Busta Jiřího Sumína v Přerově

Jiří Sumín je literární pseudonym spisovatelky Amalie Vrbové, která se narodila 9. října 1863 v Uhřičicích u Kojetína na Hané a zemřela 11. listopadu 1936 v Přerově. Mládí prožila v Cvrčově u Tovačova, kde byl její otec mlynářem. Když se usadila v Přerově, začala trvale spisovatelsky působit, zvláště jako povídkářka v rozličných novinách a časopisech. Z těchto děl pak vzniklo několik knižních souborů (Z dob našich dědů, Zapadlý kraj, Věště), jejichž nápní je drsně a realisticky s temným laděním podat rodinné osudy a krajové zkušenosti jejího rodného kraje, aby se později s novým stoletím vrhla i do větších skladeb románových (Potomstvo, Zrádné proudy/Přeludy, Spása) nebo prozaických (Kroky osudu, Příčina rozvodu, Boj s andělem, Martin Gaca).

Její až tvrdý popis rubové stránky Hané některé čtenáře uchvátil, jiné naopak pobouřil, avšak ona sama si z toho nic nedělala. Šla si svou cestou, aby podala světu to, co si myslí, prožila a ukázala nejen svět žen na Hané, jak žijí, co je trápí a vůbec vše okolo. Z tohoto důvodu nebyla tak celostátně propagována, jak by si zasloužila, stejně tak to bylo i s jejím dílem, i když na místní úrovni byla značně oblíbena, což dokazuje např. slavnost na počest 70. narozenin Jiřího Sumína, jež byla uspořádána v říjnu 1933 v Žerotínově zámku v Přerově, na který později navázala řada různých vzpomínkových večerů nebo třeba pietní pouť u autorčina hrobu v prosinci 1946, pokud nepočítáme její jmenování čestnou občankou města Přerova v roce 1933, či její slavný pohřeb z Žerotínova zámku v Přerově.

Nějakou dobu však trvalo, než vznikl její pomník v podobě busty, i když o uctění její památky se hovořilo již v roce 1937, ale je jasné, že vzhledem k tehdejší době bylo mnohem více úkolů a problémů, jež se musely řešit. Na rok 1941 pak bylo naplánováno odhalení pamětní desky Jiřího Sumína, a to u příležitosti 5. výročí jeho smrti. Úmysl o zřízení pomníku se znovu objevil po osvobození od německých okupantů, ale teprve roku 1952 vytvořil bustu této spisovatelky místní akademický sochař Josef Baják (viz https://www.prerov.eu/cs/o-prerove/zajimavosti-a-pamatky/umelecka-dila-v-prerove/busta-jiriho-sumina.html), i když ta se na veřejný prostor nedostala a prošla ještě několika změnami, jimž možná dopomohly též tehdejší politické události.

Současná busta z patinovaného bronzu o výšce 35 cm a hmotnosti 17 kg byla ulita roku 1967 Kovolijeckou hutí Ústředí uměleckých řemesel v Blansku a o rok později umístěna na 170 cm vysokém žulovém podstavci (kdy přesně k tomu došlo, to se mi nepodařilo dohledat, někde se mluví o konci roku 1968, což by mohlo vypovídat o tom, že slavnostní odhalení proběhlo v den výročí úmrtí Amalie Vrbové) na pravé straně vstupu do městského parku Michalov (viz https://www.amop.cz/objekt/32-park-michalov-ii), který vznikl v roce 1904 podle plánů zahradního architekta Františka Thomayera (viz http://www.rosmus.cz/dokumenty/Michalov_I.pdf). Snad z toho důvodu, že do tohoto parku chodívala autorka strašně ráda na procházky a na lavičce nebo při posezení v restauraci přemýšlela nad svými díly a na mysl ji přicházela nová. 26. října 1992 získal park památkovou ochranu, což pomohlo i samé bustě a dalším dílům, jež jsou tu umístěna (viz https://pamatkovykatalog.cz/park-michalov-532154).

Busta Jiřího Sumína v Přerově na mapě