Archlebov - kostel sv. Rocha a sv. Šebestiána

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel sv. Rocha a sv. Šebestiána v Archlebově byl postaven v letech 1729 - 1731 na místě starší kaple. Ta je připomínána již v roce 1447, kdy po určitou dobu sloužila i jako bratrská modlitebna. Při jejích úpravách po roce 1636 došlo ke změně jejího zasvěcení. Tato stavba však byla až na raně barokní věž zbourána a na jejím místě vznikla nynější barokní novostavba, zůstaly zachovány jen zbytky pevnostních zdí se střílnami.

Úprava interiérů údajně proběhla až v letech 1740–46 podle návrhů Antona Erharda Martinelliho.

Kostel je jednolodní sálová stavba na jedné straně ukončená půlkruhovou zdí. Celý strop je klenutý. Hladká vnitřní fasáda chrámu je členěna pěti dvojicemi výstupků naznačujícími ploché sloupy. Světlo vniká sedmi okny půlkruhové ukončenými v horní části. Patu klenby vyznačuje průběžná římsa, která obepíná celý kostel. V západní části kostelní lodi je kůr mající zděné zábradlí ozdobené štukovými kuželkami a římsou. Kůr spočívá na arkádách a je nesen dvěma hranolovými sloupy překrytými pilastry.

Presbytář kostela tvoří ve východní části chrámového prostoru tři schody. V presbytáři jsou tři oltářní retabula, uprostřed nich se nachází svatostánek a oltář ke slavení liturgie. Na zadní zdi je obraz patronů kostela farnosti sv. Šebestiána a Rocha v nebeské slávě, nad nimi je vyobrazen Bůh Otec a Boží syn. Nad obrazem v záři pozlacených paprsků se vznáší holubice – atribut Ducha svatého. Obraz maloval v roce 1750 brněnský malíř Lukáš Bauer. Na obrazu v jeho dolní části je výjev z doby moru a lichtenštejnský znak.

Po straně obrazu stojí čtyři velké barokní sochy - sv. opat Bernard, sv. papež Fabián, proti nim sv. papež Urban a sv. řeholník Štěpán. Kolem rámu obrazu jsou hlavičky i postavy andělů. Předsunutý je barokní svatostánek na jehož stranách jsou dva klanějící se cherubové.

Pod levým oknem presbytáře je umístěn velký kříž pořízený a posvěcený v roce 1994 a pod protějším oknem na konzole stojí zmenšená kopie milostné sochy Staré Matky Boží Žárošské zhotovené uměleckým řezbářem Janem Florianem ze Staré Říše.

Po levé straně presbytáře je retabulum s obrazem Stětí sv. panny Barbory a nad ním je obraz zbičovaného Spasitele. Po stranách obrazu sv. Barbory jsou umístěny sochy mučednic sv. Kateřiny Alexandrijské a Apolonie.

Na protější straně je retabulum s obrazem Stigmatizace sv. Františka. Nad ním je překrásný oválný obraz Panny Marie s malým Ježíšem. Po stranách obrazu sv. Františka jsou sochy mučedníků sv. Jana a Pavla. Obrazy jsou pravděpodobně také dílem Lukáše Bauera.

Pro obnovenou liturgii dostal presbytář kostela v roce 1994 nové schody s dlažbou z vračanského vápence a na nich byl umístěn nový oltář pro bohoslužbu tváří k lidu. Oltář posvětil 25.10.1994 strahovský opat Michael Josef Pojezdný a vložil do něj ostatky mučedníků sv. Klementa, Fidelia, Justiny a kněze a mučedníka sv. Jana Sarkandra. Na tumbě oltáře je umístěn v pozlacené řezbě znak cisterciáckého řádu, který po několik staletí vykonával v Archlebově duchovní správu. K oltáři byl zhotoven ambon a sedadlo.

Před vchodem do sákristie je na zdi umístěna barokní Kazatelna, na jejíž střeše stojí socha sv. apoštola Pavla s knihou a mečem. Na parapetu byly původně dvě řezby andělů, které však i se čtyřmi dalšími ze svatostánku zcizili neznámí zloději v roce 1990. Nyní je na parapetu řezba anděla s kartuší a na ní vyobrazena událost, kdy Josef Němec z Archlebova nalezl sochu Staré Matky Boží Žarošské.

Protějškem Kazatelny je pískovcová křtitelnice (snad z doby, kdy se Archlebov stal lokalií), na ní sousoší Křtu Páně s holubičkou Ducha svatého.

Denní světlo vniká do chrámu sedmi okny. Čtyři okna mají čirá skla a tak spojují chrámový prostor s oblohou a přírodou, tři okna mají vitráže. V samotném presbytáři levé okno nese obraz sv. Terezie Veliké a pravé sv. Alžběty Uherské. Obě okna věnovali v roce 1903 manželé Martin a Alžběta Kučerovi k uctění své zemřelé dcery Terezie. Okna zhotovila firma Škarda v Brně. Třetí okno proti Kazatelně nese obraz Panny Marie Bolestné. Věnován byl v roce 1929 manžely Janem a Terezií Filovými.

V kostele po zdech pod okny rozmístěno 14 obrazů Křížové Cesty. Obrazy maloval známý zdejšího faráře P. Bedřich Kamarýt, čestný děkan a farář v Deštné v Čechách. Posvěcena byla farářem Josefem Jurkem 24.2.1895.

Prostor kostela osvěcují dva křišťálové lustry, které byly pořízeny nákladem farníků v roce 1988.

Pod kůrem kostela stojí na konzolách starobylé sochy Panny Marie a sv. Josefa. Ve výklenku je umístěna zpovědnice.

Na zdech kostela je umístěno 12 mramorových desek s kříži a nad nimi kovové svícny. Tyto připomínají slavnou konsekraci kostela, kterou vykonal brněnský biskup dr. Josef Kupka v neděli 14. května 1939.

Podle vyjádření odborníků je nejstarší částí kostela jeho věž. Na ní byly v roce 1944 pořízeny nové hodiny od firmy Dvořák z Vyškova namísto starých. Již tehdy byly nové hodiny elektricky osvětleny.

Pod věží je na zdi umístěn dřevěný kříž jako památka na lidové misie. Na něm jsou letopočty misií nebo jejich obnov: 1913, 1927, 1929, 1935, 1936, 1949.

Prostoru pod věží, který od kostela odděluje kovová mříž, se používá pro stavbu betlému, který pořídil v roce 1955 farář Jaroslav Zapletal. Je to první betlém řezbáře Metoděje Floriana ze Staré Říše. Pozadí betléma tvoří miniatury staveb z Dolních Kounic, které byly domovskou obcí zmíněného duchovního správce. Starší betlémy jsou známé dva. Roku 1924 pořídila betlém archlebská děvčata, v roce 1943 byl zakoupen betlém s pohyblivými figurkami. Ze žádného se však nic nedochovalo.

Po dobu velikonoční se pod věží staví Boží hrob se sochou mrtvého Krista. Pořízen byl v roce 1906.

Kostel vlastní mešní kalich, který byl zhotoven v roce 1844 Kristiánem Praisem z Kyjova. Má barokní kupu se třemi tepanými medailonky. Je na nich P. Maria Žarošská v barokním oděvu. sv. Šebestián a sv. Roch. Také monstrance má barokní znázornění Boha Otce, sedící Matky Boží s Ježíšem, sv. Barbory a Kateřiny. Noha monstrance je v empírovém stylu.

V roce 1836 byla ke kostelu přistavěna sakristie.

http://farnost-archlebov.wz.cz