Areál zámku v Mořicích

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1238. Tehdy byla majetkem Předibora z Mořic. V následujících časech se vlastníci střídali a byli jimi i páni z Kravař a Žerotínové. Ti ale po stavovském povstání o své majetky přišli a mořický statek získal jako konfistát Maxmilián z Lichtenštejna. Ten jej roku 1633 daroval klášteru Paulánů ve Vranově u Brna, kteří si v Mořicích vystavěli letní sídlo v podobě raně barokního patrového zámku. Vzniklo poblíž bývalé tvrze, zaniklé za třicetileté války. (Dnes z tohoto tvrziště zůstala v terénu zřetelná jen část pahorku, zbytek odkopán při stavbě sladovny.)

Se stavbou zámku započato okolo roku 1700 a o devět let později byl dostavěn. Roku 1784 paulánský řád císař Josef II.zrušil a mořický zámek získal náboženský fond. Začátkem „století páry“ (1807) vesnici zachvátil ničivý požár. Až na dvě stavení zlikvidoval všechna mořická obydlí a neušel mu ani zámek. Opraven byl až po 12 letech, ale to už patřil rakouskému arcivévodovi Ferdinandu d´Este, který jej od náboženského fondu odkoupil. Při rekonstrukci zámku provedeny empírové úpravy. Dalším majitelem Mořic se roku 1885 stalo olomoucké arcibiskupství, které jej vlastnilo až do roku 1924. Pak připadl Moravským sladovnám a interiéry zámku prošly úpravou na byty, kanceláře a sklady. Dnes je jeho levá část v majetku obce a je zde umístěna i obecní knihovna. Zbytek spolu se sladovnou vlastní soukromý majitel a ten zde pořádá již tradiční srazy autoveteránů.

Impozantní čelní trakt bývalého panského sídla je spolu s unikátním kostelem sv.Martina největší ozdobou travnaté mořické návsi.

Zámek je obdélnou patrovou budovou nadstavenou půdním polopatrem, jejíž hladké fasády krášlí jen lizény a prostá obdélníková okna, opatřená v patře parapetními římsami. Objekt je v ose hlavního průčelí s hlavním vstupem členěn masivní polygonální věží s helmicí a věžními hodinami, vypínající se z hranolové základny. Vstupní portál je po stranách přizdoben sloupky nesoucími froton. Průjezd je zaklenut valeně s výsečemi. Podobné klenby mají veškeré přízemní prostory a chodby v patře, tam už jsou ale místnosti plochostropé. V interiérech se místy zachovaly zbytky štukové výzdoby. Zámek je památkově chráně od roku 1958.

Zámecký dvůr je obklopen hospodářskými budovami, sladovnou a zbytky bývalého pivovaru. Vrchnostenský pivovar s lihovarem a sladovnou byl součástí panského dvora, ale pivo se zde přestalo vařit ještě v průběhu 19.století. Sladovna prošla roku 1898 rozsáhlou renovací. Její provoz ukončen 1998 a budovy částečně zchátraly. V současnosti byl provoz sladovny obnoven a objekty se pomalu opravují.