Bavorsko se nachází na jihu Německa a je jeho největší zemí. Stejně jako bílá klobása a pivo, patří k Bavorsku i živé tradice. Objevovat zde můžete více než 100 000 architektonických památek, 1 200 muzeí a sbírek ... > více o Bavorsku
Bazilika Vierzehnheiligen (Bazilika Čtrnácti svatých pomocníků) je poutním kostelem, který se nachází poblíž města Bad Staffelstein v Horních Frankách. Bazilika byla postavena podle plánů Balthasara Neumanna a bezpochyby se jedná o dominantní prvek zdejšího kraje. Bazilika je jako nedaleký klášter Banz vidět z velké dálky.
Barokní poutní bazilika je oblíbeným a frekventovaným poutním místem. Ročně ji navštíví okolo půl milionu návštěvníků.
Podle legendy se jednomu pastýři z kláštera Langheim na místě dnešní baziliky v roce 1445 zjevilo Jezulátko uprostřed napůl bíločerveně oblečených dětí. Ti se mu představili jako Čtrnáct svatých pomocníků a požádali, aby v pro ně na místě zjevení byla postavena kaple. Poté dav dětí zmizel v oblacích. Další zázrak na sebe nenechal dlouho čekat. Nevyléčitelně nemocná služka se na místě zjevení uzdravila. To se brzy rozneslo mezi lidmi a na místo začali chodit poutníci. Cisterciácké opatství Langheim se po naléhání věřících rozhodlo na místě postavit kapli Čtrnácti svatých pomocníků. Roku 1525 skončila kaple v sutinách během německých selských válek. Brzy však byla nahrazena větším kostelem, který byl bohužel zničen během třicetileté války.
Ke stavbě nového kostela došlo v polovině 18. století. V dubnu 1743 byl položen základní kámen. Autor projektu, Balthasar Neumann to neměl vůbec jednoduché, aby stavba probíhala podle jeho představ. Nakonec roku 1753 zemřel a dokončení se nedočkal. To se podařilo jeho žáku Johannu Thomasu Nisslerovi. Kostel byl vysvěcen 14. září 1772. Začátek 19. století nepřinesl nic dobrého kostelu. Cisterciáci, kteří o kostel i poutní místo starali, museli odejít. Následně došlo ke ztrátě či rozprodání inventáře a roku 1835 po úderu blesku k poškozen budovy.
Naštěstí roku 1839 pověřil bavorský král Ludvík I. Františkány, aby opravili kostel a obnovili poutě, což se brzy podařilo. V roce 1897 povýšil papež Lev XIII. Bazilika Čtrnácti svatých pomocníků na baziliku minor, která se tak stala druhým německým kostelem této úrovně.
V průběhu 20. století byly provedeny další opravy a rekonstrukce, které navrátili bazilice vzhled podle původních plánů Balthasara Neumanna. Roku 1999 byly do baziliky umístěny nové varhany od firmy Rieger. Ty zakrývají pouze jedno okno, tudíž opět vyniká původní rokoková architektura.
Reprezentativní fasáda, která patří k jedné z nejimpozantnějších z daného období, má v centrální části elegantní průčelí a po stranách dvě vysoké věže.
V interiéru je okolo oltáře jemně odděleného od struktury exteriéru velký milostný ovál. Ten slaďuje celý prostor do zadní části kostela a dává mu kolosálními tříčtvrteční sloupy majestátní vzhled.
Zmíněný oltář, štukatérské práce či dopadající světlo skrze mnohá okna, to vše činí interiér neskutečně zajímavý.
Do baziliky se většinou vstupuje koncem severního transeptu, protože západní hlavní vchod bývá otevřen jen při bohoslužbách navštívených velkým počtem poutníků.
Ve středu lodi se nachází rokokový oltář zasvěcený Čtrnácti svatým pomocníkům. Ten zároveň umožňuje volný průhled na hlavní oltář.