Biocentrum "Na Černé"

Lokalita "Na Černé" se nachází severně od osady Bor, jež je dnes rozdělena na 2 díly, z nichž první náleží k Dolnímu Přímu a druhý k Všestarům. Stejně tak i ona je podělena mezi obě obce, přičemž tento název, jenž byl odvozen podle vlastnosti zdejší půdy, byl využíván již v 17. a 18. století a můžeme ho tak nalézt např. v urbáři přímského panství z roku 1740, kdy byla tato místa zvána jako "Na černý pod Probluzí".

Původně šlo o panský majetek, který se v rámci Raabovy reformy dostal do rukou zdejších hospodářů, což dokazuje zmínka v josefinském katastru z roku 1787, kde se rovněž hovoří o "Švábově borečku", jižněji položeném lesíku, jenž náležel Jakubu Švábovi z Rosnic čp. 6 (po jeho smrti v roce 1791 připadl jeho stejnojmennému synovi, jenž k němu tehdy přikoupil ještě další pozemky pod Borem, takže jeho lesy o výměře 1 měřice a 9 1/2 měřičky se rozšířily o dalších 5 měřic a 11 1/2 měřiček a od roku 1849 Josefu Hamplovi, který vedl s předchozím vlastníkem dlouholetý spor o kupní cenu celého statku čp. 6, jenž se v roce 1950 dostal do správy MNV) a dochoval se do dnešních dob v téměř stejném položení a rozloze, i když v současnosti náleží mnoha vlastníkům. Kolem se pak ještě nacházelo obecní pastviště, vzniklé na původním obecním lese "Borku".

Již od dávných dob jsme zde mohli najít jak pole a louky, tak zmíněný k čp. 6 náležející lesní porost, což lze zjistit již letmým nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400), i když výše uvedené pojmenování v ní nenalezneme. Nejvýraznějším místem bývala vždy tamní studánka, o níž se můžeme dozvědět z "Kroniky obce Rosnic" od štábního kapitána četnictva ve výslužbě Bohumíra Tuhého toto:

"Studánka na Černé pod Borem.

Na lukách na Černé pod Borem, asi 40-50 kroků od cesty vedoucí od Probluze a Boru na státní silnici Všestary - Střezetice je ve vrbovém houští ukryta studánka asi 1 a půl metru hluboká a asi 1 m v průměru. Voda zde vyvěrá z hlubiny země a vodní hladina je na úrovni hladiny luk. Poznámka č. 17.

Přebytečná voda ze studánky teče uprostřed luk stroužkou západním směrem. Podtéká Probluzskou silnici a na lukách mezi Probluzí a Střezeticemi se spojuje se střezetským potůčkem, který pramení nad Střezeticemi a protéká touto obcí.

Takto zesílený potok odtéká dále k západu pod les Dubinu a z Dolního Přímu se stáčí k jihu k Novému Přímu, kde před lety býval velký rybník, který hnal svojí vodu na Jehlický mlýn, nyní již dávno zaniklý. Potůček se dále žene k Radíkovicům a Radostovu a odtud opět západním směrem až k Homyli, kde se vlévá do Bystřice. Celkový tok potůčku je asi 15 km.

Poněvadž i Bystřice se vlévá do Labe a toto do moře Severního či Německého, patří i v tomto směru Rosnice ku povodí tohoto moře.

Potůček není nikde oficielně pojmenován. Říká se mu Střezetský potok, Jehlický potok, Radíkovský potok i Radostovský potok. Každá vesnice, kterou protéká, mu dává svoje jméno.

Převážná část rosnických občanů pravděpodobně u této studánky ani nikdy nebyla. Studánku znají pouze rolníci, kteří mají na Černé pole a nebo luka. Tito občané dobře poznali za parných dnů, dobrou, studenou a osvěžující chuť vody ze studánky.

Za to znají studánku velmi dobře občané borští. Jakmile přijde suší rok, začne se v borských studnách ztráceti voda. Tu vytahují svoje voznice a v těch dovážejí si domů vodu pro dobytek i pro svojí potřebu.

Studánka tudíž slouží i naším občanům.

Poznámka číslo 17. strana 271.

Studánka na Černé pod Borem.

Studánka je 180 cm hluboká. Ode dna do výše asi 130 cm je roubená z dubových, silných asi 110 cm dlouhých polen, tak že uprostřed vznikla čtverhranná prostora o rozměrech 80 x 80 cm a to, jak výše uvedeno až do 130 cm ode dna. Dno jest z bílého tvrdého, téměř skalnatého jílu.

Od vrchu asi 50 cm je roubení vybrané, proto studánka se zdá, že zaujímá u vrchu mnohem větší obvod, neboť je - jak bylo již uvedeno - až po okraj naplněna vodou."

Toto místo se však zapsalo rovněž do dějin, protože 3. července 1866 se zde střetla rakouská Mengenova brigáda s pruskou Rheinbabenovou lehkou jezdeckou brigádou (viz https://odkladskychhranic.wordpress.com/2019/05/11/edmund-chaura-valka-prusko-rakouska-roku-1866-1902/ nebo https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/82928 a https://chartaeantiquae.cz/cs/maps/82925). Důkazem toho byl nedaleko lesa zřízený železný kříž na mohutném pískovcovém soklu (č. e. 332, typ č. 302A) na hrobě padlých vojáků z roku 1899, který se však dnešní doby nedočkal, i když je zaznamenán ještě ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 10 000 z roku 1969 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-A-d-2), takže zanikl někdy po tomto roce.

Sám "Švábův boreček" zmizel v souvislosti s různými přírodními katastrofami, což můžeme vidět z leteckého měřicího snímku z roku 1936. Od té doby byly tyto pozemky využívány jako pole a louky. S obnovou lesa se začalo až v 70. letech 20. století, aby byl v následujícím desetiletí dále rozšiřován a využíván myslivci. Příroda však opět zapracovala a díky vichřicím a kůrovci se zdá, že les má opět své dny sečtené, což je vidět i na přiložených snímcích. Hezkým zákoutím je alespoň v letech 2011-2012 rozšířený rybníček, jenž vznikl na pozemcích ZD Všestary a Statku Dlouhé Dvory Holding a. s., kde se původně nacházela předem jmenovaná studánka. Sama lokalita Na Černé je nyní známá jako lokální biocentrum, jež je v odůvodnění územního plánu z roku 2011 popsáno takto:

"Pořadové číslo: BC27
Název: Na černé
Biogeografický význam: lokální biocentrum
Katastrální území: Rosnice u Všestar
STG: 2B3
Geologie, půdní typ: hnědozem černozemní na sprašových hlínách, až hnědozem oglejená na jižní části BC
Charakteristika ekotopu: Porost rákosu na ploše cca 0,5 ha s porostem olší, pod smrkovým remízkem je rybníček 20 x 40 m, který vyúsťuje do melioračního odpadu. Okolo rákosí olšový a jasanový porost.
Stupeň ekologické stability: 4
Návrh opatření: Založit nové lokální biocentrum. Původní rybníček rozšířit na plochu cca 0,4 ha s přechodem na mokřad. Doplnit stromovou a keřovou zeleň.
Výměra: 3,03 ha"

Nechme se tedy překvapit, co se z tohoto místa nakonec stane, ale bylo by chybou, kdyby k obnově uvedeného přírodního zákoutí nedošlo. Už jenom jako vzpomínka na to, že se od nepaměti chodilo těmito místy od Boru a Probluze (u bývalého "Švábova borečku" bývala křižovatka obou cest, viz letecký měřicí snímek z roku 1946: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.JARM89.10774) na silnici ze Všestar do Střezetic a mohli se zde zastavit a osvěžit.