Budapešťská Kavárna New York, symbol luxusu i kultury

Před obsazenou kavárnou New York stojí fronta lidí. Čekají na místo. Jde o ikonickou památku Budapešti, kterou byste při návštěvě města neměli vynechat. Je často označovaná za jednu z nejkrásnějších kaváren na světě. Každý rok ji navštíví víc než milión návštěvníků.

Otevřeli ji v roce 1894 a byla to společenská událost. Od samého začátku působila impozantním dojmem. Se svou zlatou štukaturou, lustry, zrcadly, mramorovými sloupy a vysokými stropy, které zdobily fresky, vypadala spíš jako nějaký velkolepý palác než jenom jako pouhá kavárna. Brzy se stala místem, kde se setkávali umělci, novináři, intelektuálové i společenská smetánka.

Podnik který, nikdy nespí

Ze začátku prý fungovala téměř nonstop. Populární maďarský spisovatel Ferenc Molnár vzal údajně klíč od hlavních dveří a hodil ho do Dunaje, aby se podnik nedal zavřít a měl nepřetržitou provozní dobu. Jestli je to pravda nebo jen legenda, tu už dnes nikdo neví jistě.

Sochař Mihály Kolodko v každém případě vytvořil v roce 2019 miniaturní sošku potápěče, který klíč vylovil a má ho vedle sebe. Sošku najdete na kamenném sloupku hned vedle kavárny a představuje trochu humorné pokračování té legendy.

Někdy zaplatili básničkou

V New York Café bylo skoro vždycky rušno. Spousta lidí sem nechodila jen na kávu, na schůzky nebo si pokecat s přáteli, ale také tady vedli vášnivé umělecké diskuse případně i psali. Umělci, kteří sem chodili, neměli občas na zaplacení. Tak tu nechali báseň nebo dejme tomu obraz. Nebyl to běžný způsob vyrovnání útraty, ale někdy ho tu s pochopením akceptovali. Svérázná sbírka uměleckých děl se však ztratila ve víru událostí 2. světové války.

Nejpopulárnější dezerty

Po válce tu fungoval obchod se sportovními potřebami. Zpátky do plného lesku se kavárna vrátila až po rekonstrukci v roce 2006, jako součást hotelu Anantara New York Palace. Turisté sem chodí hlavně na kávu a populární maďarské dezerty. Například na dortíky jako je Dobos Torta (piškotový dort s čokoládovým krémem a karamelem nahoře), Eszterházy Torta (s máslovým krémem a mandlemi) nebo třeba Rákóczi Túrós (tvarohový koláč s cukrem a vanilkou). Dnes se na ně díváme jako na dobroty a kalorické bomby, v 19. století byly podobné dezerty hlavně symbolem luxusu. I když má kavárna New York působivý vzhled a svéráznou atmosféru z dob Rakousko-Uherska, stačilo mi, že jsem do ní mohl nakouknout a nafotit si ji. Nechtělo se mi stát ve frontě a čekat na místo.

Tři nejslavnější kavárny

Navštívil jsem jinou slavnou kavárnu, nedaleký podnik Café Central z roku 1887.

I ona si zachovala dobovou atmosféru. Také sem chodili významní literáti, novináři, různí profesoři, filozofové a studenti. Proto se o ní žertovalo, že je to “univerzita bez školného“. Ocenil jsem její dobový styl a příjemný fakt, že tu nebyla žádná fronta. Typické maďarské dezerty se tady navíc daly pořídit levněji.

Pokud máte rádi kavárny, můžete navštívit i nejstarší podnik z triumvirátu nejslavnějších budapešťských kaváren: Gerbeaud Café (1858), někdejší symbol elegance a smetánky. Chodila sem aristokracie, politici i umělci. Vyhlášeným dezertem se stal Gerbeaudův dort. Slavný cukrářský mistr Émile Gerbeaud ze Švýcarska v něm spojil vrstvy ořechového těsta s meruňkovou marmeládou a navrch přidal čokoládovou polevu.

„Hrála“ ve filmových trhácích

I když každá z těch tří kaváren má svůj půvab a styl, nejpůsobivější je New York Café. Nemyslí si to jen turisté, ale také filmaři. Proto ji využili v řadě scén známých filmů, včetně kasovních trháků jako byla Evita, Hra špionů, Underworld, Rudá volavka nebo třeba Příběh svůdníka.

Pokud se jí rozhodnete navštívit, je to nejlepší udělat hned po ránu 07:00–09:00 nebo naopak večer, 22:00–00:00, kdy je to nejméně lidí. Dopředu si můžete zarezervovat místo pouze od 18.00 do půlnoci. Podrobnosti najdete na newyorkcafe.hu/en/faq/

Petr Veselý, foto autor