Budapešť - Velká synagoga; druhá největší synagoga světa (Budapest - Nagy Zsinagóga)

Přesto, že je tato budapešťská synagoga plným právem známá především jako Velká, v Maďarsku se používá spíše názvu Dohány utcai Zsinagóga, tedy Synagoga v Tabákové ulici. Ve skutečnosti se jedná o komplex tvořený druhou největší synagogou světa, židovským muzeem a archivem (Magyar Zsidó Múzeum és Levéltár), synagogou či chrámem Hrdinů ((Hősök zsinagógája), pozoruhodným Emanuelovým stromem židovských mučedníků (Emanuel-emlékfa, Magyar Zsidó Mártírok) a čestným Hřbitovem hrdinů (Hősök temetője).

Synagoga v ulici Dohány (č. 2) a Židovské muzeum jsou otevřeny – až na mimořádné výjimky - po celý rok, otevírací doba se však liší dle ročního období. V zimním a jarním období (leden až duben, listopad a prosinec) je otevírací doba od 10,00 do 16,00 hod. (výjimkou je pátek, kdy se zavírá o 2 hodiny dříve), v letním a podzimním období je otevírací doba od 10,00 do 18,00 hod (v pátek do 16,00 hod.).

Cena vstupného je poměrně vysoká, což je zřejmě daň za možnost vidět druhou největší synagogu na světě a největší v Evropě. Běžný návštěvník zde zaplatí 7.000 Ft, student 5.400 Ft, dítě mezi 6 a 12 lety 2.500 Ft a rodina (2 dospělí a min. 2 děti ve věku 6 až 12 let 16.000 Ft. Pokladny se zavírají hodinu před koncem otevírací doby a vstupenka pořízená přes internet je platná 30 dní od data zakoupení.

Synagoga v Tabákové ulici je všeobecně pokládána za jednu z nejvýznamnějších turistických atrakcí Budapešti. Byla postavena v roce 1859 v maurském (nebo maursko – španělském) stylu a pojme téměř 3.000 lidí (1497 mužů v přízemí a 1472 žen na galeriích). Tvůrcem její podoby byl Ludwig Förster, známý německý architekt a profesor na vídeňské akademii, stavbyvedoucím architekt Ignác Wechselmann. Vnitřní výzdobu synagogy pak navrhl maďarský architekt Frigyes Feszl.

Interiér Velké synagogy má rozlohu 1.200 m2 (délka 53 m, šířka 26,5 m) a její věže dosahují výšky téměř 44 m. Synagoga se nachází v bývalé židovské čtvrti a na jejím hřbitově jsou umístěny náhrobky pro téměř 2.500 židovských obětí holocaustu. Na synagogálním náměstí probíhají nejen bohoslužby, ale i kulturní programy a koncerty.

Kopulový chrám Hrdinů pak od roku 1931 připomíná 10.000 maďarských židovských vojáků, kteří zemřeli hrdinskou smrtí na bojištích první světové války. Dnes se jedná o nedílnou součást Velké synagogy, jeho kapacita je 186 osob a autorem podoby interiéru je László Vágó.

Maďarské židovské muzeum vzniklo na počátku 20. století a v roce 1931 byla dokončena jeho dnešní budova v jednom z křídel synagogy. Současná stálá expozice muzea je otevřená od roku 1984. Muzejní budova, kterou navrhli László Vágó a Ferenc Faragó, ctí architektonický styl synagogy a nachází se na místě rodného domu rakouského židovského novináře a duchovního otce státu Izrael Theodora Herzla. 

Výstavba Velké synagogy probíhala v letech 1854 až 1859, její velká rekonstrukce pak v letech 1991 až 1996. Součástí mobiliáře jsou od počátku také varhany, na které si mj. zahrál i Ferenc Liszt. Za synagogou se nachází památník v podobě kovové vrby, na jejichž větvích jsou zapsána jména obětí holocaustu.

Závěr synagogy se svatostánkem je tradičně směrován k Jeruzalému, takže celá stavba je oproti okolním ulicím jakoby „odskočena“. Průčelmí nároží charakterizují polygonálním věže s vrcholovými kopulemi. Na fasádě vidíme pálenou keramiku, obkladový vápenec a mramor. Nepřehlédnutelné je rozetové okno (jeden z hlavních zdrojů vnitřního osvětlení), postranní okna pak napodobují kamenné desky Desatera. Střídání světlejších a tmavších cihel vytvářejí harmonii celé stavby.

V interiéru, který silně připomíná křesťanskou baziliku (architekti také nebyli Židé), se nachází východní kaple, ve které jsou uloženy starověké svitky Tóry. Nechybí sedmiramenný svícen, judský lev, rabínské křeslo a kupodivu ani impozantní boční kazatelna s točitým schodištěm. Synagoga je trojlodní, její zastropení je prolomeno třemi kopulemi s ornamentální malbou a jistě zaujme také nápadná geometrická podlahová mozaika.

Jednotlivé lavice zdobí kovové nápisy připomínající ty, kteří se nejvíce zasloužili o stavbu a údržbu synagogy. Kazetový strop se skládá z pětačtyřiceti dílů. Spodní úroveň je prolomena řadou půlkruhových oken s Davidovou hvězdou. Na východní straně před oltářní půlkruhovou částí  přitahuje pozornost svatostánek. Tato část je nejatraktivnějším konstrukčním prvkem, a to i zdobením, barevností nebo použitím ušlechtilých materiálů. Výrazný svatostánek (přesněji svatá schránka) má podobu portálu se dvěma mramorovými sloupy a nepravidelným tympanonem, jehož středem je tetragrammaton. Nad svatostánkem visí věčné světlo, nechybí opona zvaná parochet a vše uzavírá kopule s vrcholovou Davidovou hvězdou.

Velká synagoga se nachází při hranici někdejší židovské čtvrti. V době její výstavby zde žilo asi 60.000 Židů. Přibližně pětina z nich byla velmi bohatá a plánovala stavbu vlastní synagogy s výškou 70 metrů a kapacitou 3800 lidí. K tomu nakonec z finančních důvodů nedošlo a byla „pouze” přestavěna synagoga v ulici Dohány, která dodnes zůstává největší synagogou v Evropě. 

Na závěr ještě pár méně známých zajímavostí:

Když bylo židovské ghetto roku 1945 osvobozeno, našly se v jeho ulicích a náměstích tisíce zakopaných mrtvol. Na nádvoří synagogy pak bylo ve 24 společných hrobech pohřbeno 1.140 identifikovaných Židů a 1.170 neznámých mučedníků. Velká synagoga se tak stala jedinou synagogou světa se hřbitovem v nádvorní zahradě. Židovské náboženství totiž sice nepovoluje pohřbívání v synagoze nebo v její blízkosti, ale mnohem přísněji zakazuje exhumaci a přemísťování ostatků.

Ke hřbitovu nedávno přibyl parčík, ve kterém je umístěn památník se jmény zachráněných Židů a Emanuelův pamětní strom navržený Imre Vargou. Jedná se o chromocelovou vrbu na podstavci z červené žuly, která na svých listech nese jména obětí holocaustu.

Místa v lavicích pro výhradní užívání se prodávaly – později i na hypotéku - již dávno před dokončením stavby. Dva litinové lustry v hlavní lodi lze zcela spustit nebo zvednout, a to nejen kvůli jednodušší údržbě, ale i akustice varhan při pořádání koncertů. Kůr a varhany jsou fyzicky odděleny od posvátné části kostela, aby se mohly využívat i v sobotu, což jinak židovské náboženství zakazuje. Dvoukřídlá dvířka svatostánku jsou vyrobena z olivového dřeva pocházejícího z Izraele.