staveb – křtitelnice, vinařství a raně křesťanské baziliky.

Ještě na počátku 20. století zde byla většina populace řecké národnostní. V roce 1984 byla Byala prohlášena oficiálně za město a dnes se zde téměř všichni živí cestovním ruchem a zemědělstvím, včetně vinařství. Proto tady najdete hotely všech úrovní, kemp, nové domy, vzniklé zejména zásluhou dánských, německých a nizozemských investorů, a hlavně pláže. Nachází se zde jedna z posledních zbývajících divokých bulharských pláží s nedotčenými písečnými dunami, ale lákají sem také známé Bílé útesy (Белите скали, Belite Skali), unikátní ukázka paleogénní hranice (stopy vrstvy z doby, kdy před 65 miliony lety po dopadu asteroidu začalo vymírání dinosaurů) nebo starý rybářský přístav Čajka. Do budoucna by tady měl vzniknout také přístav jachet.

Nacházejí se zde také dva kostely z konce 19. století, a to kostel sv. Paraskevy a kostel Nanebevzetí Panny Marie, a kaple sv. Trofima s hodinami, která složí současně jako památník obětí světových válek. Sportovce potěší fotbalový stadion zdejšího klubu Černomorec s tisícovkou sedadel, příznivce muzejních expozic muzeum Národopisné i Archeologické a militantní typy různé připomínky II. světové války. Během letní sezony se v Bjale pohybuje až 15.500 lidí, což asi není úplně ideální pro zdejší hnízdiště ptáků. Mnohdy opravdu ani nepoznáte, že jste vlastně v chráněné oblasti.

Ve městě se také můžete setkat s různými objevy z mysu Sveti Atanas (sv. Atanáš), včetně těch podmořských. V demonstračním centru „Bílé skály“ tak lze např. obdivovat pozůstatky dvou zkamenělých dřevěných kotev z 6. století př.n.l. nebo několika amfor z přelomu 6. a 5. století př.n.l. Vidět zde můžete také mramorové hlavice z Diova chrámu nebo antické komponenty, zazděné do kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1969 zde našli slavný bílý vápencový kámen s řeckým nápisem „Na paměť Theodora staršího" z 6. století, který se dnes nachází v Národním historickém muzeu v Sofii.

Město na pobřeží Černého moře charakterizují křišťálově modré moře, písečné pláže a prosperující vinařství i vyhledávané rezidenční čtvrti. Pochlubit se může také impozantním prostředí na vrcholcích bílých útesů, spadajících náhle k mořské hladině. Křišťálově čistá mořská voda, písečné pláže a okolní lesy nabízejí vynikající možnosti pro všestrannou rekreaci. K tomu lze také přidat množství hospůdek a restaurací i možnost návštěvy asi 5 nebo 6 kilometrů vzdáleného Obzoru. Město je dosažitelné pravidelnými autobusovými spoji a funguje zde také soukromé taxi.