Amatérská jeskyně

Amatérská jeskyně je největší a nejdelší jeskynní systém v České republice. Společně s dalšími navazujícími jeskyněmi (Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka, 13 C, Punkevní, Sloupsko-šošůvské jeskyně), tvoří jediný celek o délce přes 35 km. Byl vytvořen ponornými toky - Sloupským potokem a Bílou vodou. V prostoru jeskynního systému dochází ke vzájemnému soutoku a vzniku známé říčky Punkvy.

Jeskyně byla objevena 18. ledna 1969 Plánivskou skupinou Speleologického klubu v Brně ze dna Cigánského závrtu na Simonově vrchu. V srpnu téhož roku, po překonání povodňového sifonu, objevitelé prošli značnou část jeskynního systému. Průzkum za sifonem byl přerušen katastrofální povodní 29. srpna 1970, při které tragicky zahynuli Milan Šlechta a ing. Marko Zahradníček, členové objevitelské skupiny. Při dalším průzkumu bylo v roce 1973 vytipováno místo v západní Macošské větvi (Javorová chodba), do kterého byl z Pustého žlebu proražen nový, bezpečný a pohodlný vstup. Od roku 1974 v jeskyni probíhaly průzkumné a dokumentační práce. Pozornost byla soustředěna také na propojení jeskyně s Propastí Macochou – to se v roce 1975 podařilo potápěčům po překonání namáhavého, až 20 m hlubokého a 420 m dlouhého Předmacošského sifonu. V roce 1989 potápěči pronikli ze Sloupského koridoru proti toku potoka a objevili 1200 m nových chodeb; při průzkumech v letech 1999-2000 byly zdolány další čtyři sifony a objevitelé pronikli do oblasti spodního patra Sloupsko-šošůvských jeskyní.

Amatérská jeskyně je charakterizována dlouhými tunelovitými chodbami s množstvím říčních sedimentů a sutí. Tunely místy přecházejí do větších prostor charakteru dómů. Jde o vyšší jeskynní úroveň, ležící asi 20 m nad mladší aktivní nižší úrovní protékanou podzemním tokem. Ve střední části jeskynního systému (Bludiště Milana Šlechty) je nepřehledná oblast soutoků obou toků, se značným vertikálním členěním chodeb a řadou pater. Chodby jsou často povodňově protékány a hydrologie je zde značně složitá.

K hlavním částem Amatérské jeskyně patří Západní a Východní macošská větev (Absolonův dóm a aktivní tok Punkvy), 900 m dlouhý Macošský koridor (s dómy Ráztoka, U bílé kašny, Bezejmenný, Písečný, Zemních pyramid, U dvou velkých), Bludiště Milana Šlechty s Říceným dómem, Rozlehlá chodba – dělí se v dómu U homole na Sloupský koridor a Bělovodskou větev; ta pokračuje Souběžnou chodbou přes Dlouhé jezero k aktivnímu řečišti Bílé vody, přes největší podzemní prostoru celého systému - Katedrálu Jiřího Šlechty k povodňovému sifonu a ke Staré Amatérské jeskyni. Sloupský koridor vede od dómu U homole přes pět jezer k Černému dómu, k aktivnímu toku Sloupského potoka (Turbína) a prostornou chodbou s krápníkovou výzdobou až k přítokovému sifonu. Za soustavou sedmi sifonů je napojení na Sloupsko-šošůvské jeskyně.

Současný bezpečný vchod do Amatérské jeskyně se nachází na dně Pustého žlebu v místech silně zaškrceného meandru údolí zvaného Koňský spád. Touto částí Pustého žlebu prochází červeně značená turistická cesta, která vede od Propasti Macochy do Sloupu.

Území Pustého žlebu v okolí Koňského spádu je zobrazeno na turistických mapách: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras, GOL 1:25 000 Moravský kras