Spišskou Sobotu můžeme z dějin znát rovněž jako Georgenberg (něm.) nebo Szepesszombat (maď.), přičemž poprvé byla zmíněna roku 1256, v roce 1271 obdržela městská privilegia, roku 1567 získala právo výročních trhů, v letech 1412-1772 byla součástí Polskem spravované Spišské zástavy, v roce 1647 obdržela městský znak, roku 1876 se stala okresním městem a v roce 1946 došlo k jejímu připojení k Popradu. Ještě ve 20. letech 20. století tu fungoval okresní a lesní úřad, nalezli bychom zde výrobu umělé vlny, lihovar, parní pilu, trojici lékařů, lékárnu, nemocnici "Tatra" a konali se zde 4 výroční trhy. Toto historické město obsahuje takový soubor architektonických skvostů, že se jeho centrum stalo roku 1950 městskou památkovou rezervací. Jmenujme např. pamětní desku krále Matyáše Korvína na domě čp. 105; polským knížetem a místodržitelem 16 spišských měst Polskem do zálohy vzatých Teodorem Lubomirským zřízená socha Panny Marie Immaculaty, jež je od roku 2009 nahrazena kopií; v roce 1273 zmíněný kostel sv. Jiří s hlavním oltářem z roku 1516 se sochou z dílny Mistra Pavla z Levoče (původně měl 5 oltářů z roku 1503 a šestici zvonů z 15., 16. a 17. století), pomník na památku maďarského vítězství nad povstalci Lájose Košúta z roku 1848, který byl obnoven v roce 1921 na paměť padlých v 1. světové válce a mnoho dalších objektů. Na přiložených fotkách můžeme vidět to, jak vypadá tato popradská městská část v noci.