Arezzo

Arezzo je jedním z nejstarších měst Toskánska a leží v místě, kde se setkávají čtyři údolí provincie - Val di Chiana, Valdarno, Valtiberina a Casentino. Díky jejich geografické poloze bylo Arezzo místem střetávání různých národů a kultur.Město etruského původu se za Římanů rozvinulo ve středisko hrnčířství. Z etruské doby se zde dochovali nejen zbytky starých budov a kdysi mohutných městských hradeb.

Centrem města je nepravidelné, široké, lehce se svažující Piazza Grande. Na jeho západní straně stojí apsida kostela Pieve Santa Maria, dále Palazzo del Tribunale ze 17. století s balustrádou a venkovním schodištěm a Palazzo della Fraternita, který vznikl v letech 1375 až 1460. Na východní straně náměstí stojí vysoké středověké domy. Severní stranu náměstí ohraničuje Palazzo delle Logge. Podobu paláce navrhl roku 1573 Giorgio Vasari.

Trojlodní bazilika Duomo San Donato z pískovce, tyčící se vysoko nad městem, s krásnými barevnými skleněnými okny ze 16. století (od 13. do 16. století budována obyvately Arezza). Protože stavba dómu trvala několik staletí, lze na podobě oken sledovat přechod od románského ke gotickému slohu. Interiér zdobí nádherný mramorový hlavní oltář, který vytvořil Nicolo Pisano. Na oltáři se nachází schránka s ostatky sv. Donáta, v samotném kostele pak mnoho náhrobků významných osobností. V levé postranní lodi se dochovala freska Máří Magdaleny od Piera della Francesca z roku 1465.

Cimbuřím zdobený palác Palazzo dei Priori ze 13. století s mohutnou věží z roku 1337, na kterou lze vystoupit. V paláci s krásným nádvořím sídlí od jeho vybudování městská správa.

Mohutný gotický kostel San Francesco, jehož fasáda zůstala nedokončená. Jeho stavba byla zahájena ve 13. století, interiér byl ve 14. století přebudován v prostém toskánsko-gotickém slohu františkánských kostelů. Nejvýznamnějším uměleckým pokladem baziliky je hlavní chór, který Piero della Francesca vyzdobil nádhernými freskami „Legendy o zlatém Kříži" (líčí historii Kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus).

Trojlodní románský farní kostel Santa Maria della Porve postavený roku 1140 na zbytcích kostela z 10. století má nejbohatší fasádu v pisánsko-románském slohu v celém kraji. Kuriózní zvonice tohoto kostela s čtyřiceti okénky ve dvojitém oblouku je nazývána Torre delle cento bucchi - věž sta děr.

Za zmínku určitě stojí určitě ještě Dominikánský klášter San Domenico ze 13. století s celou řadou fresek a malovaným krucifixem na hlavním oltáři od Cimabua.