Barcelona – klášterní kostel sv. Anny (Monasterio de Santa Ana, Santa Anna de Barcelona)

Někdejší klášterní kostel sv. Anny je pozoruhodnou románsko – gotickou stavbou pocházející z 12. století. Nachází se na stejnojmenné ulici (Carrer de Santa Anna č. 29) – tedy poblíž Katalánského náměstí (Plaça de Catalunya) - a o jeho významu nejlépe svědčí fakt, že už byl dávno zapsán na seznam španělských národních památek. Některým návštěvníkům však může trošku vadit fakt, že svatostánek spojovaný od počátku s Řádem Božího hrobu jeruzalémského je dnes jakýmsi centrem pro bezdomovce, před kterým se nově nachází také ležící socha Houmeles Ježíš.

Jestliže kostel sv. Anny prokazatelně existoval – i když zřejmě ještě jako nedostavěný – již v roce 1177, tak klášter „legalizoval“ až papež Inocenc II. roku 1215. V roce 1423 pak byl tento konvent sloučen s klášterem sv. Eulálie. Od roku 1592 se jednalo o sekulární (svoboda vyznání) kolegiální kostel.

Moderní dějiny už kostelu sv. Anny moc nepřály. V roce 1936 zničil požár kopuli, která musela být následně přestavěna. Zmizely také sochy z 15. století, které v Kapli odpuštění ze 14. století představovaly Ukládání do hrobu. Naopak se v roce 1991 podařilo znovu získal relikvii ze Svatého hrobu, která zmizela během španělské občanské války.

Stavba původního románského kostela a prvního kláštera je připisována architektovi Ramonovi Amadeu. Různé stavební úpravy a přestavby zde však probíhaly ještě v průběhu následujících tří století. To už architektuře dávno vládla gotika. Z původní románské stavby je zachována čtvercová apsida s lomeně valenou klenbou z 13. století. Gotický portál pochází z roku 1300 a ve 14. století dostala rozšířená chrámová loď gotickou klenbu. V 15. století pak přibyla již zmíněná kopule.

V interiéru kostela musíme z toho nejzajímavějšího ještě zmínit nejen hrobku rytíře Miguela de Boera z 16. století, ale také různé fresky a obrazy pocházející z minulého století. A také početné skupinky všudypřítomných bezdomovců.