Loading...
Turistické cíle • Technická památka
Zpřístupněná podzemní cisterna Mecveddin patří k největším a nejzajímavějším „atrakcím“ střední části alanyjské poloostrovní hradní pevnosti. Stejně jako několik stovek dalších hradních cisteren vznikla i Mecveddin proto, že celý rozlehlý hrad nemá žádný přirozený zdroj vody. Těch cisteren zde postupně vzniklo 400 až 500, z nichž některé jsou soukromé, některé pocházejí ze 13. století a některé jsou stále funkční. A to přesto, že byl hrad v 60. letech minulého století připojen na veřejný vodovod.
Cisterna Mecveddin je jednou z největších cisteren na hradě v Alanyi. Její jméno je novodobé (byla pojmenována po osmanském princi přelomu 19. a 20. století Mecduddin Mahmutovi), i když je téměř jisté, že byla vybudována již za vlády seldžuckého sultána Alaaddina Keykubata I., tedy v I. třetině 13. století.
Cisterna s valenou klenbou je vysekaná ve skále, má obdélníkový půdorys o rozměrech 13 x 22,2 m a skládá se ze dvou uzavřených prostor propojenými lomenými oblouky. Přístup do cisterny umožňují dvě strmá samostatná schodiště, umístěná na severní a jižní straně. Nosné pilíře stavby a oblouky kleneb jsou postaveny z cihel, rohy a dveřní otvory z lomového kamene. V horní části jsou umístěny tři komíny a jeden otvor pro odvod vody. Okraje komína jsou postaveny z cihel a vrcholy z pískovce. Aby bylo před vodou chráněno okolí cisterny, je postranní zeď z lomového kamene zvýšena přibližně 2 m nad okolní terén.
Po roce 1980 se z cisterny Mecveddin stala diskotéka a je jistě nepřekvapivé, že se následné chybné opravy na stavu této památky projevily negativně (omítnutí schodů a stěn do výšky 3 m, keramické dlaždice aj.). A tak musely být zahájeny náročné a nákladné restaurátorské práce s cílem obnovit Mecveddin do původního stavu.
Dnes je horní část cisterny, která je postavena na půdorysu ve tvaru písmene „U“, upravena do podoby relaxační vyhlídkové terasy a slouží i jako místo pro konání menších kulturních aktivit.