Loading...
Hrad Ehmedek je jednou z pěti částí alanyjské poloostrovní pevnosti. A možná hned tou částí nejatraktivnější i nejromantičtější, navíc částí, se kterou se většina návštěvníků zdejší náhorní citadely setká jako s první. Právě Ehmedek - neboli Přední, Severní a občas i Střední hrad - je totiž horní stanicí lanovky.
Tento hrad byl postaven proto, aby zabránil útokům na citadelu z pevniny a dá se říct, že se skládá ze dvou samostatných částí, z nichž každá má tři věže. Ehmedek byl postaven za vlády seldžuckého sultána Alaeddina Keykubata I., a to na zbytcích opevnění z helénistického období (4. století př. n. l.). Stavba byla dokončena roku 1227 a byly při ní použity větší kameny než u ostatních hradeb.
Hlavní vchod do Předního hradu je na východní straně a helénistické kamenné zdivo je vidět zejména ve spodních částech hradeb u vnější západní brány. Hrad Ehmedek pak utrpěl značné škody při zemětřesení, které oblast zasáhlo v osmanském období, za vlády Sulejmana Velkolepého.
Seldžukové Alanyi (tehdy ještě Kalonoros) v I. čtvrtině 13. století nutně potřebovali, protože město už tehdy vlastnilo mohutnou pevnost a druhý největší přístav v regionu. A proto se hned po jeho dobytí vrhli na rekonstrukci celé pevnosti. Byly zesíleny hradby a na mnoha místech postaveny nové věže. Nejsilnější opevnění vzniklo vybudováním druhé hradební zdi právě mezi Ehmedekem a Dolní branou.
Ehmedek Kalesi charakterizuje řada obranných hradeb, věží a starobylých staveb rozmístěných po severní straně náhorního hradního komplexu. Vidět zde můžeme stavební techniky různých období i architektonických stylů. A potěší množství míst nabízejících úchvatné výhledy na pevnost, moře, město a okolní krajinu.
Na závěr ještě několik zajímavostí a rozšiřujících informací:
Hrad Ehmedek byl podle nápisu na vstupní bráně dostavěn v roce 1227, kdy nahradil malý hrádek z byzantské éry. Předpokládá se, že svůj název získal po Ehmedkovi (persky Malý Ahmet), což byl údajně velký stavitel seldžuckého období.
Ehmedek byl nejen vojenskou základnou a strategickou obrannou stavbou proti útokům z pevniny, ale současně měl chránit Vnitřní hrad, kde se nacházel sultánův palác. Zdi věží, které se dochovaly do současnosti, byly vytesány ze skály již během byzantského období. Tři cisterny uvnitř hradu jsou využívány dodnes. Na hradbách najdeme rytiny lodí ze seldžuckého období. Během vykopávek zde byly také nalezeny muškety a dělové koule z osmanské éry .
Podle některých odborníků lze konstatovat, že Alanya má dva plnohodnotné hrady; jeden je Ehmedek a druhý İçkale. Navíc je ceněno, že Ehmedek byl - na rozdíl od jiných hradů v Anatolii - využíván nepřetržitě.
Jedna z věží hradu Ehmedek byla pravděpodobně rezidencí velitele hradu během osmanského období, přibližně v době, kdy benátská flotila obléhala město. V této souvislosti byla věž zesílena a z osmanského období pochází také cimbuří.