Archeopark Pavlov

Interaktivní archeologická expozice byla otevřena 28. května 2016 v jihomoravské obci Pavlov. Expozice seznamuje se životem našich předků, kteří se před 30.000 lety usadili pod Pálavou (Pavlovskými vrchy). Již od roku 1924 probíhá v obci Dolní Věstonice a později také v Pavlově a Milovicích systematický archeologický a antropologický výzkum, který byl korunován několika úspěchy. Jedním z nich hned v roce 1925 bylo nalezení sošky Věstonické Venuše. V lokalitě byla odhalena sídliště z období paleolitu – tedy doby známé jako období lovců mamutů – četné úlomky kostí, od lidských až po mamutí, zbytky ohnišť, několik lidských hrobů, mnoho nástrojů, sošek i jiných cenných nálezů. Tyto nálezy řadí oblast mezi celosvětově významné archeologické lokality.

Na začátku prohlídky jsme zhlédli krátký zajímavý film o historii archeologických výzkumů a životě lidí současného typu (Homo sapiens) pod Pálavou. Poté jsme si volně prohlédli expozici. Ta využívá jak klasické muzejní vitríny, tak i nejmodernější techniku, aby nám co nejvíce přiblížila poznatky získané na této lokalitě během několika desetiletí výzkumů. Pomocí vystavených nálezů se můžeme vnořit do starší doby kamenné a poznávat každodenní život pravěkých lidí - zakládání sídlišť, lov zvěře, výrobu zbraní, pohřbívání mrtvých a nemalou část expozice tvoří pravěké umění - výroba ozdob a figurek lidí i zvířat.

Prvním významným archeologem, který pracoval na vykopávkách v Dolních Věstonicích byl profesor Karel Absolon, který se proslavil také ve spojení s výzkumem jeskyní Moravského krasu (propast Macocha, Punkevní jeskyně, jeskyně Pekárna). Pod jeho vedením byla také na poli v katastru Dolních Věstonic 13. 7. 1925 nalezena soška z vypálené hlíny – slavná Věstonická Venuše. Její kopie je v expozici Archeoparku samozřejmě také ke zhlédnutí, originál je uložen v trezoru brněnského Moravského zemského muzea. Kromě Věstonické Venuše Absolon odhalil celou řadu unikátních nálezů – pazourků, plastik z hlíny a mamutoviny.

Za druhé světové války prováděli výzkumy němečtí okupanti a veškeré nálezy byly soustřeďovány na zámek v Mikulově. Po ústupu německé armády v roce 1945 byl na mikulovském zámku úmyslně založen požár a veškeré sbírky tak shořely. Pouze Věstonická Venuše spolu s několika dalšími předměty zkáze unikla, jelikož se právě nacházela v Brně.

Po válce převzal vedení archeologických výzkumů v okolí Dolních Věstonic a nově i Pavlova archeolog a geolog Bohuslav Klíma. Jeho nejvýznamnějším objevem byl nález prvních rituálních hrobů muže a ženy.

Při stavbě novomlýnských nádrží pod Pálavou byla odkryta další, do té doby pouze tušená naleziště v Dolních Věstonicích a nově v Milovicích. Vytěžená spraš z těchto nalezišť (nálezy se nacházejí v hloubce cca 5-6 m) byla použita na sypané hráze přehrad. V letech 1986 a 1987 byly odhaleny další významné nálezy – věstonický trojhrob a další hrob muže. V současné době probíhají průzkumy pod vedením profesora Jiřího Svobody z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Samotná stavba archeoparku je zajímavě architektonicky řešena, umístěna pod zemí. Nad zemský povrch vystupují pouze betonové věže, které mají připomínat vápencové skály Pavlovských vrchů. Podle mého mínění toto minimalistické řešení také pěkně zapadá do území chráněné krajinné oblasti, což byl jistě i záměr architektů.

Otevírací dobu a ceník vstupenek naleznete přímo na webových stránkách archeoparku.