Alanya – byzantský kostel v pevnosti (İç Kale Bizans Kilisesi)

Fotografie (12) • Foto: markyz63

Byzantský kostel v nejvyšší části alanyjské hradní pevnosti – nebo alespoň to, co se z něj do současnosti zachovalo – patří k nejzajímavějším památkám tohoto tureckého města. Stávající kostel byl s největší pravděpodobností postaven na konci 12. století a charakterizuje jej velká centrální kopule, dvě polokopule a vstupy na severní i jižní straně, velká apsida a průchody s valenou klenbou na straně východní i západní. Zajímavé je, že se (nejen) v kopuli kostela dodnes dochovaly fragmenty původních fresek, které zobrazují např. čtyři evangelisty s architekturou pozadí.

Centrální kostel byl postaven v byzantském stylu na půdorysu trojlístku (tzv. trikonchos). Současný kostel přitom stojí na místě trojlodního bazilikálního kostela z přelomu 5. a 6. století, z něhož jsou dnes už viditelné pouze základy. Původní kostel byl zbořen nejpozději v 10. století a na jeho místě byl založen hřbitov. Na konci 12. století pak vznikla současná stavba, která je od roku 1999 prohlášena chráněnou kulturní památkou.

Vzhledem k tomu, že se kostel nachází ve Vnitřním hradu alanyjské pevnosti, uvidí ho jen ti, kterým nebude líto zaplatit 12 euro za vstup do této části poloostrovního komplexu.

Tím jsou základní informace vyčerpány a následuje ještě několik zajímavostí pro „fajnšmekry“:

Kostel je orientován ve směru východ-západ a nachází se v jihovýchodní části vnitřní citadely, mezi palácem a klenutými kasárnami a západně od předního nádvoří s hlavní bránou. Ve své historii byl také známý jako kostel Hagios Georgios (sv. Jiří), Prodromos (Zvěstování) nebo Hagios Ioannes (sv. Jan Křtitel).

Kostel prošel dvěma stavebními obdobími a třemi přístavbami nebo většími opravami. Původní trojlodní baziliku připomíná dochovaná apsida, která má půlkruhový tvar uvnitř i vně. Trojlodí zřejmě rozdělovaly dvě řady sloupů. Není známo, jestli bazilika měla předsíň. V apsidě je jednostupňový synthronon určený k sezení duchovenstva.

Ve druhém stavebním období vznikla stavba typu trikonchos, která využila zbytků východních zdí, zejména apsidy. Před ní se nachází pastoforia. Střední část krytou kopulí nesou pendantivy spočívající na dvou betonových pilířích (původně snad kamenné sloupy) na východě a na zdech na západě. Hlavní západní vchod završuje půlkruhový oblouk, který obklopuje trojlist a trojúhelníkový štít se zubořezem. Po obou stranách dveří jsou symetricky umístěny obdélníkové výklenky s hrotitými oblouky, z nichž každý obsahuje malby ve formě barevných spár a rytých motivů ve tvaru chryzantém (tyto motivy jsou vidět i v oknech severní a jižní fasády nebo u oken obklopujících buben kopule). Stěnová konstrukce využívá ve spodní části větší lomové kameny a nahoře střední a malé kameny s úlomky cihel. Na ostění a oblouky byl vždy použit úhledně opracovaný kámen.

V interiéru se na pendantivech kupole, jižní polokopuli, stěnách konchy a stěně jižního pastoforia nacházejí fragmenty freskových maleb zobrazujících Nový zákon. Evidentně zde byli zobrazeni čtyři evangelisté (Marek je v severozápadním pendativu), sv. Petr přijímajícího klíče nebeského království a scény ze života Ježíše (od Narození po Ukřižování).

Je zajímavé, že podle dějinného vývoje Alanye bývá vznik kostela Trikonchos datován raným 11. stoletím. Podle stavebních postupů se ale odborníci přiklánějí spíše ke konci 12. století a podle stylu nástěnných maleb uvnitř kostela dokonce k počátku 13. století.

První fáze oprav zde proběhla hned po roce 1225, kdy se na jihozápadě kostela objevil přístavek. Další změny již byly zcela novodobé. V roce 1922 zde byl postaven dřevěný dům, což dokládají trámové objímky na vnější straně apsidy a stěnách jižního přístavku, a v letech 1940 až 1960 byly do interiéru z důvodu absence východních podpěr přidány dva betonové pilíře podpírající kopuli.

Kostel ve Vnitřním hradě je velmi významný už tím, že se dochoval v původní podobě a nebyl přeměněn na mešitu. Dokonce ani interiérové nástěnné malby nebyly překryty nebo seškrábány. Není to však dáno celkovou náboženskou tolerancí Seldžuků (jak se občas udává), ale spíše tím, že Mahperi Huand Hatun, darovaná manželka Alaeddina Keykubada I., byla křesťankou, stejně jako někteří zde působící státníci. Tento kostel však zřejmě zůstal funkční i v osmanském období.

Poslední aktualizace: 26.8.2026

Alanya – byzantský kostel v pevnosti (İç Kale Bizans Kilisesi) na mapě