Bílá Voda - klášter,kostel,gymnázium,zámek,hřbitov
Turistické cíle • Památky a muzea • Klášter
Bílá Voda je nejsevernější obcí v Jeseníkách. V této obci, kam vede jen jedna silnice, lze najít několik zajímavých památek. Prohlédli jsme si je během dovolené v Jeseníkách....
Gymnázium , Klášter , Kostel - 3 v jednom
V minulosti se mohla obec chlubit piaristickým gymnáziem, které bylo přistavěné ke kostelu. Původní kostel byl zbudován v letech 1602 - 1604 baronem Kryštofem z Maltic. Plány k nynějšímu baroknímu kostelu vypracoval slezský architekt Felix Antonín Hammerschmidt. Roku 1714 se olomoucký kanovník Jakub Arnošt hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu rozhodl na svém panství v Bílé Vodě, zřídit piaristickou kolej. Piaristé přišli do Bílé Vody již 18. února 1724 a začali s výstavbou koleje (dokončena byla roku 1733) u stávajícího poutního kostela Zvěstování P. Marii. Ten jim byl svěřen do duchovní správy a roku 1727 u něj byla zřízena farnost. Po několika odkladech začala roku 1755 i přestavba kostela, která se protáhla do roku 1777. Kostel byl slavnostně vysvěcen 14.září 1777 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. Hlavním účelem příchodu piaristů bylo zřízení škol - triviální školy a gymnázia - ve kterých také roku 1727 zahájili vyučování. Poté však působení koleje poznamenaly osvícenské školské reformy a začátkem 19. století navíc znehodnocení peněžních nadací, které tvořily hlavní majetkové zázemí konventu, v důsledku rakouského státního bankrotu roku 1811. Postupně zanikly všechny školy i gymnázium. Přesto zde piaristé zůstali do roku 1938, i když už jen jako správci místní fary. V září roku 1950 byly v českých zemích zrušeny všechny ženské kláštery a řeholnice různých řádů a kongregací byly násilně svezeny do sběrných klášterů; jedním z vybraným míst byla právě Bílá Voda. V roce 1951 byly mladší sestry odvezeny na jiná místa a Bílá Voda sloužila k internaci starších a práce neschopných sester. Pro ně byl v listopadu 1951 zřízen v Bílé Vodě Charitní domov pro řeholnice. V jeho čele stál správce, bez jehož vědomí a souhlasu nesměly sestry opustit vesnici, musely mu též hlásit všechny návštěvy či trpět, aby jim kontroloval poštu. Později se původně uzavřený ústav se zákazem vycházení přece jen stal "klasickým" domovem důchodců, z něhož mohly řeholnice po ohlášení i odjíždět či přijímat návštěvy. Postupně se zde shromáždila snad největší církevní komunita v Evropě, čítající až 450 řeholnic najednou. Vzhledem k tomu, že v domově žily sestry různých kongregací, musely se vzájemně přizpůsobit i v bohoslužbách v jediné kapli. Od roku 1950 žilo ročně v Bílé Vodě průměrně 300-400 řeholnic třinácti různých kongregací. V tomto "zastrčeném" koutě země se postupem doby vytvořila zvláštní církevní komunita, která přečkala všechny překážky i útrapy a nesmazatelně se vepsala do historie Bílé Vody. Řeholnice zůstaly v domově v Bílé Vodě až do roku 1991, kdy se sestry postupně odstěhovaly do svých klášterů v Čechách a na Slovensku. Bohužel jich zde kolem 700 zemřelo.
Hřbitov - kulturní památka
Řeholnice byly pochovávány na místním hřbitově, který Ministerstvo kultury ČR prohlásilo 28. září 2000 za kulturní památku.
Zámek Bílá Voda
Zámeček v Bílé Vodě postavil hrabě Karel z Lichtenštejna okolo r. 1690. Počátkem 19. století se stal majitelem statku francouzský emigrant hrabě Ludvík d'Ambly; jeho manželka Bettina nechala r. 1848 vojensky potlačit povstání poddaných, kteří odmítali platit neúměrně vysoké daně. Její dcera prodala r. 1853 Bílou Vodu i s panstvím princezně Marianně Nizozemské, která zámek rozšířila o jedno patro a nechala vybudovat pomník upomínající na návštěvu císaře Josefa II. Dnes je zámek využit pro potřeby psychiatrické léčebny a léčí se v něm lidé ze závislosti na alkoholu, drogách a jiných závislostech.
Zámek je patrová dvojkřídlá barokní budova s malou věžičkou. Původní stavba byla pouze přízemní, k nástavbě patra došlo za princezny Marianny Nizozemské. U zámku se nachází pomník císaře Josefa II., v jeho okolí park.





