Brno (Brno – město) - Svatá chýše (Brněnská Loreta)

Turistické cíle • Kaple

Svatá chýše v Loretánské kapli • Fotografie (15) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (15 fotografií)

Panna Marie Loretánská

pohled od vstupu z kostela

Vstoupit do fotogalerie (15 fotografií)

Brněnská Loreta je svým způsobem velmi dobře utajenou památkou. Jedná se přitom o nedílnou součást minoritského kláštera, jehož historie se začala psát již někdy v I. třetině 13. století. Klášterní kostel sv. Jana Křtitele ä Jana Evangelisty pak byl vysvěcen olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku roku 1257. V roce 1733 brněnský architekt Mořic Grimm dokončil jeho barokizaci, v rámci které vznikly také stavby Lorety a Svatých schodů. Zajímavé je, že Svatá chýše původně stála na volném prostranství bývalého hřbitova u kostela sv. Janů a teprve v letech 1717 až 1719 byl kolem ní vybudován ambit.

Brněnská Loreta neboli Loretánská kaple při sv. Janech je tedy další verzí kopie loretánské chýše a její stavba trvala poměrně dlouho – byla totiž svou první etapu uzavřela již v roce 1716. O tři roky později sem byla z Itálie přenesena přesná kopie sochy Panny Marie Loretánské. K definitivnímu dokončení kaple i k výstavbě Svatých schodů však dopomohla až roku 1721 finanční dotace barona Michaela Wertema. V roce 1723 byla stavba zaklenuta a roku 1725 tuto klenbu ozdobily fresky Františka Řehoře Ignáce Ecksteina. O rok později byla dokončena výzdoba samotné kaple, aby pak byla brněnská Loreta slavnostně vysvěcena v roce 1726.

Brněnská Loreta neboli Svatá chýše tedy stojí ve středu Loretánské kaple a její stěny zdobí grisaillové malby imitující mramorový reliéfní obklad italské Santa Casa. Můžeme zde vidět scény Narození Panny Marie a Zasnoubení Panny Marie s Josefem i iluzivně malované niky s postavami Sibyl (Helespontská, Frýžská Tivolská, Libyjská, Delfská, Perská, Kumská, Eritrejská, Sámská a Královna ze Sáby) nebo sedící proroky (Izaiáš, Daniel, Ámos, Jeremiáš, Ezechiáš, Ezechiel, Zachariáš, Balaam a král David). Dále zde najdeme výjevy Zvěstování, Navštívení, Příchod Panny Marie do Jeruzaléma, Narození Krista, Klanění tří králů, Smrt Panny Marie a Přenesení chýše z Nazaretu. Nechybí ani kartuše znázorňující otevřenou bránu a archu úmluvy, Mojžíš s deskami Desatera nebo erby papeže Lva X. Supraporty obou portálů jsou zdobeny zlacenými reliéfy (např. s domkem Svaté Rodiny) a andílky sochaře Schaubergera. Na klenutí nad obloukem je scéna přenesení Svaté chýše z Nazareta do Itálie nad nímž bdí Panna Maria, doprovázená ženskými personifikacemi. Žena s markraběcí korunou na hlavě a v hermelínovém plášti, doprovázená červenostříbrně šachovanou orlicí, ztělesňuje Moravu, žena v modrém šatu s perlami na krku, vystavující znak Brna, personifikuje město Brno.

Podoba interiéru pochází z období vzniku stavby. Na stěnách vidíme uměle vytvořené fragmenty omítky s pestrými figurálními malbami ze života Svaté Rodiny. Ve východním průčelí se nachází výklenek, do kterého je umístěna dřevěná Madona s dítětem, která je zcela přesnou kopií původní Loretánské Panny Marie, včetně barevnosti a oblečení. Oltář je také dřevěný, ale potažený cínovým plechem.

Součástí ambitu kolem Svaté chýše jsou menší kaple sv. Josefa a sv. Anny, mezi kterými je vložena kruchta a Svaté schody. Na mohutných pilířích tvořících osmiúhelník pak spočívá klenba ochozu i kopule nad Svatou chýší. Malby na klenbě ochozu znázorňují scény ze života Svaté Rodiny (Zvěstování sv. Anně, Narození Panny Marie, Vstup Panny Marie do chrámu, Představení Ježíše v chrámu s očišťováním jeho matky, Panna Marie kojící Ježíška, Svatý život, Svatá Rodina v Josefově dílně, Útěk do Egypta, Josefův sen a Klanění tří králů). Zajímavá je Schaubergerova kazatelna, kde jsou na parapetu řečniště vidět scény z Apokalypsy nebo Poslední soud.

Samostatnou kapitolou je malířská výzdoba centrální kopule, kde je hlavním tématem oslava Panny Marie jako královny nebes. Monumentální malba sice byla opakovaně restaurována, ale stále je považována za cennou barokní práci malíře Františka Řehoře Ignáce Ecksteina. Ve středu kompozice se nachází Bůh Otec drží v ruce zeměkouli. Druhou rukou ukazuje na trůn pro Krista a hledí přitom na Pannu Marii s Ježíškem. Nad Bohem Otcem se vznáší holubice Ducha svatého a celou skupinu obklopují andělé oslavující Matku Boží. Nechybí zde ani archandělé (Gabriel s lilií, Michael se štítem i miskami vah a Rafael s poutnickou holí). Vše obklopuje iluzivní zlatý rám a postranní evangelisté a církevní učenci. Na dalších, menších freskách můžeme vidět např. Pannu Marii na oblacích, truchlící Pannu Marii s mrtvým Kristem, plačící Máří Magdalenu nebo koncertující anděly a krále Davida hrajícího na harfu.

Loreta se nachází na nároží ulic Minoritská a Jánská, je přístupná v pracovní dny od 9,00 do 17,00 hod. a v sobotu od 8,00 do 12,00 hod. Pokud nebude otevřen vchod z ulice, musíte se připravit na to, že můžete svým příchodem rušit při bohoslužbě. Druhá vstup do Loretánské kaple se totiž nachází asi v polovině chrámové lodi (po levé straně).

Na závěr snad ještě pár slov o exteriérové podobě Loretánské kaple:

Západní průčelí Lorety tvoří úzká střední část s portálem, kterou ohraničují nárožní pilastry, a boční křídla s balustrádou. Na pilířích jsou umístěny sochy andělů a vázy. Střední část je přitom profilovými římsami rozčleněna do tří pater. Charakteristickým znakem průčelí je bohatá sochařská výzdoba oslavující Pannu Marii. Po stranách vstupu jsou na soklech umístěny sochy andělů nesoucích profilovanou římsu, v jejímž oblouku je umístěna kartuš s mariánským znakem. Další kartuš obsahuje reliéf korábu převážejícího Svatou chýši. Vše vrcholí sochou Madony s Ježíškem, která stojí na oblaku. Její pozadí tvoří paprskovitá svatozář. Po stranách Panny Marie jsou umístěny sochy sv. Anny a sv. Jáchyma.

Výrazné je průčelní okno, rámované bohatou štukovou výzdobou, nad kruhovým oknem v obloukovém štítu pak vidíme kartuš se symbolem hořícího srdce. Pozoruhodná výzdoba průčelí Loretánské kaple vrcholí trojicí archandělů (zleva Gabriel, Michael a Rafael). Sochy archandělů, andělů a váz vytvořil Jan Scherz, sochařská výzdoba portálu je dílem Jana K. Pröbstla a Jana J. Schaubergera.

Brněnská „Nazaretská chýše" je jednou z nejzajímavějších, nejkrásnějších a nejcennějších barokních památek nejen v Brně, ale i na celé Moravě. O chráněnou kulturní památku se jedná již od května roku 1958.

Poslední aktualizace: 6.9.2024

Brno (Brno – město) - Svatá chýše (Brněnská Loreta) na mapě